Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 23. srpna 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 21. srpna ve 20:30 SELČ. Večer našeho času tedy v USA uvidí úplné zatmění Slunce. Lze očekávat mnoho online přenosů na internetu. Informace k tomuto zatmění najdete na našem portálu na souhrnné stránce. Jako rozcestník zahraničních webů můžete zkusit například server Spaceweather.com. Speciální stránka k zatmění je potom eclipse2017.org.
Během týdne se pak objeví srpek Měsíce na večerní obloze. V pátek večer nás čeká jeho setkání s Jupiterem. Bude nad ním jen 2,5 stupně. Obě tělesa však budou velmi nízko nad obzorem.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“, planeta Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je středně vysoká a mohou za to nové skvrny, které jistě krásně doplní snímky slunečního zatmění. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 62: Úplné zatmění Slunce (21. 8. 2017)

V pondělí 21. srpna 2017 dojde k 22. zatmění Slunce ze série saros č. 145. Předchozí, 21. sluneční zatmění této série, bylo pro české pozorovatele velmi významné, odehrálo se 11. srpna 1999 a jeho stín proťal Evropu. I když se tentokrát zatmění Evropy vůbec netýká, pás totality bude procházet územím Spojených států, stane se i tentokrát pro řadu našich zájemců o astronomii zajímavým. Do USA míří řada našich pozorovatelů. Proto si jistě i tento úkaz zaslouží zmínku v našem seznamu stovky nejzajímavějších letošních pozorování.

Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Jak už bylo řečeno, zatmění protne USA a to od severozápadu (Oregon) po jihovýchod (Jižní Karolína). Na své dráze stín projde nad pevninou čtyřmi časovými pásmy, a pokud vezmeme v úvahu místní čas, zdrží se na území USA od 10:17 PDT na západě až po odpoledne 14:48 EDT na východním pobřeží. Přehlednější ovšem bude vzít v úvahu světový čas. A v tomto ohledu bude zatmění pozorovatelné přibližně v intervalu od 17:17 do 18:48 UT (19:17 až 20:48 našeho času). Úkaz jako takový ale začne již o dvě hodiny dříve při východu Slunce ve vodách Tichého oceánu (16:48:36 UT) a skončí opět v oceánu, tentokrát Atlantickém, při západu Slunce ve 20:02:34 UT (autor animace: A. T. Sinclair).

Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA. Autor: Eclipsophile.com
Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA.
Autor: Eclipsophile.com

Průběh zatmění, a to jak dráhy totality, tak i oblastí, kam až dosahuje zatmění částečné, je nejlépe patrné z připojeného obrázku. Délka úplné fáze zatmění se bude pohybovat od dvou minut (na západě USA) až po maximální trvání 2 minuty 41,1 sekundy v Kentucky. Maximální velikost zatmění je 1,0306 v jednotkách slunečního průměru. Největší pozornost všech, kdo se na cestu za zatměním chystají, je ovšem upřena na statistickou předpověď počasí v oblastech, kudy bude plný stín Měsíce procházet. V grafické podobě zpracoval předpověď Jay Anderson a nejlépe vychází, jak ukazuje připojený obrázek, pro západní část USA.

Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává. Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

Výročí

  • 21. srpna 1972 (45 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
  • 25. srpna 1997 (20 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
  • 27. srpna 1962 (55 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn, Venuše a Jesličky
  • 100 pozorování: Planetka 3122 Florence v opozici
  • Výročí: 1992 QB1, první po Plutu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »