Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vozítko Perseverance odebralo na Marsu první vzorek kamene - aktualizováno 10. 9.

Vozítko Perseverance odebralo na Marsu první vzorek kamene - aktualizováno 10. 9.

Vzorek kamene uvnitř titanové trubičky před a po zapečetění
Autor: NASA/JPL-Caltech

Na úvodním snímku není příliš mnoho k vidění. Přesto ukrývá unikátní vzorek marsovské horniny. Jde o první úspěšně odebraný vzorek, tzv. jádrový vrt, který se podařilo navrtat vozítku Perseverance. To přistálo na Marsu v únoru 2021 a trvalo tedy asi půl roku, než byla vybrána zajímavá lokalita k odběru vzorků, a navíc se podařil až druhý pokus o odběr. Článek byl 10. září aktualizován o informace o druhém odběru z téhož kamene.

10. září 2021: vozítko úspěšně navrtalo kámen Rochette podruhé a pěkný vzorek byl opět bezpečně zapečetěn a uložen do skladovacích prostor uvnitř vozítka. Zdroj: Twitter

Kámen Rochette 10. září 2021 po úspěšném druhém navrtání vozítkem Perseverance Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen Rochette 10. září 2021 po úspěšném druhém navrtání vozítkem Perseverance
Autor: NASA/JPL-Caltech

Následuje původní text článku z 8. září:

Titanová trubička se sériovým číslem 266 ještě na Zemi. Stala se historicky první, která ukrývá vzorek kamene, který bude možná jednou dovezen na Zemi Autor: NASA/JPL-Caltech
Titanová trubička se sériovým číslem 266 ještě na Zemi. Stala se historicky první, která ukrývá vzorek kamene, který bude možná jednou dovezen na Zemi
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vozítko je schopné navrtat kameny na Marsu tak, že uvnitř mechanismu zůstane válcovitý vzorek horniny. Toto tzv. horninové jádro je následně uzavřeno ve vzduchotěsné titanové trubičce a v budoucnu bude umístěna na povrch Marsu, kde by jej mělo vyzvednout vozítko návratové mise, která jej pomocí malé rakety vrátí na oběžnou dráhu a později jej tedy snad uvidíme naživo u nás na Zemi. O to se má postarat společná mise NASA a ESA nazvaná Mars Sample Return.

Vozítko Perseverance v pondělí 6. září dokončilo odběr prvního vzorku marsovské horniny o něco silnějšího než tužka z horniny ležící uvnitř kráteru Jezero. Tento historický milník potvrdily fotografie uvedené v úvodním snímku, kde je nejprve vidět vzorek uvnitř titanové trubičky a poté i těsnící víčko.

Proces odběru vzorku začal ve středu 1. září, kdy rotační příklepový vrták na konci robotického ramene sondy Perseverance navrtal plochý kámen velikosti kufříku přezdívaný "Rochette".

Kámen nazvaný Rochette s jasně patrným místem odběru jádrového vrtu, sol 190, 3. 9. 2021 Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen nazvaný Rochette s jasně patrným místem odběru jádrového vrtu, sol 190, 3. 9. 2021
Autor: NASA/JPL-Caltech

Po dokončení procesu vrtání rameno manévrovalo s vrtákem a trubicí se vzorkem, aby mohla kamera Mastcam-Z zobrazit obsah dosud neuzavřené trubice. Poté, co řídící mise potvrdili přítomnost jádra v trubici, vyslali příkaz k dokončení uložení vzorku.

6. září v 18:34 SELČ přenesla Perseverance trubičku na vzorky s pořadovým číslem 266 a její marťanský náklad do nitra vozítka, aby mohla změřit a zobrazit jádro horniny. Poté byla trubička hermeticky uzavřena a pořízen byl další snímek a trubička byla uložena do skladu vzorků.

Sol 190, 3. 9. 2021, detail odběrového zařízení se vzorkem horniny z kamene Rochette Autor: NASA/JPL-Caltech
Sol 190, 3. 9. 2021, detail odběrového zařízení se vzorkem horniny z kamene Rochette
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hlavními úkoly mise Perseverance je identifikace a sběr vzorků hornin a regolitu (marsovské půdy), a také hledání známek dávného mikroskopického života v kráteru, který byl dávným mělkým jezerem. Název Jezero tak sice připomíná jedno měsot v Bosně a Hercegovině, ale zároveň přesně odráží důvod pojmenování tohoto kráteru. Jeho průzkum tak pomůže porozumět geologii a dávnému klimatu této oblasti. To vše s cílem posoudit obyvatelnost takových míst.

"Z hlediska vědeckého jde o skutečný historický milník pro celou NASA," řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v sídle NASA ve Washingtonu. "Stejně jako mise Apollo na Měsíc potvrdily vědeckou hodnotu návratu vzorků z jiných světů pro analýzu zde na naší planetě, budeme totéž dělat se vzorky, které Perseverance shromáždí, a budou dovezeny v rámci programu Mars Sample Return. S využitím nejmodernějších vědeckých přístrojů na Zemi očekáváme dechberoucí objevy v širokém spektru vědeckých oblastí, včetně zkoumání otázky, zda na Marsu kdysi existoval život."

Perseverance v současné době absolvuje první vědeckou kampaň, během které zkoumá skalní výchozy a balvany v oblasti, která představuje nejstarší výchozy na dně kráteru Jezero. Oblast jižně od dunového pole Séítah se nazývá "Artuby" a jde o téměř kilometr dlouhý hřeben ohraničující dvě geologické jednotky.

Selfíčko Perseverance s Ingenuity
Selfíčko Perseverance s Ingenuity

Po dokončení průzkumu této oblasti, který má trvat řádově stovky dní, se vozítko vydá zpět do místa přistání severně odtud. V té době Perseverance urazí vzdálenost 2,5 až 5 kilometrů a možná naplní až osm ze 43 odběrových trubiček na vzorky.

Poté se Perseverance vydá na sever a následně na západ směrem k místu své druhé vědecké kampaně - delty v západní části kráteru Jezero. Delta je vějířovitý pozůstatek dávné řeky, která se zde vlévala do jezera. Tato oblast může být obzvláště bohatá na jílovité minerály. Na Zemi mohou tyto minerály uchovávat zkamenělé stopy dávného mikroskopického života a často souvisejí s biologickými procesy.

Průběhu mise Perseverance se v češtině věnuje seriál serveru Kosmonautix.cz Zkoumáme Mars s Vytrvalostí, protože Perseverance znamená v češtině právě vytrvalost, nebo houževnatost či nezdolnost. Vozítko zde navíc není samo. Velkým úspěchem skončil test marsovské helikoptéry Ingenuity, která po testovacích letech dostala zelenou a provádí pro Perseverance výzkum oblasti, kam by se rover tak rychle nedostal, nebo míst, která jsou pro něj nedostupná. K 8. 9. 2021 má za sebou helikoptéra už třináct letů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jádrový vrt, Odběr vzorků, Ingenuity, Perseverance


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »