37. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 13. září ve 22:40 SELČ. Od čtvrtka 16. září se přiblíží Saturnu a pak i Jupiteru. 17. 9. s nimi vytvoří pěkný trojúhelník.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−4,1 mag). Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe mezi 21 a 23. hodinou, kdy je najdeme nad jižním obzorem. Velká červená skvrna GRS prochází středem kotouče v pondělí 13. 9. ve 23:00 SELČ, 16. 9. ve 20:25 a 18. 9. ve 22:10. Měsíc Io bude se svým stínem přecházet kotouč planety 13. 9. (měsíc od 21:58 SELČ a stín od 22:34). 14. 9. ve 22:06 vyleze Io ze stínu Jupiteru. 17. 9. přechází přes Jupiter Callisto (přechod končí ve 22:36).

Aktivita Slunce je nízká, ale množství skvrn, které jsme mohli pozorovat v uplynulém týdnu, bylo rekordní. S těmi nejlepšími skvrnami na jižní polokouli se budeme brzy loučit, ale stálo to za vidění. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Na noc ze středy na čtvrtek 16. září ve 2:02 SELČ je plánován start velmi netradiční mise. Společnost SpaceX vypustí na raketě Falcon 9 kabinu Crew Dragonu se čtyřčlennou posádkou, která však nezamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Místo toho bude mít jejich kapsle v přechodovém úseku kopuli s možností výhledu na Zemi a vesmír. Tato neobyčejná mise placená ze soukromých peněz se nazývá Inspiration4 a skutečně je hodně inspirativní. Už jen fakt, že trojice účastníků ještě začátkem tohoto roku nevěděla, že někdy poletí do vesmíru zní poněkud neuvěřitelně.

Popis mise najdete podrobně v článku Jiřího Hadače na webu elonx.cz, citujme krátce to nejdůležitější: „Celá mise Inspiration4 vznikla z iniciativy Jareda Isaacmana, 38letého amerického podnikatele, který bude zároveň velitelem celé posádky. Ten počátkem letošního roku oznámil celému světu, že plánuje podniknout cestu do vesmíru a tímto svým krokem chtěl inspirovat další lidi a podpořit dobrou věc. Hlavním cílem, který si vytyčil, je vybrat a darovat 200 milionů dolarů výzkumné nemocnici St. Jude Children’s Hospital v Tennessee. Mimochodem, první polovinu této částky věnoval Isaacman sám a přibližně do poloviny srpna bylo vybráno dalších 29,2 milionů dolarů a sbírka nadále pokračuje… Cílem této mise je hlavně inspirovat další lidi v tom, že i jejich životní sny se mohou naplnit a při té příležitosti přinést i naději a podporu ostatním.“

Oleg Novickij a Pjotr Dubrov za sebou i druhý výstup do kosmu během jednoho týdne. Prováděli další propojení modulu Nauka s ISS. V neděli 12. 9. odpoledne proběhla vycházka dvojice Akihiko Hošide a Thomas Pesquet. Jejich úkolem byla příprava instalace solárních panelů iROSA. Zajímavostí je, že šlo o první výstup z paluby ISS, kterého se neúčastní Američan nebo Rus.

Rover Perseverance provedl dokonce dva odběry vzorku horniny z jednoho kamene. Oba vzorky jsou již uloženy ve skladovacím prostoru vozítka a časem budou odloženy na vybraném místě na povrchu a snad i dovezeny na Zemi.

Čína v týdnu opět vypustila dvě rakety. CZ-4C vynesla 7. 9. družici Gaofen 5, která bude sledovat povrch Země v mnoha spektrálních oborech. 9. září vynesla raketa CZ-3B s horním stupněm G2 telekomunikační družici ChinaSat-9B. Ta směřuje na geostacionární dráhu. Tento týden 13. září je v plánu start rakety CZ-2C s dalšími třemi vojenskými družicemi Yaogan-32-02.

14. září očekáváme start první várky 51 Starlinků určených na polární dráhu. Uvidíme tedy opět občas čerstvý vláček světel na noční obloze? K vynesení bude použita raketa Falcon 9 a startovat se má z kalifornského kosmodromu Vandenberg.

14. září má startovat také Sojuz-2.1b z Bajkonuru se 36 družicemi OneWeb.

Výročí

15. září 1991 (30 let) byla na oběžnou dráhu z paluby raketoplánu Discovery uvolněna družice UARS. Byla určena ke studiu vyšších vrstev atmosféry, především ozónové vrstvy. V prosinci 2005 byl proveden zážeh, který postupně vedl ke snížení dráhy. 24. 9. 2011 druřice vstoupila do atmosféry, přičemž drobné části přežily a dopadly do oceánu.

15. září 2016 (5 let) byla vynesena druhá čínská orbitální stanice Tiangong 2. V čínštině Tchien-kung znamená Nebeský palác. Orbitální stanice byla založena na principu sovětských jednomodulárních stanic typu Saljut.

17. září 1951 (70 let) zemřel významný český astronom František Nušl. Byl to spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 – 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Cena Františka Nušla byla udělována v letech 1938 až 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonného výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Výhled na příští týden 

• výročí: Thomas Wright
• výročí: Antonín Rükl
• výročí: Deep Space 1 kolem 19P/Borelly
• výročí: Hinode
• výročí: Johann Encke
• výročí: objev planety Neptun
• výročí: Surveyor 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).