Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 27. srpna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 31. srpna v 8 h 25 min SELČ. Vidět bude na večerní obloze až v druhé polovině týdne, protože každý večer je hned po západu Slunce nízko při obzoru.

Planety

Merkur (kolem –1 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem, ale je velmi jasný a měl by být za dobrých podmínek vidět i pouhým okem kolem 5:00 SELČ.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a nachází se přibližně uprostřed mezi Merkurem a Jupiterem.

Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.

Jupiter (–2 mag) je ráno druhou nejjasnější „hvězdou“ nad východním obzorem.

Saturn (0,7 mag) je viditelný téměř celou noc a nejvýše nad jihem je před třetí hodinou ranní.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově asi 1,4 stupně a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Pozor hned nad Saturnem je ještě jiná podobně jasná hvězda a vpravo od Neptunu je jedna jasnější hvězda, takže je třeba použít k vyhledání mapu.

K trojici sa pridal Merkúr Autor: Zdenko Sádovský
K trojici sa pridal Merkúr
Autor: Zdenko Sádovský

Aktivita Slunce je nízká, ale jen na straně přivrácené k Zemi, protože na opačné došlo k velmi silné erupci a výronu koronální hmoty. Pokud se zdroj erupce bude i nadále jevit aktivní, bude to v tomto týdnu už vidět i ze Země až se aktivní oblast vynoří u východního okraje slunečního kotouče. A jen tak mimochodem jedna pěkná větší skvrna už tam je, tak se podívejte, ale bezpečně. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Na obloze jsou k vidění i dvě zajímavé slabší komety. Již delší dobu předvádí krásný prachový ohon kometa C/2025 K1 (ATLAS), která bude i nadále zjasňovat a nově se po konjunkci se Sluncem dá vidět C/2025 A6 (Lemmon), která náhle zjasnila asi k 12 mag a dává naději na jasnější kometu podzimu. Aktuálně to vypadá, že by mohla dosáhnout 4 až 5 mag v říjnu a listopadu podle toho, zda nezklame.

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) Autor: Ján Gajdoš
Kométa C/2025 K1 (ATLAS)
Autor: Ján Gajdoš

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon). Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).
Autor: Miroslav Lošťák

Kosmonautika a sondy

SpaceX pokračuje v přepisování historie kosmonautiky. První stupeň rakety Falcon 9 s označením B1067 se chystá na 30. start a opět je plánováno jeho měkké přistání na plošině na moři. Tento stupeň v minulosti vynesl dvě pilotované mise s celkem osmi astronauty na ISS, dva nákladní Dragony a 579 družic (z toho 547 Starlinků). Raketa Falcon 9 si jen tak mimochodem připsala již 18. srpna 100. letošní start, což je kadence opravdu nevídaná. 22. srpna vynesl další Falcon 9 vojenský miniraketoplán X-37B na misi OTV-8. V neděli 24. srpna ještě stihl proběhnout start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon na misi CRS-33. Tento nákladní Dragon bude u ISS poprvé připojen o něco déle, po dobu pěti měsíců, s cílem mimo jiné opakovanými zážehy zvýšit dráhu stanice (díky upravenému nehermetizovanému prostoru s motory Draco).

Napjatě čekáme, jak dopadne desátý integrovaný test Super Heavy Starship (IFT-10), protože předchozí testy se nevydařily podle plánu. Při testování Starship S35 navíc došlo k její explozi na testovacím stanovišti, a loď S36 musela být testována přímo na startovním stolu. Při testu se má ověřit spousta vylepšení. První stupeň Super Heavy má viset nad mořskou hladinou a pak do moře dosednout. Starship se má pokusit vypustit makety Starlinků, udělat zážeh v kosmu a pak se pokusit přežít přistání i přes menší počet dlaždic tepelného štítu.

Výročí

29. srpna 1975 (50 let) se v souhvězdí Labutě objevila jasná nova V1500 Cygni, známá též jako Nova Cygni 1975. V době objevu měla 3 mag a zjasnila až na 2 mag o den později, čímž doplnila „severní kříž“ souhvězdí Labutě o další hvězdu za Denebem. Poté začala slábnout a během měsíce září klesla pod hranici viditelnosti pouhým okem.

Výhled na příští týden 

Zákryt hvězdy úplňkem

Výročí: Stephen Singer-Brewster

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Falcon 9, X-37b, Nova V1500 Cygni, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »