Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2012

35. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. srpna v úplňku. Nachází se nízko nad jižním obzorem v souhvězdích Střelce, Kozoroha a Vodnáře. Koncem týdne bude výše a v neděli 2. září jej najdeme 4° nad Uranem v Rybách.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají v souhvězdí Panny nedlouho po západu Slunce. Hledat je musíme s pomocí triedru ještě na světlé obloze. Potom ale není problém vykoukat jasný kotouček Marsu a Saturn s prstencem. Více detailů tam asi nebude.
Jupiter (-2,3 mag) začíná být hlavním objektem našeho zájmu, ale ideální je si na něj přivstat v druhé polovině noci. Velká červená skvrna prochází uprotřed kotoučku ve středu před půl pátou a v sobotu před druhou hodinou SELČ. V ostatních dnech to nevychází na brzké ranní hodiny.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Blíženců. Na obloze ji najdeme už před třetí hodinou ranní. V dalekohledu bude připomínat Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-1,1 až -1,4 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný alespoň pomocí triedru. Další možností je vyhledat jej během dne.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se vyskytlo jen několik menších skvrn už druhý týden po sobě. Velké erupce byly zaznamenány pouze z jedné aktivnější oblasti, která zapadla před týdnem. Určitou naději dávají nové větší skvrnky, které se vyskytly v posledních dnech. Aktuální situaci se slunečními skvrnami si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.
Předpovědi přeletů různých družic, záblesky a jiné zajímavosti si můžete vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu večer bleskově obletěla svět zpráva o úmrtí prvního člověka, který stanul na povrchu Měsíce. Neil Armstrong sem přiletěl spolu s Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem v lodi Apollo 11. Jeho kariéru coby astronauta si můžete připomenout v galerii se slovenskými titulky.
     
  • Oba marsovské rovery jsou nyní v pohybu. Opportunity se přesouvá podél východního okraje valu kráteru Endeavour zvaného Cape York. Curiosity v kráteru Gale se zatím pohybuje jen v okolí místa přistání, ale jakmile prozkoumá místa v okolí, vydá se nejspíš ještě v tomto týdnu ke 400 metrů vzdálenému novému cíli, kde se stýkají tři různé druhy povrchu.
     
  • Start dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) byl několikrát odložen a nakonec přesunut, prozatím na 30. srpen v 10:05 SELČ, protože Floridu ohrožuje tropická bouře Isaac. Jejich úkolem bude průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomůže při návrhu družic, stejně jako při přípravě výprav kosmonautů.
     

Výročí:

  • 27. srpna 1962 (50 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny nelidské teploty a tlak pod oblačnou přikrývkou.
     
  • 30. srpna 1992 (20 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Voyager 1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »