33. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.
Obloha
Autor: Pelc Bohuslav
Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci více než 23° vysoko a téměř nad jižním obzorem, protože 14. 8. nastala opozice se Sluncem. Jeho prstenec je nyní jasnější díky opozičnímu efektu. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci asi 22° nad jihovýchodem. Před čtvrtou ráno stoupá nad jih do výšky více než 40°. Mars (0 mag) je za svítání před pátou hodinou ráno asi 50° vysoko nad jihovýchodem, a i když je ještě malý, už se dají vidět tmavé a světlé albedové útvary. Venuše (−3,8 mag) je pět ráno za svítání ve výšce asi 5° a i když navštíví Jesličky (M44), tak bude vidět pouze ona jako výrazná hvězda na modravé obloze.
Autor: Tadeáš Valent
Měsíc Europa a jeho stín přechází 16./17. 8. (stín začíná přechod v 19:56 SELČ a měsíček ve 21:56 SELČ, přechod končí 22:38 a 0:28). Měsíc Io a jeho stín přechází v noci na 17/18. srpna (stín začíná přecházet ve 23:52 SELČ a měsíc v 0:50 SELČ, konec 2:08 a 3:04).
Aktivita Slunce je nízká, i když zvýšení mírně nastalo a přibylo skvrn. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
7. srpna proběhl první start indického malého nosiče SSLV (Small Satellite Launch Vehicle). A byl téměř úspěšný. První tři stupně fungovaly, ale při přeletu před zážehem čtvrtého stupně se ukázalo, že dráha není správná a čtvrtý stupeň se zažehl dříve, a nakonec nenavedl náklad na oběžnou dráhu. Raketa letěla rychle. Do výšky 100 km doletěla za 2 min 10 sekund.
V týdnu se dočkali i fanoušci SpaceX. Nejprve 9. srpna proběhl na orbitální rampě v texaském Boca Chica test toku paliva (spin prime test) motorem Raptor na nosiči SuperHeavy. Později v noci na 10. srpna našeho času proběhl statický zážeh jednoho motoru Raptor na tomto boosteru č. 7. A následovala jej vedle na suborbitální rampě i Starship 24, kde došlo k statickému zážehu dvou motorů.
Autor: SpaceX
Poté se ještě v noci na 10. srpna vznesla na Floridě raketa Falcon 9 s 52 družicemi Starlink (mise 4-26). Došlo tak k překročení počtu 3000 vypuštěných družic. 12. srpna startoval ještě Falcon 9 z Kalifornie. Ten vynesl 46 družic polárního segmentu této sítě (Starlink 3-3).
9. srpna startovala potřetí úspěšně raketa Ceres-1. Vynesené družice Taijing-1 01 a 02 slouží ke komerčnímu pozorování Země.
10. srpna letěla úspěšně raketa CZ-6 s družicemi k pozorování Země (10 družicemi Jilin Gaofen 03D, 5 družicemi Yunyao a družicí Tianjin Binhai). Společnost HEAD Aerospace tímto startem navýšila počet svých družic na 86. Nabízí tak detailní snímky povrchu Země na objednávku.
K vývozu se chystá superraketa SLS. Ta má vyjet z VAB k rampě LC-39B ve čtvrtek 18. srpna.
Výročí
18. srpna 1877 (145 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Na detailní průzkum stále čeká, i proto, že Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
19. srpna 1997 (25 let) byla vypuštěna první filipínská družice ABS-3 (Mabuhay-1).
20. srpna 1977 (45 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Nejvíce se proslavila tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná sonda tyto planety dodnes nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nějvzdálenější planetě Neptun. Po Voyageru 1 jde o druhou nejvzdálenější sondu od nás. Nachází se na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír (heliosféry). Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasma ve svém okolí. Konec mise pro nedostatek energie se blíží. Jednoho dne dojde ke ztrátě signálu, kvůli ztrátě stabilizace sondy, možná mezi roky 2025 a 2030.
21. srpna 1972 (50 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80-cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
Výhled na příští týden
- Vrcholí přípravy SLS
- výročí: Ľubor Kresák
- výročí: ACE
- výročí: Mariner 2
- výročí: George Alcock
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
