Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2017

36. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 6. září 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou. Nejočekávanějším startem týdne má být let Falconu 9 s armádním miniraketoplánem.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 6. září v 9:03 SELČ. Část našeho území může v noci na 5. září pozorovat zákryt hvězdy 5. velikosti 51 Capricorni.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihozápadem.
Planety nevýrazné svým jasem, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již před půlnocí, ale nejvýše jsou až ve druhé polovině noci. Neptun je ve Vodnáři poblíž jasnější hvězdy lambda a 5. 9. bude v opozici se Sluncem. Uran je na pomezí Ryb a Berana nad hvězdou omikron. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je středně vysoká a stále jsou k vidění pěkné skvrny. Vzhledem k výskytu aktivní oblasti s dvěma výraznými skvrnami poblíž středu slunečního disku to bude tento týden opravdu zajímavé. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 64: Opozice Neptunu se Sluncem (5. 9. 2017)

Namodralý plynný obr Neptun bude v optimální pozici pro pozorovatelnost za Země, protože bude v opozici se Sluncem. Planeta bude, při sledování ze Země, na přesně opačné straně oblohy než Slunce. Z téhož důvodu se současně Neptun dostane do nejmenší vzdálenosti od Země, čímž se jeho zdánlivá velikost stane maximální a současně bude mít i stoprocentně ozářený disk slunečními paprsky. Dalšími důsledky této konfigurace pak bude jeho největší jasnost a viditelnost po celou noc.

Tmavá skvrna na Neptunu. Autor: NASA.
Tmavá skvrna na Neptunu.
Autor: NASA.
Byla by škoda nevyužít takovéto příležitosti a nepodívat se na vzdálenou planetu naživo, nebo se nepokusit si ji vyfotografovat. Vzhledem k její extrémní vzdálenosti od Země ji sice uvidíme pouze jako malé modré kolečko, ale může nás povzbudit vědomí, že jsme právě dohlédli až k nejvzdálenější planetě naší Sluneční soustavy.
Neptun se nám na začátku září promítá do souhvězdí Vodnáře, v němž se při svém velice pomalém pohybu setrvává celý rok 2017. Opozice nastává 5. září 2017 ráno kolem 5. hodiny UT. Nejblíže Zemi se dostane již o den dříve, 4. 9. 2017 kolem poledne, a vzájemná vzdálenost Země – Neptun bude 28,939 au. Planeta sice nebude pozorovatelná neozbrojenýma očima, ale při jasnosti +7,8 mag ji bude možné snadno vyhledat i sebemenším triedrem. Ve dnech kolem opozice najdeme planetu nejvýše nad obzorem kolem světové půlnoci (1 hodina SELČ), kdy dosáhne výšky přibližně 32° nad jihem.

Pozorování č. 65: Planetka Julia v opozici (6. 9. 2017)

Asteroid (89) Julia je objektem hlavního pásu, který objevil francouzský astronom Édouard Stephan 6. srpna 1866. Jméno planetka dostala podle svaté Julie, patronky Korsiky.
20. prosince 1985 se podařilo napozorovat zákryt hvězdy planetkou Julia. V posledních letech byly také měřeny změny její jasnosti dané rotací planetky a následně se podařilo propočítat modely jejího tvaru. Výsledek výpočtu možného tvaru této přibližně 150 km velké planetky je na připojeném obrázku.

Model planetky Julia Autor: Wikimedia Commons
Model planetky Julia
Autor: Wikimedia Commons

Spektrální rozbor světla přicházejícího od planetky ukazuje, že ji tvoří křemičitany bohaté na minerály s možnými bohatými příměsemi vápnitých clinopyroxenů. Julia je klasifikována jako asteroid typu S.
V první polovině září letošního roku dostaneme příležitost spatřit tuto planetku na vlastní oči v čase její nejpříznivější pozorovatelnosti. Kolem místní půlnoci (1 hod SELČ) se nám společně se souhvězdím Pegasa, do něhož se promítá (kousek východně od hvězdy Homan – zeta Peg – 3,6 mag), dostane nejvýš na obloze, více než 50° nad jižní obzor.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V noci na neděli úspěšně přistála kosmická loď Sojuz MS-04. Na palubě byla trojice kosmonautů z ISS. Kromě Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera byla na palubě i Peggy Whitsonová, která díky odkladu návratu na Zemi strávila ve vesmíru 289 dní (rekordní čas mezi ženami z USA).
  • Minulý týden proběhl start rakety PSLV XL, ovšem Indové neměli štěstí. Družice totiž zůstala uvězněna v aerodynamickém krytu.
  • V týdnu očekáváme tři starty raket. Nejprve 5. 9. z Kourou Ariane 5 s družicemi Intelsat 37e a BSat-4a. Start je v plánu ve 23:51 SELČ. Dále 6. 9. je v plánu start čínské rakety Dlouhý pochod 2D s družicí VRSS-2 'Antonio José de Sucre'. Španělské jméno patří venezuelské družici určené pro dálkový průzkum Země. Nejočekávanější start je pak v plánu ve čtvrtek 7. 9. Na palubě Falconu 9 má být vynesen armádní miniraketoplán X-37B.

Výročí

  • 5. září 1977 (40 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.
  • 8. září 1917 (100 let) se narodil německý raketový inženýr Hans Fichtner. Začínal společně s mnoha dalšími v Peenemünde, odkud byl přesunut do USA. Zde se dále věnovali testům a vývoji raket na bázi V2, aby následně vyvinuli mimo jiné i měsíční raketu Saturn V. Fichtner se podílel na konstrukci elektrických systémů prvních amerických raket včetně Saturnu a počítačem kontrolovaných systémů na Mysu Canaveral.
  • 8. září 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem, pořizovala snímky okolí a opakovaným zapínáním trysek byl zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.
  • 9. září 1892 (125 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36 palcového (91 cm) dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii. Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Io, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.
  • 9. září 1982 (35 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon 9 firmy SpaceX, se ale nedočkala.
  • 10. září 1857 (160 let) se narodil americký astronom James Edward Keeler. V roce 1888 objevil obřím 36" dalekohledem Lickovy observatoře mezeru v prstenci Saturnu, kterou známe jako Enckeho dělení. Pozorováním dokázal, že prstence jsou tvořeny mnoha malými částicemi. Jedna z mezer v prstenci A, objevená Voyagerem, se dnes jmenuje Keelerova mezera. Společně s Georgem Halem založil časopis The Astrophysical Journal.

Výhled na příští týden

  • Cassini končí u Saturnu
  • Další trojice kosmonautů zamíří na ISS
  • 100 pozorování: Merkur v konjunkci s Marsem
  • Výročí: Robert Crippen
  • Výročí: Mars Global Surveyor u Marsu
  • Výročí: Kaguya
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: Petr Pravec

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Amalthea, Hans Fichtner, Surveyor 5, Voyager 1, Vesmírný týden, James E. Keeler


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »