Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2019

37. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 11. září 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 9. do 15. 9. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Ještě pokračuje přehlídka planet za Sluncem v korónografu SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Přistání indické sondy je zahaleno tajemstvím, podařilo se? ESA oznámila výsledek vyšetřování selhání rakety Vega a musela se vyhnout se svou družicí Aeolus družici Starlink. Sojuz MS-14 s robotem se vrátil z ISS a chystá se start nákladní lodi HTV-8. Před 60 lety startovala Luna 2, aby dopadla jako první umělé těleso na Měsíc.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 14. září v 6:33 SELČ. V neděli 8. září večer bude ještě poblíž Saturnu. V pondělí 9. září kolem 20:10 SELČ lze vyhlížet hvězdičku 6,4 mag, kterak se skrývá za jižní neosvětlenou část Měsíce. 

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechody GRS přes střed Jupiteru: 8. 9. ve 21:55 SELČ, 11. 9. v 19:25 a 13. 9. ve 21:05.

Saturn IR685+RGB Autor: Pavel Prokop
Saturn IR685+RGB
Autor: Pavel Prokop

V korónografu SOHO LASCO C3 se začneme loučit s jasnou planetou Venuší, ale zůstává tam i jasný Merkur a vpravo slabý Mars.

Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019 Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019
Autor: SOHO/ESA/NASA

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-2 se na oběžné dráze úspěšně rozdělila a také korekční manévry přistávacího modulu Vikram proběhly podle plánu. Teprve během závěrečné fáze přistávání, která proběhla v noci na sobotu, došlo ke ztrátě spojení s přistávacím modulem. Zvláštní však bylo, že nebyl oficiálně ohlášen neúspěch. Místo toho ISRO oznámila 8. září, že lander je podle snímků z orbiteru v pořádku na povrchu, asi 500 m od plánovaného místa přistání a pouze se nedaří s ním navázat spojení. Bude zajímavé počkat na definitivní potvrzení případného dosednutí, byť sonda nekomunikuje. Každopádně bude pokračovat průzkum alespoň z oběřné dráhy, takže lze i tak považovat misi za relativně úspěšnou (především k ceně, na kosmické poměry jen, 160 mil. dolarů).

Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019 Autor: ESA
Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019
Autor: ESA
ESA vydala zprávu o pravděpodobné příčině anomálie na druhém stupni rakety Vega, která v červenci selhala při vynášení družice FalconEye-1. Horní stupeň pracoval ještě 14 sekund správně a pak se náhle raketa rozpadla. ESA jako příčinu uvedla termo-strukturální poruchu v oblasti horního polokulovitého zakončení motoru Z23. „Jedná se o typ selhání kdy vlivem teploty (není specifikované, zda nominální či zvýšené) působící na konstrukci horního zaslepení motoru došlo k jejímu mechanickému poškození, resp. změně mechanických vlastností.“, uvádí Michal Václavík na Kosmonautix.cz. Raketa bude nyní upravena a letos už nepoletí.

Médii také prolétla zpráva o tom, že družice Aeolus patřící ESA se musela vyhnout družici Starlink44 společnosti SpaceX. Celá situace ukázala na nutnost změny způsobu komunikace a vyhýbání družic na oběžné dráze.

Sojuz MS-14 s robotem FEDOR se oddělil od ISS a v noci na sobotu přistál v kazašské stepi.

10. září je v plánu start nákladní lodi HTV-8 pomocí rakety H-IIB z japonské Tanegašimy.

Výročí

8. září 1854 (165) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

9. září 1789 (230 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (60 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (45 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: William Cranch Bond, Měsíc Leda, Luna 2, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »