Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2012

35. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. srpna v úplňku. Nachází se nízko nad jižním obzorem v souhvězdích Střelce, Kozoroha a Vodnáře. Koncem týdne bude výše a v neděli 2. září jej najdeme 4° nad Uranem v Rybách.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají v souhvězdí Panny nedlouho po západu Slunce. Hledat je musíme s pomocí triedru ještě na světlé obloze. Potom ale není problém vykoukat jasný kotouček Marsu a Saturn s prstencem. Více detailů tam asi nebude.
Jupiter (-2,3 mag) začíná být hlavním objektem našeho zájmu, ale ideální je si na něj přivstat v druhé polovině noci. Velká červená skvrna prochází uprotřed kotoučku ve středu před půl pátou a v sobotu před druhou hodinou SELČ. V ostatních dnech to nevychází na brzké ranní hodiny.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Blíženců. Na obloze ji najdeme už před třetí hodinou ranní. V dalekohledu bude připomínat Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-1,1 až -1,4 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný alespoň pomocí triedru. Další možností je vyhledat jej během dne.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se vyskytlo jen několik menších skvrn už druhý týden po sobě. Velké erupce byly zaznamenány pouze z jedné aktivnější oblasti, která zapadla před týdnem. Určitou naději dávají nové větší skvrnky, které se vyskytly v posledních dnech. Aktuální situaci se slunečními skvrnami si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.
Předpovědi přeletů různých družic, záblesky a jiné zajímavosti si můžete vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu večer bleskově obletěla svět zpráva o úmrtí prvního člověka, který stanul na povrchu Měsíce. Neil Armstrong sem přiletěl spolu s Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem v lodi Apollo 11. Jeho kariéru coby astronauta si můžete připomenout v galerii se slovenskými titulky.
     
  • Oba marsovské rovery jsou nyní v pohybu. Opportunity se přesouvá podél východního okraje valu kráteru Endeavour zvaného Cape York. Curiosity v kráteru Gale se zatím pohybuje jen v okolí místa přistání, ale jakmile prozkoumá místa v okolí, vydá se nejspíš ještě v tomto týdnu ke 400 metrů vzdálenému novému cíli, kde se stýkají tři různé druhy povrchu.
     
  • Start dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) byl několikrát odložen a nakonec přesunut, prozatím na 30. srpen v 10:05 SELČ, protože Floridu ohrožuje tropická bouře Isaac. Jejich úkolem bude průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomůže při návrhu družic, stejně jako při přípravě výprav kosmonautů.
     

Výročí:

  • 27. srpna 1962 (50 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny nelidské teploty a tlak pod oblačnou přikrývkou.
     
  • 30. srpna 1992 (20 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Voyager 1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »