Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2017

35. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 28. 8. do 3. 9. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, projde kolem Jesliček. Blíží se zajímavé setkání Země s planetkou Florence. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. SpaceX splnila závazek, když vypustila malou tchajwanskou družici. Úspěšná byla i menší raketa Minotaur. Další start chystají Indové a na neděli je v plánu přistání Sojuzu s částí posádky z ISS.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 29. srpna v 10:13 SELČ. Pokud se zadíváme ve středu 30. srpna pod něj, bude tam jen tři stupně daleko Saturn.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihozápadem.
Planety nevýrazné svým jasem, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již před půlnocí, ale nejvýše jsou až ve druhé polovině noci. Neptun je ve Vodnáři poblíž jasnější hvězdy lambda a Uran na pomezí Ryb a Berana je nad hvězdou omikron. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag). Ta se tento týden prosmýkne pod Jesličkami (hvězdokupou M 44).

Aktivita Slunce je středně vysoká a stále jsou k vidění pěkné skvrny. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 63: Planetka (3122) Florence v opozici (30. 8. 2017)

Jedná se o planetku, kterou lze spatřit jen výjimečně. Astronomové amatéři mají většinou možnost podívat se na vlastní oči jen na větší objekty pohybující se na drahách někde mezi Marsem a Jupiterem. Toto je jiný případ. Planetka (3122) Florence je malým objektem v řádu jednotek kilometrů. V různých zdrojích se hodnoty pohybují od průměru 2,5 do 4,9 km. Jedná se o kamenný asteroid ze skupiny Amor, neboli blízkozemní planetku, která současně figuruje i na seznamu potenciálně nebezpečných objektů. A právě to nám dá možnost ji zahlédnout při jejím letošním průchodu opozicí.
Planetku Florence objevil 2. března 1981 americký astronom Schelte Bus na Siding Spring Observatory. Předběžně byla označena jako 1981 ET3. Dnes již víme, že planetka oběhne Slunce jednou za 859 dnů, excentricita její dráhy je 0,42 a sklon vůči ekliptice 22°.
Na přelomu srpna a září se dostane na své dráze do relativní blízkosti Země až na vzdálenost 7,066 milionu km, čímž se krátkodobě zvýší její jasnost k 8,6 mag. V následující tabulce naleznete pozice planetky o světové půlnoci pro období její nejlepší viditelnosti. Vedle přesné pozice obsahuje také údaje o předpokládané jasnosti, vzdálenosti od Země v au a úhel elongace planetky od Slunce.

Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017 Autor: NASA
Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017
Autor: NASA

Jak je z výše uvedených údajů patrné, bude se planetka Florence pohybovat relativně rychle od jihu na sever večerní oblohou souhvězdími Kozoroha, východní částí Vodnáře, Delfínem do Lištičky, Labutě a bude mizet z našeho dohledu už jako cirkumpolární v souhvězdí Draka.

Pozorování planetky se v živém přenosu na internetu bude věnovat i Bareket observatory.

Rozbor poloh planetky nabízí Marián Urbaník.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 24. srpna se vznesla raketa Falcon 9 s kosmodromu Vandenberg v Kalifornii a vynesla malou družici Formosat 5. Vzhledem k tomu, že SpaceX původně plánovala vypustit družici již před několika lety a penále bylo nemalé, šlo vlastně spíše o splnění dohody a dost možná startovala tato tchajwanská družice zdarma.
  • Z Floridy odstartovala také menší raketa Minotaur. Na palubě nesla družici určenou ke sledování jiných družic.
  • Z indické Shrirakoty má odstartovat nosič PSLV XL s navigační družicí IRNSS-1H.
  • Na neděli je připraveno přistání Sojuzu s částí posádky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Výročí

  • 30. srpna 1992 (25 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Charonu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Opozice Neptunu se Sluncem
  • 100 pozorování: Planetka Julia v opozici
  • Výročí: Voyager 1
  • Výročí: Surveyor 5
  • Výročí: Amalthea, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Conestoga, první raketa soukromé firmy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »