Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2024

33. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 14. srpna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 8. do 18. 8. 2024. Vrcholí meteorický roj Perseid. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. Večer je extrémně nízko Venuše, od půlnoci už máme dobrý výhled na Saturn a nad ránem i na konjunkci dvojice Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Před 280 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel komet a části objektů Messiérova katalogu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 12. 8. v 17:19 SELČ.

Planety
Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem a není viditelný. Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), úhel s obzorem je velmi malý. Saturn (0,8 mag) je vidět poměrně dobře celou noc, ale nejvýše je až v druhé polovině noci. Mars (0,8 mag) a Jupiter (–2,2 mag) budou 14./15. srpna v konjunkci. Jsou od sebe opravdu malý kousek a rozdíl v jasu i barvě je poutavý okem i v dalekohledu.

Aktivita Slunce zůstává vysoká. Na povrchu bylo vidět opravdu velké množství skvrn a ta největší v aktivní oblasti AR3780 byla opravdu potěšením při pohledu okem i dalekohledem přes patřičný filtr. Docházelo i k erupcím a mělo to i slabší vliv na geomagnetické pole, ale polární záře od nás vidět nebyly. Uvidíme, zda aktivita v následujícím týdnu poklesne, nebo ne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers nyní prochází hvězdokupou ve Vlasech Bereniky.

Meteorický roj Perseid vrcholí. Nejvíce meteorů bychom měli spatřit v noci na pondělí a také z pondělka na úterý.

Kosmonautika a sondy

Čína začala budovat satelitní konstelaci Qianfan vypuštěním prvních 18 družic na dráhu ve výšce přibližně 800 km nad zemí. Následně se však horní stupeň rakety CZ-6A rozpadl a vytvořil řadu trosek, které rozhodně jen tak nezaniknou, jak by tomu bylo v případě drah Starlinků kolem 500 km. Zběsilá snaha o budování konstelací může podobnou neopatrností opravdu skončit zaplněním oběžné dráhy kosmickou tříští.

V minulém týdnu postihla softwarová chyba kosmickou loď Cygnus, která se nakonec k ISS připojila, ale bylo potřeba vyřešit problém se zážehem motorů.

Výročí

16. srpna 1744 (280 let) se narodil francouzský astronom Pierre Méchain. Během své kariéry objevil 8 komet, ale je znám především jako objevitel objektů Messiérova katalogu, kterých sám objevil 26. Své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu. Objekty 102 a 103 už publikoval bez ovření a další čtyři 104 až 107 nebyly v katalogu původně ani publikovány.

Výhled na příští týden 

  • Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope
  • Výročí: Willard Sterling Boyle
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »