Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2019

35. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 28. srpna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 30. srpna ve 12:37 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Prochází přes kulovou hvězdokupu NGC 6235, ale ta je slabá a tak ji přezáří. Saturn (0,3 mag) je večer nad jižním obzorem. Během noci se k jihu blíží také Neptun (7,8 mag), který kulminuje kolem 2:00 SELČ a ráno je nejvýše Uran (5,7 mag). Tuto planetu můžeme nyní vidět i pouhým okem. K vyhledání přikládáme mapku.

Uran v srpnu 2019, mapa s jasem okolních hvězd (Stellarium, Guide 9)
Uran v srpnu 2019, mapa s jasem okolních hvězd (Stellarium, Guide 9)

V korónografu SOHO se nyní nachází jasná planeta Venuše, jejíž světlo na senzoru přetéká do sousedních pixelů a vytváří taky pro jasné objekty typické dlouhé čárky. Právě jí minul slabší Mars a koncem týdne se zde zprava objeví další jasný objekt – Merkur. Kromě jasných planet prochází směrem doprava od zakrytého slunečního kotouče v korónografu LASCO C3 také jasná hvězda Regulus, srdce Lva.
Úkazy Jupiterových měsíců: Ve středu 28. srpna přechází kotouč planety měsíc Ganymedes. Přechod probíhá mezi 20:11 a 22:38. Mezitím, ve 21:17, se za planetu schová Io. Ve čtvrtek 30. srpna přejde Io a jeho stín. Přechod měsíce končí už ve 20:49, stín přechází mezi 19:55 a 22:07.
Přechody GRS: 25. 8. ve 20:30 SELČ, 27. 8. ve 22:10, 30. 8. v 19:40.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Start rakety Sojuz 2-1a s bezpilotní lodí Sojuz MS-14 proběhl přesně podle plánu. Přesto se loď zatím nespojila s ISS. Na vině byl zesilovač v naváděcím systému Kurs na stanici. Sojuz se tak musel v sobotu od stanice vzdálit a po výměně dojde k novému pokusu o spojení v pondělí. Vše proběhne zřejmě o něco zajímavěji. Ruská loď Sojuz MS-13 by totiž měla přeparkovat ze zadní části stanice z modulu Zvezda na modul Poisk, kam se neúspěšně připojoval Sojuz MS-14. Teprve poté má zkusit Sojuz MS-14 přistát u modulu Zvezda. Humanoidní robot FEDOR (též Skybot-F850 či Fjodor), jediný člen posádky Sojuzu MS-14, to bude v klidu sledovat ze své sedačky.

Neobvyklý pohled na část odvrácené strany Měsíce přinesla už 22. 8. indická sonda Chandrayaan-2, která je už na jeho oběžné dráze. Fotka je z výšky 2650 km Autor: ISRO
Neobvyklý pohled na část odvrácené strany Měsíce přinesla už 22. 8. indická sonda Chandrayaan-2, která je už na jeho oběžné dráze. Fotka je z výšky 2650 km
Autor: ISRO
Indická sonda Chandrayaan-2 vstoupila v úterý 20. srpna na oběžnou dráhu kolem Měsíce a poslala i snímek povrchu. Nyní začne zakulacovat orbitu a snižovat dráhu až na finálních 100 km.

Přípravy evropské mise ExoMars 2020 probíhají kromě padáku podle plánu. Vozítko Rosalind Franklin(ová) dostalo všechny vědecké přístroje.

Americký výstup do kosmu z ISS byl úspěšný. Astronauti propojili přistávací modul IDA-3 s ISS.

Ve čtvrtek 22. srpna naposledy odstartovala raketa Delta IV M+, tentokrát s vojenskou družicí GPS III. Tato silná raketa ještě úplně nekončí. Jednotrupová verze už nepoletí, ale ještě je v plánu několik startů verze třítrupové, Delta IV Heavy.

V úterý 27. srpna má od ISS odletět Dragon z mise CRS-18 a přistát v Tichém oceánu.

Čínská raketa na tuhé pohonné látky Kuaizhou-1A má ve čtvrtek 29. srpna vynést družici se zkratkou KX.

Výročí

28. srpna 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Pod povrchem měsíce byla také potvrzena existence podpovrchového oceánu, který se skrývá pod tlustou ledovou kůrou.

30. srpna 1979 (40 let) byl pomocí korónografu SOLWIND pozorován zánik komety Howard-Koomen-Michels u Slunce . Bylo to poprvé, co byl přílet komety a její vypaření pozorován z vesmíru. Družice P78-1, na které byl korónograf umístěn, byla po ukončení mise zničena 13. 9. 1985 při testu rakety určené proti družicím.

1. září 1859 (160 let) zpozoroval R. Carrington velkou sluneční erupci. Ta se projevila i v bílém světle, takže šlo o opravdu mimořádný úkaz. Jejím důsledkem byly obrovské polární záře o den později, pozorované především v severní Americe. Pozorování přicházela i z celého karibiku a ze severních oblastí Jižní Ameriky. Během dne se indukovalo v telegrafních drátech takové napětí, že to způsobilo místní zahoření papíru v telegrafech a el. šok telegrafistům. Jak extrémní důsledky by měla podobná erupce dnes, si raději ani nechceme představit. Předpokládat bychom mohli výpadky elektřiny i poškození družic na oběžné dráze. Lidé si tehdy uvědomili, že sluneční erupce souvisí s geomagnetickou aktivitou a začal vznikat nový obor vesmírného počasí. Velmi zajímavě a snad i realisticky napsaný příběh v angličtině popisuje, co bychom mohli zažít při podobné takové erupci dnes.

Sluneční skvrny zakreslené 1. září 1859 Richardem Carringtonem. V místech A a B se objevily jasné laloky "bílé erupce" následované na konci úkazu zjasněními v místech C a D. Nejjasnější erupce jdou vidět i mimo čáru h-alfa, jako v tomto případě, ale musíme být ve správný čas u dalekohledu. Po erupci následovala silná geomagnetická bouře a extrémní polární záře Autor: Richard Carrington
Sluneční skvrny zakreslené 1. září 1859 Richardem Carringtonem. V místech A a B se objevily jasné laloky "bílé erupce" následované na konci úkazu zjasněními v místech C a D. Nejjasnější erupce jdou vidět i mimo čáru h-alfa, jako v tomto případě, ale musíme být ve správný čas u dalekohledu. Po erupci následovala silná geomagnetická bouře a extrémní polární záře
Autor: Richard Carrington

1. září 1979 (40 let) se sonda Pioneer 11 protáhla v blízkosti planety Saturn, když prolétla nebezpečným územím v rovině prstenců. S výhodou se tak mohlo ověřit, zda je tato zóna bezpečná i pro sondy Voyager, které byly tou dobou u Jupiteru.

1. září 1804 (215 let) objevil Karl Ludwig Harding planetku (3) Juno. Tehdy to byla v období čtyř let již třetí taková planetka objevená mezi drahami Marsu a Jupiteru. Potom v roce 1807 se podařilo nalézt ještě Vestu, ale to bylo na dlouhých 38 roků vše. Dnes je díky CCD kamerám a přehlídkám oblohy situace odlišná. Planetek je zde známo už přibližně jeden milion.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety večer
  • Výročí: jasné polární záře 1859
  • Výročí: James Van Allen

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Enceladus, Kometa Solwind, Carringtonova událost, Pioneer 11, Planetka Juno, Vesmírný týden


51. vesmírný týden 2019

51. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Podvečerní obloha nabízí Venuši a Saturn. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Nejjasnější kometou oblohy je C/2017 T2 vysoko v Perseovi. Nastane zimní slunovrat. Proběhne několik zajímavých startů raket. Před 380 lety se narodil Gottfried Kirch, vynálezce mikrometru a objevitel jasné komety roku 1680.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1235, VdB149,150 Dark Shark

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2019 obdržel snímek „LDN1235, VdB149,150 Dark Shark“, jehož autorem je Jan Veleba   Našimi oceány i moři se prohánějí tajemní dravci, krásní žraloci. Jej jich mnoho druhů, někteří dokonce mohou být nebezpeční i neopatrným plavcům. Ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soumrak v Otrokovicích

Barevná obloha po západu Slunce

Další informace »