Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2019

37. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 11. září 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 9. do 15. 9. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Ještě pokračuje přehlídka planet za Sluncem v korónografu SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Přistání indické sondy je zahaleno tajemstvím, podařilo se? ESA oznámila výsledek vyšetřování selhání rakety Vega a musela se vyhnout se svou družicí Aeolus družici Starlink. Sojuz MS-14 s robotem se vrátil z ISS a chystá se start nákladní lodi HTV-8. Před 60 lety startovala Luna 2, aby dopadla jako první umělé těleso na Měsíc.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 14. září v 6:33 SELČ. V neděli 8. září večer bude ještě poblíž Saturnu. V pondělí 9. září kolem 20:10 SELČ lze vyhlížet hvězdičku 6,4 mag, kterak se skrývá za jižní neosvětlenou část Měsíce. 

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechody GRS přes střed Jupiteru: 8. 9. ve 21:55 SELČ, 11. 9. v 19:25 a 13. 9. ve 21:05.

Saturn IR685+RGB Autor: Pavel Prokop
Saturn IR685+RGB
Autor: Pavel Prokop

V korónografu SOHO LASCO C3 se začneme loučit s jasnou planetou Venuší, ale zůstává tam i jasný Merkur a vpravo slabý Mars.

Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019 Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019
Autor: SOHO/ESA/NASA

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-2 se na oběžné dráze úspěšně rozdělila a také korekční manévry přistávacího modulu Vikram proběhly podle plánu. Teprve během závěrečné fáze přistávání, která proběhla v noci na sobotu, došlo ke ztrátě spojení s přistávacím modulem. Zvláštní však bylo, že nebyl oficiálně ohlášen neúspěch. Místo toho ISRO oznámila 8. září, že lander je podle snímků z orbiteru v pořádku na povrchu, asi 500 m od plánovaného místa přistání a pouze se nedaří s ním navázat spojení. Bude zajímavé počkat na definitivní potvrzení případného dosednutí, byť sonda nekomunikuje. Každopádně bude pokračovat průzkum alespoň z oběřné dráhy, takže lze i tak považovat misi za relativně úspěšnou (především k ceně, na kosmické poměry jen, 160 mil. dolarů).

Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019 Autor: ESA
Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019
Autor: ESA
ESA vydala zprávu o pravděpodobné příčině anomálie na druhém stupni rakety Vega, která v červenci selhala při vynášení družice FalconEye-1. Horní stupeň pracoval ještě 14 sekund správně a pak se náhle raketa rozpadla. ESA jako příčinu uvedla termo-strukturální poruchu v oblasti horního polokulovitého zakončení motoru Z23. „Jedná se o typ selhání kdy vlivem teploty (není specifikované, zda nominální či zvýšené) působící na konstrukci horního zaslepení motoru došlo k jejímu mechanickému poškození, resp. změně mechanických vlastností.“, uvádí Michal Václavík na Kosmonautix.cz. Raketa bude nyní upravena a letos už nepoletí.

Médii také prolétla zpráva o tom, že družice Aeolus patřící ESA se musela vyhnout družici Starlink44 společnosti SpaceX. Celá situace ukázala na nutnost změny způsobu komunikace a vyhýbání družic na oběžné dráze.

Sojuz MS-14 s robotem FEDOR se oddělil od ISS a v noci na sobotu přistál v kazašské stepi.

10. září je v plánu start nákladní lodi HTV-8 pomocí rakety H-IIB z japonské Tanegašimy.

Výročí

8. září 1854 (165) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

9. září 1789 (230 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (60 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (45 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: William Cranch Bond, Měsíc Leda, Luna 2, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »