Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2024

34. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. srpna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 8. do 25. 8. 2024. Při Perseidách jsme obdivovali i polární záři, což je nyní častější jev díky zvýšené aktivitě Slunce. Měsíc bude v úplňku. Planety jsou vidět hlavně v druhé polovině noci a nastane zákryt Saturnu Měsícem. Novou hrozbou pro astronomy jsou po družicích Starlink čínské družice Qianfan. Před 35 lety jsme měli možnost obdivovat první záběry planety Neptun z kosmické sondy Voyager 2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 19. 8. ve 20:26 SELČ. 21. srpna ráno zakryje planetu Saturn. Stane se tak už po východu Slunce nad jihozápadním obzorem, ale úkaz je natolik vzácný, že má smysl na něj upozornit. Vstup planety za kotouč Měsíce nastane krátce po půl šesté letního času. A pro zajímavost 21. srpna večer je jasný kotouč Měsíce hned vedle planety Neptun a k zákrytu jen těsně nedojde.

Planety
Merkur prochází dolní konjunkcí se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,7 mag) je vidět celou noc, ale nejlépe až po půlnoci. To platí i pro dovjici planet po vzájemné konjunkci, Mars (0,8 mag) a Jupiter (–2,2 mag), které jsou v souhvězdí Býka poměrně vysoko na ranní obloze.

Aktivita Slunce je zvýšená. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Stále se na povrchu nachází větší skvrny a aktivní oblasti s potenciálem i k nejsilnějším erupcím kategorie X. Poslední taková způsobila geomagnetickou bouři v sobotu 17. 8., ale protože nastala během dne, neviděli jsme z polární záře nic. Bohatě nám to ale vynahradily dřívější úkazy během Perseid. V noci z 11. na 12. srpna a k naší velké radosti znovu z 12. na 13. srpna se objevila i okem viditelná polární záře současně s padajícími meteory. V běžných lokalitách u města byla záře slabá a viditelná spíše fotograficky, ale na tmavých místech se opakovaně objevovaly okem dobře viditelné světlé pruhy světla, které v řádu sekund měnily tvar i polohu a v nejsilnějších periodách měla záře i načervenalý nádech na pozadí. Ohlédnutí za Perseidami a polární září nabízí také čtenářská fotogalerie.

Nadcházející týden nabízí také zajímavý zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope. V úterý 20. srpna ve 22:20 SELČ zakryje po dobu 3,9 sekundy hvězdu UCAC4 376-175965 o jasnosti 11,1 mag ze souhvězdí Kozoroha. Stín široký 67 km bude procházet od samého jihovýchodu Moravy přes její jih, projde Vysočinou, částečně jižními, středními a západními Čechami a do Německa vstoupí z Karlovarského kraje. Pokles jasnosti by měl být bezproblémově viditelný i při vizuálním sledování, neboť činí 3,2 mag. I Slunce bude v okamžicích úkazu již spolupracovat. Jeho hloubka bude právě odpovídat začátku astronomické noci (–18°). Drobnou vadu na kráse ale najdu i tentokrát. Je jí hraniční výška zákrytu nad jihovýchodem (A = 143°). Bude pouhých 18°. Leč nikdo není dokonalý a doufám, že to neodradí další pozorovatele a ke čtveřici nyní přihlášených (z ČR) přibydou další zákrytáři. Veškeré potřebné informace obsahuje připojená grafická předpověď.

Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024 Autor: IOTA/ES
Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024
Autor: IOTA/ES

Kosmonautika a sondy

Čínské družice konstelaci Qianfan se ukazují být zkázou pro noční oblohu. Ačkoli obíhají výše než Starlinky, jejich jasnost je větší a jsou vidět i okem jako slabý vláček teček. Pokud je to jen začátek budování nové satelitní konstelace, pak problém se Starlinky byl jen přestupní stanicí.

Na průzkum skleníkových plynů se zaměřuje nová družice Tanager-1, kterou vynesla 16. 8. raketa Falcon 9. Družice byla jednou z mnoha vynesených v rámci mise Transporter 11.

K Mezinárodní kosmické stanici se připojila nákladní loď Progress MS-28, kterou 15. 8. vynesla raketa Sojuz-2.1a.

Výročí

19. srpna 1924 (100 let) se narodil americký fyzik a vědec Willard Sterling Boyle, spoluvynálezce CCD čipu, který znamenal revoluci v astronomii od 80. let 20. století.

25. srpna 1989 (35 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Kromě planety se zaměřila na jeho prstence a měsíce. Nejzajímavější byl objev vulkanické činnosti na velkém měsíci Tritonu, možném zástupci těles Kuiperova pásu. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protla dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která byla na cestě k Plutu. Nyní jsou obě sondy daleko za těmito planetami a nadále zkoumají vlastnosti slunečního větru.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v Plejádách 26. srpna
  • Výročí: objev Saturnova měsíce Enceladu
  • Výročí: C/1979 Q1 (SOLWIND), zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Willard Sterling Boyle, Voyager 2, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »