Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2016

37. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 14. září 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2016. Měsíc bude v úplňku a v týdnu zakryje Neptun. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Rosetta konečně vyfotografovala modul Philae na povrchu komety. Odstartovala raketa Atlas V se sondou OSIRIS-REx na palubě.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 16. září ve 21:05 SELČ. Pozorovatelům připomínáme, že 15. září přejde téměř úplňkový Měsíc přes planetu Neptun. K pozorování bude třeba větší zvětšení, ale neměl by to být problém. Začátek úkazu bude kolem 21:20 SELČ v závislosti na poloze pozorovatele. Výstup se odehraje po 22. hodině.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Neptun je asi 1,5° západně od hvězdy lambda Aquarii.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Větší skvrny spíše pomalu mizí. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Událostí týdne bylo uveřejnění fotografie modulu Philae, který konečně našla Rosetta na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Vzhledem k tomu, že do ukončení mise zbývá necelý měsíc, je to opravdu skvělá zpráva. Rosetta už má naplánováno, že bude 30. září navedena na kolizní dráhu s povrchem komety.
  • Nadšeně jsme také mohli sledovat úspěšné vypuštění kosmické sondy OSIRIS-REx, která po dalším gravitačním manévru u Země zamíří k asteroidu Bennu. Ten má poměrně vzácné složení s vyšším obsahem uhlíku a zároveň patří mezi planetky potenciálně nebezpečné srážkou se Zemí. Sonda by měla planetku zkoumat po dobu dvou let a poté odebrat vzorky, s nimiž přistane návratové pouzdro zpět na Zemi.
  • Ve středu 7. září přistála kosmická loď Sojuz TMA-20M se třemi kosmonauty na palubě. Pro Alexeje Ovčinina, Olega Skripočku a Jeffrey Williamse tak skončil 172 dní dlouhý pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici.
  • V Číně vrcholí přípravy k vypuštění orbitální stanice Tiangong-2. Start je v plánu 15. září. Startovat by měly také rakety Vega a Atlas V.

Výročí

  • 12. září 1966 (50 let) odstartovala raketa Titan 2-GLV s lodí Gemini 11. Charles Conrad a Richard Gordon se úspěšně spojili s cílovým tělesem Agena 11. Poté pomocí motoru Ageny dosáhli apogea své dráhy až 1370 km od Země, což byl v té době výškový rekord (přízemí 288 km). Opětovných rozpojení a spojení se jim povedlo více. Později dokázali změnit dráhu na přibližně kruhovou asi 300 km nad Zemí a provedli výstupy do volného kosmu. Přistání proběhlo 15. září v Atlantiku.
  • 15. září 1991 (25 let) byl z paluby raketoplánu Discovery uvolněn na oběžnou dráhu satelit UARS. Byl určen k studiu vyšších vrstev atmosféry, především ozónové vrstvy. V prosinci 2005 byl proveden zážeh, který postupně vedl ke snížení dráhy satelitu. 24. 9. 2011 satelit vstoupil do atmosféry, přičemž drobné části přežily a dopadly do oceánu.
  • 17. září 1951 (65 let) zemřel významný český astronom František Nušl. Byl to spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 – 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Cena Františka Nušla byla udělována v letech 1938 až 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonného výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Výhled na příští týden

  • Sojuz-MS2 k ISS
  • Výročí: Deep Space 1, průlet 19P/Borelly
  • Výročí: Hinode
  • Výročí: Neptun, objev
  • Výročí: Surveyor 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »