Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2018

34. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 22. sprna 2018 ve 21:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 26. srpna ve 13:56 SELČ. 20. a 21. srpna se pohybuje v blízkosti Saturnu a 23. srpna je nad Marsem.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa souhvězdí Vah). Saturn (0,3 mag) je po setmění nad jihem. Mars (−2,4 mag) je nízko nad jihem po 23. hodině.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Několik opravdu malých skvrn se ale na jeho povrchu nachází. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Merkur a zvířetníkové světlo

Na ranní oblohu se pomalu dostává Merkur, který se blíží do své největší západní elongace. Zatím je poměrně slabý, ale v průběhu týdne bude zjasňovat a před svítáním se dá kromě něho vidět i šikmý kužel zvířetníkového světla.

Kosmonautika

21. srpna má odstartovat raketa Vega s družicí Aeolus. Ta by měla přispět k přesnějším datům o větru v atmosféře, což je důležité pro předpovědi počasí.

24. srpna je v plánu start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. První stupeň rakety se má opět pokusit přistát na mořskou plošinu.

25. srpna má startovat čínská raketa CZ-3B s navigačními družicemi Beidou.

Výročí

21. srpna 1993 (25 let) se pouhé tři dny před příletem k Marsu odmlčela sonda Mars Observer. Podle všeho prý došlo k úniku paliva, které poškodilo i sondu samotnou. Ta stihla poslat pouhé tři snímky Marsu.

22. srpna 1989 (120 let) se narodil první laureát Nušlovy ceny (1938), Karel Čacký. Byl to správce přístrojů a nadšený demonstrátor tehdy nové pražské hvězdárny na Petříně.

25. srpna 2003 (15 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.

26. srpna 1989 (120 let) se narodil čestný člen a bývalý předseda České astronomické společnosti Václav Jaroš.

26. srpna 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.

Výhled na příští týden 

  • Ranní Merkur
  • Výročí: Galileo, průlet kolem planetky Ida
  • Výročí: Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
  • Výročí: STS-8, Challenger, s řadou problémů
  • Výročí: Alfred Charles Bernard Lovell
  • Výročí: Valentin Gluško

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Observer, Sigmund Jähn, SIRFT - Spitzer, Václav Jaroš, Karel Čacký, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »