Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čínský lander objevil zdroje vody na Měsíci

Čínský lander objevil zdroje vody na Měsíci

Umělecké ztvárnění čínské sondy Chang´e-5 na povrchu Měsíce
Autor: CNSA/NASA

První čínská návratová sonda Chang’e 5 je celkem pátou měsíční výzkumnou misí v rámci čínského programu Chinese Lunar Exploration Program. Byla vypuštěna 23. 11. 2020 a na povrchu Měsíce přistála 1. 12. 2020 v severní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) poblíž rozsáhlého vulkanického komplexu Mons Rümker. Sonda zde potvrdila přítomnost vody v horninách a tento objev byl potvrzen při laboratorní analýze vzorků v roce 2021. Nyní vědecký tým sondy Chang’e 5 stanovil, odkud tato voda pochází

Oceán bouří je rozsáhlé měsíční moře – tmavá bazaltická planina, která se vytvořila v důsledku vulkanické aktivity aktivované pradávnými impakty asteroidů na odvrácenou stranu Měsíce. Tmavé útvary na měsíčním povrchu byly pojmenovány jako „moře“, protože dřívější astronomové je mylně považovali za skutečná moře. Podobně i Oceanus Procellarum byl nazván oceánem vzhledem k jeho velké rozloze, dosahující v průměru více než 2 570 kilometrů.

V místě přistání v oblasti Oceánu bouří sonda Chang’e 5 odebrala více než 1 700 gramů vzorků měsíční horniny z hloubky kolem jednoho metru. Horní část sondy Chang’e 5 odstartovala z Měsíce 3. prosince 2020 a návratové pouzdro dopravilo odebrané vzorky na Zemi 16. prosince téhož roku. Od té doby vědci získané vzorky studovali.

Tyto měsíční vzorky z Oceánu bouří, pradávného moře bazaltů, mohou nyní být schopny poskytnout odpovědi přinejmenším na jeden vědecký problém: původ měsíční vody.

Diagramy studia přítomnosti vody in situ a na základě laboratorní analýzy Autor: CNSA/GRAS
Diagramy studia přítomnosti vody in situ a na základě laboratorní analýzy
Autor: CNSA/GRAS
Čínský přistávací modul Chang’e 5 potvrdil poprvé v reálném čase definitivní přítomnost vody v bazaltických horninách prostřednictvím palubního spektrometru v roce 2020. Tento objev byl potvrzen při laboratorní analýze vzorků v roce 2021. Nyní vědecký tým sondy Chang’e 5 stanovil, odkud tato voda pochází.

Vědci publikovali své závěry 14. 6. 2022 v časopise Nature Communications.

Vůbec poprvé na světě byly závěry laboratorní analýzy vzorků dopravených z Měsíce a spektrální data z průzkumu na měsíčním povrchu použity společně k prozkoumání přítomnosti, formy a množství 'vody' v lunárních vzorcích,“ říká spoluautor článku LI Chunlai z National Astronomical Observatories of the Chinese Academy of Sciences (NAOC).

Kosmická sonda Chang’e 5 nepozorovala lunární řeky nebo prameny. Lander našel pouze stopy hydroxylových skupin OH v horninách na měsíčním povrchu, konkrétně v průměru 30 ppm (parts per million). Molekuly tvořené jedním atomem kyslíku a jedním atomem vodíku jsou hlavní složkou vody a také nejběžnějším výsledkem reakce vody s jinými látkami.

Vzorky byly shromážděny v průběhu nejteplejší části lunárního dne, za teplot blížících se hodnotě 93 °C, kdy povrch byl nejvyprahlejší. Načasování se rovněž shoduje s nízkou intenzitou slunečního větru, který může přispívat k hydrataci na dostatečně vysokou hodnotu. Dokonce i v takových podmínkách se signály vody stále ještě objevovaly – a tak se vědci tázali, odkud může pocházet.

První detekce lunárním mineralogickým spektrometrem na palubě sondy byla potvrzena v pěti dodatečných laboratorních analýzách 8 vzorků; hydroxyl byl objeven ve dvou rozdílných zdrojích. Malá část byla objevena ve sklovitých materiálech vytvořených slunečním větrem narušujícím lunární povrch, právě tak jako ve vzorcích z Apolla 11 odebraných v roce 1971 a testovaných počátkem roku 2000. Avšak vzorky ze sondy Chang’e 5 obsahují zhruba třetinu množství slunečním větrem generovaného hydroxylu v porovnání se vzorky z projektu Apollo.

Z toho vyplývá, že sluneční vítr stále ještě přispívá, ačkoliv slabě, k obsahu hydroxylu pozorovaného v oblasti přistání sondy Chang’e 5. Převážná část hydroxylu ve vzorcích odebraných sondou byla obsažena v apatitu, v krystalickém minerálu bohatém na fosforečnany, který se přirozeně nachází jak na Měsíci, tak i na Zemi.

Tento nadbytek je původní, naznačující přítomnost lunární vody uvnitř vzorků odebraných sondou Chang’e 5, ve kterých voda hrála důležitou roli při jejich utváření a krystalizaci dávného lunárního magmatu,“ říká LI Chunlai odkazující na složení bazaltů v oblasti Oceánu bouří, v místě přistání sondy Chang’e 5. „Na základě zkoumání lunární vody a jejího zdroje jsme se dozvěděli mnohem více o jejím vzniku a vývoji nejen na samotném Měsíci, ale také v celé Sluneční soustavě. Kromě toho lunární voda podle předpokladu může poskytnout podporu jako zdroj vody pro budoucí pilotované lety na Měsíc.“

Vědci plánují následující výzkum měsíčních hornin pomocí dalších lunárních sond Chang’e 6 a Chang’e 7. Podle LI Chunlai bude pokračovat výzkum měsíční vody prostřednictvím dálkového průzkumu přímo na povrchu Měsíce a laboratorní analýzou k lepšímu pochopení zdroje a rozložení lunární vody včetně polárního ledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Odběr vzorků, Voda na Měsíci, Chang´e 5


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »