Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2012

35. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. srpna v úplňku. Nachází se nízko nad jižním obzorem v souhvězdích Střelce, Kozoroha a Vodnáře. Koncem týdne bude výše a v neděli 2. září jej najdeme 4° nad Uranem v Rybách.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají v souhvězdí Panny nedlouho po západu Slunce. Hledat je musíme s pomocí triedru ještě na světlé obloze. Potom ale není problém vykoukat jasný kotouček Marsu a Saturn s prstencem. Více detailů tam asi nebude.
Jupiter (-2,3 mag) začíná být hlavním objektem našeho zájmu, ale ideální je si na něj přivstat v druhé polovině noci. Velká červená skvrna prochází uprotřed kotoučku ve středu před půl pátou a v sobotu před druhou hodinou SELČ. V ostatních dnech to nevychází na brzké ranní hodiny.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Blíženců. Na obloze ji najdeme už před třetí hodinou ranní. V dalekohledu bude připomínat Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-1,1 až -1,4 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný alespoň pomocí triedru. Další možností je vyhledat jej během dne.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se vyskytlo jen několik menších skvrn už druhý týden po sobě. Velké erupce byly zaznamenány pouze z jedné aktivnější oblasti, která zapadla před týdnem. Určitou naději dávají nové větší skvrnky, které se vyskytly v posledních dnech. Aktuální situaci se slunečními skvrnami si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.
Předpovědi přeletů různých družic, záblesky a jiné zajímavosti si můžete vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu večer bleskově obletěla svět zpráva o úmrtí prvního člověka, který stanul na povrchu Měsíce. Neil Armstrong sem přiletěl spolu s Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem v lodi Apollo 11. Jeho kariéru coby astronauta si můžete připomenout v galerii se slovenskými titulky.
     
  • Oba marsovské rovery jsou nyní v pohybu. Opportunity se přesouvá podél východního okraje valu kráteru Endeavour zvaného Cape York. Curiosity v kráteru Gale se zatím pohybuje jen v okolí místa přistání, ale jakmile prozkoumá místa v okolí, vydá se nejspíš ještě v tomto týdnu ke 400 metrů vzdálenému novému cíli, kde se stýkají tři různé druhy povrchu.
     
  • Start dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) byl několikrát odložen a nakonec přesunut, prozatím na 30. srpen v 10:05 SELČ, protože Floridu ohrožuje tropická bouře Isaac. Jejich úkolem bude průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomůže při návrhu družic, stejně jako při přípravě výprav kosmonautů.
     

Výročí:

  • 27. srpna 1962 (50 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny nelidské teploty a tlak pod oblačnou přikrývkou.
     
  • 30. srpna 1992 (20 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Voyager 1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »