Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vozítko Perseverance odebralo na Marsu první vzorek kamene - aktualizováno 10. 9.

Vozítko Perseverance odebralo na Marsu první vzorek kamene - aktualizováno 10. 9.

Vzorek kamene uvnitř titanové trubičky před a po zapečetění
Autor: NASA/JPL-Caltech

Na úvodním snímku není příliš mnoho k vidění. Přesto ukrývá unikátní vzorek marsovské horniny. Jde o první úspěšně odebraný vzorek, tzv. jádrový vrt, který se podařilo navrtat vozítku Perseverance. To přistálo na Marsu v únoru 2021 a trvalo tedy asi půl roku, než byla vybrána zajímavá lokalita k odběru vzorků, a navíc se podařil až druhý pokus o odběr. Článek byl 10. září aktualizován o informace o druhém odběru z téhož kamene.

10. září 2021: vozítko úspěšně navrtalo kámen Rochette podruhé a pěkný vzorek byl opět bezpečně zapečetěn a uložen do skladovacích prostor uvnitř vozítka. Zdroj: Twitter

Kámen Rochette 10. září 2021 po úspěšném druhém navrtání vozítkem Perseverance Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen Rochette 10. září 2021 po úspěšném druhém navrtání vozítkem Perseverance
Autor: NASA/JPL-Caltech

Následuje původní text článku z 8. září:

Titanová trubička se sériovým číslem 266 ještě na Zemi. Stala se historicky první, která ukrývá vzorek kamene, který bude možná jednou dovezen na Zemi Autor: NASA/JPL-Caltech
Titanová trubička se sériovým číslem 266 ještě na Zemi. Stala se historicky první, která ukrývá vzorek kamene, který bude možná jednou dovezen na Zemi
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vozítko je schopné navrtat kameny na Marsu tak, že uvnitř mechanismu zůstane válcovitý vzorek horniny. Toto tzv. horninové jádro je následně uzavřeno ve vzduchotěsné titanové trubičce a v budoucnu bude umístěna na povrch Marsu, kde by jej mělo vyzvednout vozítko návratové mise, která jej pomocí malé rakety vrátí na oběžnou dráhu a později jej tedy snad uvidíme naživo u nás na Zemi. O to se má postarat společná mise NASA a ESA nazvaná Mars Sample Return.

Vozítko Perseverance v pondělí 6. září dokončilo odběr prvního vzorku marsovské horniny o něco silnějšího než tužka z horniny ležící uvnitř kráteru Jezero. Tento historický milník potvrdily fotografie uvedené v úvodním snímku, kde je nejprve vidět vzorek uvnitř titanové trubičky a poté i těsnící víčko.

Proces odběru vzorku začal ve středu 1. září, kdy rotační příklepový vrták na konci robotického ramene sondy Perseverance navrtal plochý kámen velikosti kufříku přezdívaný "Rochette".

Kámen nazvaný Rochette s jasně patrným místem odběru jádrového vrtu, sol 190, 3. 9. 2021 Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen nazvaný Rochette s jasně patrným místem odběru jádrového vrtu, sol 190, 3. 9. 2021
Autor: NASA/JPL-Caltech

Po dokončení procesu vrtání rameno manévrovalo s vrtákem a trubicí se vzorkem, aby mohla kamera Mastcam-Z zobrazit obsah dosud neuzavřené trubice. Poté, co řídící mise potvrdili přítomnost jádra v trubici, vyslali příkaz k dokončení uložení vzorku.

6. září v 18:34 SELČ přenesla Perseverance trubičku na vzorky s pořadovým číslem 266 a její marťanský náklad do nitra vozítka, aby mohla změřit a zobrazit jádro horniny. Poté byla trubička hermeticky uzavřena a pořízen byl další snímek a trubička byla uložena do skladu vzorků.

Sol 190, 3. 9. 2021, detail odběrového zařízení se vzorkem horniny z kamene Rochette Autor: NASA/JPL-Caltech
Sol 190, 3. 9. 2021, detail odběrového zařízení se vzorkem horniny z kamene Rochette
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hlavními úkoly mise Perseverance je identifikace a sběr vzorků hornin a regolitu (marsovské půdy), a také hledání známek dávného mikroskopického života v kráteru, který byl dávným mělkým jezerem. Název Jezero tak sice připomíná jedno měsot v Bosně a Hercegovině, ale zároveň přesně odráží důvod pojmenování tohoto kráteru. Jeho průzkum tak pomůže porozumět geologii a dávnému klimatu této oblasti. To vše s cílem posoudit obyvatelnost takových míst.

"Z hlediska vědeckého jde o skutečný historický milník pro celou NASA," řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v sídle NASA ve Washingtonu. "Stejně jako mise Apollo na Měsíc potvrdily vědeckou hodnotu návratu vzorků z jiných světů pro analýzu zde na naší planetě, budeme totéž dělat se vzorky, které Perseverance shromáždí, a budou dovezeny v rámci programu Mars Sample Return. S využitím nejmodernějších vědeckých přístrojů na Zemi očekáváme dechberoucí objevy v širokém spektru vědeckých oblastí, včetně zkoumání otázky, zda na Marsu kdysi existoval život."

Perseverance v současné době absolvuje první vědeckou kampaň, během které zkoumá skalní výchozy a balvany v oblasti, která představuje nejstarší výchozy na dně kráteru Jezero. Oblast jižně od dunového pole Séítah se nazývá "Artuby" a jde o téměř kilometr dlouhý hřeben ohraničující dvě geologické jednotky.

Selfíčko Perseverance s Ingenuity
Selfíčko Perseverance s Ingenuity

Po dokončení průzkumu této oblasti, který má trvat řádově stovky dní, se vozítko vydá zpět do místa přistání severně odtud. V té době Perseverance urazí vzdálenost 2,5 až 5 kilometrů a možná naplní až osm ze 43 odběrových trubiček na vzorky.

Poté se Perseverance vydá na sever a následně na západ směrem k místu své druhé vědecké kampaně - delty v západní části kráteru Jezero. Delta je vějířovitý pozůstatek dávné řeky, která se zde vlévala do jezera. Tato oblast může být obzvláště bohatá na jílovité minerály. Na Zemi mohou tyto minerály uchovávat zkamenělé stopy dávného mikroskopického života a často souvisejí s biologickými procesy.

Průběhu mise Perseverance se v češtině věnuje seriál serveru Kosmonautix.cz Zkoumáme Mars s Vytrvalostí, protože Perseverance znamená v češtině právě vytrvalost, nebo houževnatost či nezdolnost. Vozítko zde navíc není samo. Velkým úspěchem skončil test marsovské helikoptéry Ingenuity, která po testovacích letech dostala zelenou a provádí pro Perseverance výzkum oblasti, kam by se rover tak rychle nedostal, nebo míst, která jsou pro něj nedostupná. K 8. 9. 2021 má za sebou helikoptéra už třináct letů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jádrový vrt, Odběr vzorků, Ingenuity, Perseverance


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »