Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2021

35. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ. V noci na čtvrtek 2. září zakryje poměrně jasnou hvězdu Mebsuta, epsilon Geminorum. To je hvězda 3. velikosti ze souhvězdí Blíženců. Vstup za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 2. hodině letního času. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce nastane asi ve 2:55 v závislosti na vaší poloze. Jen o málo slabší kappu Gem (3,6 mag) zakryje srpek Měsíce od en později, 3. září krátce před 4:45. Výstup nastane asi v 5:35 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je vidět dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,7 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Ranní zvířetníkové světlo – pokud byste se vzbudili před pátou hodinou ranní, nebo cestovali přes světelným znečištěním méně zasažená místa, potom zbystřete. Na rozhraní dne a noci bude nad východem patrný šikmý kužel podivně bělavého světla. Prach (velikosti od tisíciny do desetiny milimetru převážně rozptýlený z komet Jupiterovy rodiny) nacházející se ve Sluneční soustavě poblíž roviny oběhu planet je totiž nasvícen Sluncem a nejlépe je patrný před svítáním jako zvířetníkové světlo (zodiacal light). V nejtmavších místech na Zemi bychom pak viděli i jeho pokračování v podobě zodiakálního pásu a v místě naproti Slunci na noční obloze bývá vidět zjasnění, tzv. protisvit (gegenschein). Hlavní období viditelnosti zvířetníkového světla začne po víkendu od 6. září, kdy nebude svým světlem rušit ani Měsíc.

Zvířetníkové světlo a planeta Venuše. Autor: Peter Komka/MTI
Zvířetníkové světlo a planeta Venuše.
Autor: Peter Komka/MTI

Kosmonautika

V sobotu 28. srpna měla odstartovat raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci mise CRS-23 k ISS. Start byl kvůli počasí odložen na neděli.

Výstup astronautů z paluby ISS za účelem příprav instalace dalších solární panelů iROSA byl odložen na polovinu září. Mark Vande Hei si skřípl nerv v oblasti krku.

Čínské vozítko Ču-žung na Marsu splnilo základní misi, nyní pojede a bude fotografovat, než se uloží k zimnímu odpočinku.

Výročí

30. srpna 1991 (30 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.

2. září 1971 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.

3. září 1976 (45 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.

3. září 2006 (15 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.

Výhled na příští týden 

  • výročí: James Melville Gilliss
  • výročí: Yrjö Väisälä
  • výročí: Jan Píšala
  • výročí: Star Trek
  • výročí: OSIRIS-REx
  • výročí: GRAIL
  • výročí: Gemini 11

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SMART-1, Viking 2, Luna 18, Yohkoh, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »