36. vesmírný týden 2012

Obloha:

Měsíc je v sobotu 8. září v poslední čtvrti. V noci na pátek se přiblíží Plejádám v souhvězdí Býka a od den později, v sobotu ráno bude ještě blíže k Jupiteru. Bude je od sebe dělit vzdálenost necelé 4°.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají nedlouho po západu Slunce. Ve výšce pouhých 10° se dají vyhledat ještě za světla pomocí triedru.
Jupiter (-2,3 mag) se pomalu stává hlavním objektem pro pozorování. Zatím vychází až kolem 23. hodiny, ale v druhé polovině noci rychle stoupá nad obzor a ráno je velmi vysoko nad jihovýchodem. V atmosféře můžeme pozorovat oblačné pásy a přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například ve středu po páté hodině SELČ, ve čtvrtek hned pár minut po jedné a v sobotu ráno ve 2:40. V noci na pondělí ji pak můžete chytit před půl pátou ráno. Krásně zachycují Jupiter amatérští fotografové. Stačí, když si postupně prohlédnete sekci snímky Astronomického fóra.
Venuše (-4,2 mag) už je v souhvězdí Raka. Na obloze ji najdeme přibližně od tří ráno. Velikost kotoučku se zmenšila pod 20" a fáze je o něco větší, než čtvrť.
Merkur nyní prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO. Postupně koncem týdne vleze i do LASCO C2.

Aktivita Slunce byla na nízké úrovni. Přesto se občas udějí zajímavé věci. Například 31. srpna se utrhl velice pěkný filament, který poté přešel v pěknou CME, jak ukázal kombinovaný záběr SDO a SOHO. Dlouhé tmavé filamenty, oblaka chladnější plasmy udržovaná nad povrchem pomocí magnetického pole, jsou nestabilní a často končí takovou explozí, při které se utrhnou a část plasmy zamíří do vesmíru. Průběh exploze je dobře zachycen na videu, které pořídila družice SDO. Aktuální situace je taková, že uprostřed kotouče byla o víkendu výrazná oblast se skvrnami, která by měla být i zdrojem silných erupcí. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat kliknutím na aktuální snímek z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.

Kosmonautika:

• Marsovské vozítko Opportunity pokračovalo v jízdě na okraji kráteru Endeavour zvaném Cape York. V minulém týdnu překročilo metu 35 ujetých kilometrů. V okolí jsou nyní úžasné výchozy hornin.
  Mezitím, na druhé polokouli Marsu, se rover Curiosity v kráteru Gale vydal na cestu k bodu Glenelg vzdálenému 400 metrů od místa přistání. Pořád probíhají různé testy, například autonavigace, takže jízdy jsou dlouhé kolem 20 metrů, ale brzy se nejspíš dočkáme mnohem delšího přesunu.
   
• Start rakety Atlas 5 s dvojicí družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) konečně mohl proběhnout ve čtvrtek 30. srpna poté, co se odsunul hurikán Isaac více na severozápad.
   
• Astronauti na stanici měli za úkol při vesmírné vycházce 30. srpna vyměnit rozvodnou jednotku MBSU, která zajišťuje připojení části solárních panelů amerického modulu stanice k ISS. Při snaze zapojit nový modul došlo k potížím. Astronautům se nedařilo utáhnout šrouby a tak jednotku pouze přivázali k nosníku a budou to zkoušet znovu při vycházce 4. září. Mezitím má stanice o čtvrtinu menší přísun energie a technici řeší, jak problém při příští vycházce vyřešit.
   
• Sonda DAWN se začala spirálovitě vzdalovat od planetky Vesta a její gravitaci by měla opustit tento týden 5. září, kdy se vydá k Ceres. To je první objevené těleso mezi Marsem a Jupiterem a díky jejímu kulatému tvaru ji dnes můžeme řadit mezi trpasličí planety. Jak vypadá zblízka by nám měla DAWN odpovědět na počátku roku 2015.
   

Výročí:

• 5. září 1977 (25 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.
   
• 8. září 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem, pořizovala snímky okolí a opakovaným zapínáním trysek byl zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.
   
• 9. září 1892 (120 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36 palcového (91 cm) dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii. Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Ió, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.
   
• 9. září 1982 (30 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon firmy SpaceX, se ale nedočkala.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc a Venuše
• Výročí: James Keeler
• Výročí: Mars Global Surveyor
• Výročí: Kaguya

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.