Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2015

38. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. září 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 21. září. Dvojici Saturn – Měsíc budeme moci pozorovat v pátek 18. 9. večer kolem 20:30 SELČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag). Jupiter (–1,7 mag) je stále ještě blízko Slunci a vychází až po půl šesté.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem. Dobře jsou během noci vidět planety Uran a Neptun. Vyhledat je můžete například podle zadní strany mapky na srpen 2015. Dobře je vidět také planetka Vesta, jak je zmíněno pro změnu na zadní straně zářijové mapky.

Zvířetníkové světlo je v našich šířkách nejlépe pozorovatelné ráno v září nebo večer v únoru/březnu. Tehdy má ekliptika, podél níž Slunce nasvěcuje prach v meziplanetárním prostoru, největší sklon vůči obzoru. Na šikmý kužel se můžeme dívat nejlépe před svítáním, což vychází tento týden cca po páté hodině ranní. V noci na něj navazuje zvířetníkový most a protisvit, ten je však u nás kvůli světelnému znečištění většinou nepozorovatelný.

Aktivita Slunce byla opět velmi nízká, přesto se objevily velmi slabé polární záře v noci ze 7. na 8. září. Skvrny na Slunci byly v týdnu jen velmi malé a teprve víkend přinesl větší skupinu skvrn. Naději dává také větší skvrna, která v neděli teprve vychází zpoza levého okraje slunečního disku. Necháme se tedy překvapit, co přinese další týden. Jejich vývoj můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět standardní počet šesti obyvatel, protože Sojuz TMA-16M o víkendu přivezl dva členy návštěvnické posádky (Mogensen z Dánska a Ajmbetov z Kazachstánu) a také rekordmana v celkovém pobytu ve vesmíru Gennadije Padalku (879 dnů na oběžné dráze).
  • V přehledu událostí minulého týdne nemůže chybět ani odkaz na článek s novou várkou snímků Pluta a jeho měsíců.
  • Evropa postupně staví navigační systém Galileo. Ten má od minulého týdne na oběžné dráze už deset satelitů.
  • Trochu ve stínu Pluta zůstal parádní záběr kráteru Occator na trpasličí planetě Ceres, který přinesla nedávno sonda DAWN.

Výročí

  • 14. září 1915 (100 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.
  • 18. září 1965 (50 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.
  • 19. září 1965 (50 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekor v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc večer ve čtvrti
  • Výročí: John Young

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sunita Williams, John Dobson, Ikeya-Seki, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »