Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 16. srpna 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 15. srpna ve 3:15 SELČ. Ve středu 16. srpna nad ránem zakryje Měsíc hvězdy theta z Hyád a týž den dopoledne také Aldebaran. Zákryt nastane kolem 9. až 10. hodiny dopoledne (více níže). 19. srpna bude poblíž Venuše.

Planety: Jupiter (–1,8 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,3 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je už na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“ – Venuše (–4 mag). V sobotu 19. srpna bude poblíž tenký srpek Měsíce.

Aktivita Slunce je nízká, zmenšující se skvrna definitivně mizí za okraj viditelného kotouče. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 59: M 15 v dobrých podmínkách pro pozorování (14. 8. 2017)

V polovině srpna je kulová hvězdokupa M 15 (NGC 7078), v souhvězdí Pegas ve velmi výhodné pozici pro sledování. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje vysoko (téměř 52°) nad jižním obzorem.
Z České republiky je pozorovatelná po celou noc. Po půl desáté večer letního času, kdy obloha dostatečně ztmavne, je již více než 30° nad východním horizontem a stoupá ke své kulminaci. Po ní začne klesat k západu, ale na začátku svítání (5 hod SELČ) je opět ještě 30°, tentokrát nad západním obzorem.
S jasností 6,4 mag je M 15 již za hranicí pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 12' nám ji ukáže již kvalitní triedr, případně menší astronomický dalekohled. Hvězdokupa obsahuje téměř milion hvězd, průměrná hustota hvězd ve středu kupy je milionkrát vyšší než v okolí Slunce. Skutečný průměr objektu je asi 117 světelných let, od Země je vzdálená podle různých zdrojů 31 000 až 40 000 světelných let a její stáří je odhadováno na 12 miliard let. Přibližuje se k Slunci rychlostí 114 km/s.

Pozorování č. 60: M 2 v dobrých podmínkách pro pozorování (14. 8. 2017)

V polovině srpna je kulová hvězdokupa M 2 (NGC 7089), v souhvězdí Vodnáře. Nalezneme ji pět stupňů severně od hvězdy Beta Aquarii. Objevil ji Jean-Dominique Maraldi roku 1746 a je jednou z největších známých kulových hvězdokup. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje téměř 40° nad jižním obzorem.
Vzhledem k tomu, že její denní cesta oblohou prakticky kopíruje nebeský rovník, dostává se nad horizont 6 hodin před kulminací a zapadá 6 hodin po ní. V čase východu a západu hvězdokupy je ovšem u nás v tomto období roku Slunce ještě, respektive již, nad obzorem. Reálně pozorovatelná je tak kupa po celou astronomickou noc nad jihovýchodem až jihozápadem.
I ona je, podobně jako M 15, s jasností 6,5 mag těsně za hranicí pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 12' nám ji ukáže již kvalitní triedr, případně menší astronomický dalekohled. Průměr hvězdokupy je přibližně 175 světelných let, jedná se o jednu z větších kulových hvězdokup, která je bohatá na hvězdy, kompaktní a má výrazně eliptický tvar. Obsahuje kolem 150 000 hvězd, včetně 21 proměnných, většinou typu RR Lyrae. Hvězdokupa je od Slunce vzdálená 37 000 světelných let a leží až za středem naší Galaxie. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 13 miliard let a je jednou ze starých kulových hvězdokup v Mléčné dráze.

Pozorování č. 61: Denní zákryt Aldebarana Měsícem (16. 8. 2017)

