Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2022

34. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 24. srpna 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 8. do 28. 8. 2022. Měsíc bude v novu. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce byla dočasně zvýšená. Na Floridě vrcholí přípravy těžké rakety SLS, jejíž start je zatím v plánu 29. srpna. Pokračují starty Falconů 9 se Starlinky. Před 95 lety se narodil slovenský astronom Ľubor Kresák.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 27. srpna v 10:17 SELČ. Ještě předtím ve čtvrtek 25. 8. ráno bude procházet asi 3° od hvězdokupy Jesličky (M44 v Raku) a bude asi 9° nad planetou Venuší. Při konjunkci s touto planetou, v pátek 26. srpna ráno, bude asi 4° vlevo od Venuše. Pozorovat toto seskupení bude třeba kolem 5:00 SELČ, kdy budou obě tělesa asi 4° nad východoseverovýchodem (azimut 65°).

Měsíc a Venuše 25. a 26. 8. 2022 ráno před pátou hodinou
Měsíc a Venuše 25. a 26. 8. 2022 ráno před pátou hodinou

Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci asi 24° vysoko nad jihem. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci téměř 30° nad jihovýchodem. Před čtvrtou ráno stoupá nad jih do výšky více než 40°. Mars (−0,1 mag) se blíží k Zemi a zjasňuje. Zatím jej uvidíme nejlépe nad ránem, když v pět ráno je asi 50° vysoko nad jihovýchodem. Nachází se mezi Plejádami a Hyádami v souhvězdí Býka. Venuše (−3,8 mag) je v pět ráno za svítání ve výšce asi 5° a je vidět jen díky jejímu vysokému jasu.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru v pondělí 22. srpna ve 3:05 a 23:00 SELČ, ve čtvrtek 25. 8. v 0:35 a 20:30 a v sobotu 27. 8. ve 2:15 a 22:05.
Úkazy měsíců Jupiteru: na noc z úterý na středu 23./24. 8. připadá přechod Europy a jejího stínu. Stín přechází od 22:32 do 1:12 SELČ a měsíc od 0:14 do 2:48. Měsíc Io a jeho stín přechází 25. 8. nad ránem (stín začíná přecházet v 1:46 SELČ a měsíc ve 2:38 SELČ). Zatmění Io nastane 25. 8. ve 23:06 SELČ. Io a jeho stín můžeme zahlédnout také v pátek 26. srpna (stín opustí kotouč ve 22:30 SELČ a měsíc ve 23:16). 26. 8. ve 23:56 ještě vlézá do stínu Jupiteru Ganymed.

Aktivita Slunce se zvýšila, především díky jedné aktivní oblasti a větším skvrnám kolem ní. Ta nyní zapadá a zároveň zde aktivita poklesla a skvrn ubylo. V týdnu však dorazila oblaka plazmatu ze Slunce a nastaly slabší polární záře viditelné pouze v polárních oblastech. Vše se zřejmě vrací k nízké hladině aktivity slunečních erupcí i výskytu větších skvrn. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Aktivní oblast se skvrnami, tmavý filament a protuberence na okraji Slunce 16. 8. 2022 Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Aktivní oblast se skvrnami, tmavý filament a protuberence na okraji Slunce 16. 8. 2022
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Kosmonautika

Raketa SLS už je na startovní rampě, kam byla vyvezena ve středu 17. srpna. Plánovaný termín startu je zatím 29. srpna ve 14:33 SELČ.

Ve středu 17. srpna proběhl ruský výstup do volného kosmu. Cílem byly práce na robotické paži ERA (patřící Evropské vesmírné agentuře). Výstup musel být předčasně ukončen, protože skafandr Olega Artěmjeva vykazoval kolísání napětí.

19. srpna vynesla čínská raketa CZ-2D tři družice Yaogan 35 pro civilní i vojenské pozorování povrchu Země.

19. srpna startovala také raketa Falcon 9 s dalšími družicemi sítě Starlink (mise 4-27). Start i přistání prvního stupně proběhl úspěšně. Další start (mise 3-4) je v plánu 27. 8. z Vandenbergu v Kalifornii a mise 4-23 má letět 28. 8. z floridské rampy LC-39A (ačkoli na vedlejší rampě stojí SLS, tak uvidíme).

Výročí

23. srpna 1927 (95 let) se narodil slovenský astronom Ľubor Kresák. Do roku 1955 pracoval na Skalnatém Plese a objevil dvě komety. V roce 1951 šlo o kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a v roce 1954 spoluobjevil kometu C/1954 M2 (Kresák-Peltier). Později se stal vedoucím oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu SAV v Bratislavě. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří objasnění procesu stárnutí, délky existence a způsobu zániku komet, objev a vysvětlení rezonančních mezer v soustavě komet, určení hmotnosti soustavy asteroidů či objasnění původu Tunguzského meteoritu. Jeho zásluhou se Astronomický ústav zařadil mezi přední světová pracoviště ve výzkumu meziplanetární hmoty.

25. srpna 1997 (25 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak hmoty ze sluneční erupce mířící k Zemi.

27. srpna 1962 (60 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.

28. srpna 1912 (110 let) se narodil anglický astronom George Alcock. Zabýval se nejprve meteorickými roji, ale od roku 1953 vizuálně vyhledával komety a novy. Využíval toho, že si pamatoval, kde je která skupina hvězd a co do ní nepatří. Tím rychle prohlédl velké části oblohy a mohl najít nové objekty. V roce 1959 se mu podařil první objev – poprvé v Británii od roku 1894 – objevil kometu C/1959 Q1 (Alcock). Jenom pět dní na to objevil další kometu C/1959 Q2 (Alcock). V roce 1967 se dočkal prvního objevu novy. Svoji pátou a poslední kometu C/1983 H1 (IRAS-Araki-Alcock) objevil po 80. roce života, a ještě v roce 1991 objevil novu V838 Her.

Výhled na příští týden 

  • Start SLS(?)
  • Měsíc a Antares na večerní obloze
  • výročí: (15760) Albion, první po Plutu
  • výročí: Édouard Stephan
  • výročí: Objev Velké komety 1882
  • výročí: Gerald Neugebauer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ACE, Mariner 2, Ľubor Kresák, George Alcock, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »