34. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 8. do 27. 8. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je vidět celou noc, bude v opozici se Sluncem. Později vychází také jasný Jupiter a dalekohled odhalí i vzdálený Uran a Neptun. Luna 25 nezvládla manévr a narazila do Měsíce. Čandraján se chystá k přistání na Měsíci 23. 8. Z Japonska odstartuje další mise k Měsíci. Na ISS se má vydat posádka dlouhodobé mise Crew-7. Před 125 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a také čestný člen ČAS a její bývalý předseda Václav Jaroš.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 24. srpna v 11:57. Prochází nízko ležícími souhvězdími Vah, Štíra Hadonoše a Střelce, proto je relativně nízko nad obzorem.
Planety
Venuše (−4 mag) je úhlově poblíž Slunce a během týdne se vzdálí západním směrem z 10 až na 20 stupňů. Její tenký srpek je s opatrností nalezitelný na denní obloze a brzy se vynoří jako jitřenka – jasná hvězda ráno nízko nad východním obzorem. Saturn (0,4 mag) je v noci ze soboty na neděli 26./27. 8. v opozici se Sluncem. Prstenec bude tedy díky opozičnímu efektu nápadně světlejší než za několik týdnů. Planeta je nyní pozorovatelná celou noc. Jupiter (−2,6 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).
Aktivita Slunce je střední. Na povrchu je stále mnoho skvrn, většinou menších a s malou aktivitou. Možná to změní aktivní oblast, která se vynořila vlevo u východního okraje Slunce, ale erupcí bylo spíše méně a nebyly příliš silné. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) se rozdělila na dvě části a její přistávací modul Vikram je nyní připraven k přistání. Zatím proběhly dva korekční manévry. Při prvním došlo k úpravě dráhy s parametry 153x163 km (17. 8.) a poté byla dráha změněna na elipsu 25x134 km (20. 8.). Pokud půjde vše podle plánu, k pokusu o přistání má dojít 23. srpna. Sledujte na Kosmonautix.cz.
Ruská mise Luna 25 se také dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a začala činit korekční manévry s cílem snížit dráhu nad povrchem a přejít na přistání. V sobotu se však při manévru nevypnul motor podle plánu a dráha měla bod nejblíže měsíčnímu povrchu možná až nebezpečně blízko. Jak se později v neděli ukázalo, se sondou bylo ztraceno spojení, protože se zřítila na povrch Měsíce.
Na sobotu 26. srpna je naplánován start rakety H-IIA s japonskou sondou SLIM. Ta má přibližně za čtyři až šest měsíců zkusit dosednout na povrch Měsíce v blízkosti mladého kráteru Shioli.
Příprava na start mise Crew-7 vrcholí. Raketa Falcon 9 má v pátek 25. 8 odstartovat s lodí Crew Dragon a čtyřčlennou posádkou k ISS. Na palubě bude mezinárodní posádka ve složení Jasmin Moghbeli(ová) (USA, NASA, velitelka, 1. let), Andreas Mogensen (Dánsko, ESA, pilot, 2. let), Satoshi Furukawa (Japonsko, JAXA, letový specialista, 2. let) a Konstantin Borisov (Rusko, Roskosmos, letový specialista, 1. let)
Výročí
21. srpna 1993 (30 let) se pouhé tři dny před příletem k Marsu odmlčela sonda Mars Observer. Podle všeho prý došlo k úniku paliva, které poškodilo i sondu samotnou. Ta stihla poslat pouhé tři snímky Marsu.
22. srpna 1898 (125 let) se narodil první laureát Nušlovy ceny (1938), Karel Čacký. Byl to správce přístrojů a nadšený demonstrátor tehdy nové pražské hvězdárny na Petříně.
22. srpna 1963 (60 let) dosáhla X-15 pilotovaná Josephem Walkerem maximální výšky 354 200 stop, tedy 107,96 km. Walker se tak stal prvním člověkem, který dvakrát nakouknul do kosmického prostoru. Druhým se stal Gus Grissom se suborbitálním letem Liberty Bell 7 a kosmickým na Gemini 3 (23. 3. 1965).
25. srpna 2003 (20 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.
26. srpna 1898 (125 let) se narodil čestný člen a bývalý předseda České astronomické společnosti Václav Jaroš.
26. srpna 1918 (105 let) se narodila americká matematička Katherine Johnson, jejíž výpočty byly klíčové v období prvních letů Američanů do kosmu. Patřila mezi lidi, které bychom v jejich době nazývali lidská kalkulačka a byla prkopnicí využití počítačů pro výpočty trajektorií letů pilotovaných misí NASA.
26. srpna 1978 (45 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.
Výhled na příští týden
- druhý, tzv. modrý, (super)úplněk
- výročí: Galileo, průlet kolem planetky Ida
- výročí: Abdul Ahad Mómand (afghánský kosmonaut)
- výročí: STS-8, Challenger, s řadou problémů
- výročí: Alfred Charles Bernard Lovell
- výročí: Valentin Gluško
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