16. srpna 2017 nás čeká další ze série zákrytů jasné hvězdy Aldebaran Měsícem. V čase úkazu bude Měsíc 6 dní po novu. Jeho úhlová vzdálenost od Slunce tak bude činit 74° západně. Střed zákrytu připadá na 7:04 UT (9:04 SELČ), ke vstupu i výstupu tak pro střední Evropu dojde se Sluncem nad obzorem. Naopak ještě před svítáním se na úkaz mohou těšit pozorovatelé, kteří jej budou monitorovat ze západního Atlantiku, severovýchodní části Jižní Ameriky a východního Karibiku.
Ještě v noci nad ránem se Měsíci „postaví do cesty“ hvězdy z Hyád. Například kolem 1:25 SELČ projde Měsíc těsně kolem gammy Tauri a kolem 3:45 zakryje Měsíc hvězdu 71 Tauri (4,5 mag). Ta vystoupí kolem 4:40, ale již kolem 4:52 by měly nastat zákryty dvojice theta 1, 2 Tauri (3,5 mag). Ty vystoupí zpoza kotouče až v 6:00 SELČ, tedy již po východu Slunce. Mohlo by být hezky vidět, jak se jakoby rozsvítí odnikud na modré obloze, protože neosvětlená strana Měsíce tou dobou nejspíš nebude vidět.
Očekávaný zákryt Aldebaranu uvidíme ze střední Evropy dopoledne. Při jasnosti Aldebaranu 0,9 mag by nám sledování úkazu nemělo činit potíže. I když určitá úskalí takovéto pozorování má. První potíž je spojena se skutečností, že vstup nastává za osvětleným okrajem Měsíce. Ale s tím nám paradoxně může pomoci denní obloha, která výrazně sníží jas osvětleného Měsíce a na záři bodové hvězdy ubere podstatně méně. Druhý, asi největší problémem bude určit to správné místo na obloze, kde očekávat znovuobjevení Aldebarana při jeho výstupu zpoza Měsíce. V tomto případě může nejúčinněji pomoci dobrá paralaktická montáž. Pokud uvidíte vstup a necháte montáž běžet rychlostí hvězd, máte po problému. Jak je patrné z připojené tabulky (počítána pro Hvězdárnu Rokycany), která obsahuje všechny potřebné údaje o vstupu i výstupu hvězdy, odehraje se zákryt vysoko nad jihojihozápadním obzorem.

Occultation prediction for Observatory Rokycany

Time
h m s	    P	Star      Mag   Sun   Moon	
            No	           v    Alt  Alt Az
1 43 12.0   D	661	  4.5	     29	101	
2 19  9.4   R	93928	  7.5	     35	108	
2 20 32.8   R	659	  6.6	     36	109	
2 37  2.1   R	661	  4.5 	     38	113	
2 50  0.5   D	671	  3.4	 -10 40	115	
2 50 10.6   D	669	  3.8	 -10 40	115	
2 54  7.8   R	93944	7.4	 -10 40	116	
3 57  2.3   R	671	  3.4	  -1 49	134	
3 58 17.7   R	669	  3.8	  -1 49	134	
3 59 12.5   D	677	  4.8	  -1 49	134	
4  8  1.6   R	672	  6.7	   1 50	137	
5  3 58.2   R	677	  4.8	   9 55	157	

6 57 40.5   D	692	  0.9	  28 55  203 
8  2 44.5   R	692	  0.9	  38  49  227 

Další zákryt Aldebaranu nastane 12. září 2017, ale ten Evropu zcela mine. Bude to další z úkazů náležících do série 49, která probíhá od 29. ledna 2015 do 23. září 2018, takže nepropásněte 16. srpen a současně se těšte na pokračování v dalších měsících.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Na Mysu Canaveral došlo k nucené odstávce startů při údržbě kosmodromu, ale už se zase dočkáme startů. 10. srpna proběhl statický zážeh rakety Falcon 9, která se chystá na misi CRS-12 s lodí Dragon k ISS. Start je v plánu 14. srpna v 18:31 SELČ, pokud nebude odklad.
  • Ještě dříve měla původně startovat raketa Atlas V s družicí TDRS-M, jenže došlo k poškození antény při ukládání družice pod aerodynamický kryt a ta musela být vyměněna. Nový termín startu je 18. 8. ve 14:03 SELČ.
  • 18. srpna má z Bajkonuru startovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M. Vynést má komunikační družici Blagovest.

Výročí

  • 18. srpna 1877 (140 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.
  • 20. srpna 1977 (35 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Mezi lidmi je pravděpodobně nejvíce známa tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná je dosud nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nejvzdálenější planetě Neptun. V současné době je čtvrtou nejvzdálenější sondou po Pioneerech a Voyageru 1 a je na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír. Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasma. Očekává se, že po roce 2025 by se měly odmlčet přístroje sondy pro nedostatek energie, možná že ještě dříve dojde ke ztrátě signálu, kvůli ztrátě stabilizace sondy.

Výhled na příští týden

  • Nov, úplné zatmění Slunce v USA
  • Výročí: OAO Copernicus
  • Výročí: ACE

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Phobos


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »