Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2012

34. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8.

Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 24. 8. v první čtvrti. Mladý srpek hledejte již v úterý večer pod Saturnem a Marsem. Také ve středu bude snadno nalezitelný, pokud nebude oblačno, tentokrát vlevo od Saturnu s Marsem.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) opět vytváří se Spikou v souhvězdí Panny jakýsi nebeský trojúhelník. K prvnímu vyhledání ještě za velkého světla použijte triedr. Měsíc může v úterý a ve středu hodně pomoci. U Saturnu bude ještě bez pochyby patrný prstenec, nebo třeba měsíc Titan. Na Marsu detaily těžko uvidíme.
Jupiter (-2,3 mag) už je ideálně viditelný ráno v souhvězdí Býka. Vychází však už těsně před půlnocí a tak se vyplatí vydržet se spánkem alespoň do dvou, nebo si ve tři přivstat. Pozorovat můžete úkazy jeho měsíčků, nebo přechody Velké červené skvrny. Ta má transit středem kotoučku např. v pondělí kolem 2. ráno, nebo ve středu ve 3:40 a v pátek až v 5:20 SELČ.
Venuše (-4,2 mag) už prochází souhvězdím Blíženců. Vychází po 2. hodině ráno a je vysoko nad východem za svítání. V dalekohledu vypadá jako Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-0,4 až -1,1 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný okem, nebo určitě triedrem. Na jeho viditelnost má velký vliv průzračnost oblohy směrem k obzoru. Ideální začátek hledání je kolem 5. hodiny ráno.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se však vyskytuje několik aktivních oblatí se skvrnami. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS ve večerních hodinách právě končí. Postupně opět začnou odpolední nebo večerní přelety ISS přes sluneční disk. Doporučuji si vyhledat tyto přelety především od pátku. Podrobněji zde v článku. Pro rychlou předpověď přeletu za soumraku si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity prodělala v minulém týdnu výměnu řídícího software, takže se může začít věnovat výzkumu a popojíždění po povrchu. První pohyby kol by měly proběhnout v solu 15, což je právě někdy v pondělí nebo v úterý tento týden.
     
  • Na Mysu Canaveral se chystá ke startu dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes). Start je plánován na čtvrtek 23. 8. Jejich úkolem bude tedy průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomáhá při návrhu družic, stejně jako při výpravách kosmonautů.
     

Výročí:

  • 20. srpna 1977 (35 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Mezi lidmi je pravděpodobně nejvíce známa tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná je dosud nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nějvzdálenější planetě Neptun. V současné době je čtvrtou nejvzdálenější sondou po Pioneerech a Voyager 1 a je na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír. Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasmu a měla by fungovat ještě asi do roku 2025. Potom bude mít tak málo energie z radioizotopového zdroje, že nebude schopna vysílat signály. Odhaduje se, že v roce 2015 bude ukončena stabilizace sondy a tím dojde ke ztrátě spojení se Zemí. Po roce 2025 by se měly odmlčet i přístroje sondy pro nedostatek energie.
     
  • 21. srpna 1972 (40 let) odstartoval satelit ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80-cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
     
  • 25. srpna 1997 (15 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o sluneční plasmě, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • Výročí: Mariner 2
  • Výročí: objev 1992 QB1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »