Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2015

38. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. září 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 21. září. Dvojici Saturn – Měsíc budeme moci pozorovat v pátek 18. 9. večer kolem 20:30 SELČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag). Jupiter (–1,7 mag) je stále ještě blízko Slunci a vychází až po půl šesté.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem. Dobře jsou během noci vidět planety Uran a Neptun. Vyhledat je můžete například podle zadní strany mapky na srpen 2015. Dobře je vidět také planetka Vesta, jak je zmíněno pro změnu na zadní straně zářijové mapky.

Zvířetníkové světlo je v našich šířkách nejlépe pozorovatelné ráno v září nebo večer v únoru/březnu. Tehdy má ekliptika, podél níž Slunce nasvěcuje prach v meziplanetárním prostoru, největší sklon vůči obzoru. Na šikmý kužel se můžeme dívat nejlépe před svítáním, což vychází tento týden cca po páté hodině ranní. V noci na něj navazuje zvířetníkový most a protisvit, ten je však u nás kvůli světelnému znečištění většinou nepozorovatelný.

Aktivita Slunce byla opět velmi nízká, přesto se objevily velmi slabé polární záře v noci ze 7. na 8. září. Skvrny na Slunci byly v týdnu jen velmi malé a teprve víkend přinesl větší skupinu skvrn. Naději dává také větší skvrna, která v neděli teprve vychází zpoza levého okraje slunečního disku. Necháme se tedy překvapit, co přinese další týden. Jejich vývoj můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět standardní počet šesti obyvatel, protože Sojuz TMA-16M o víkendu přivezl dva členy návštěvnické posádky (Mogensen z Dánska a Ajmbetov z Kazachstánu) a také rekordmana v celkovém pobytu ve vesmíru Gennadije Padalku (879 dnů na oběžné dráze).
  • V přehledu událostí minulého týdne nemůže chybět ani odkaz na článek s novou várkou snímků Pluta a jeho měsíců.
  • Evropa postupně staví navigační systém Galileo. Ten má od minulého týdne na oběžné dráze už deset satelitů.
  • Trochu ve stínu Pluta zůstal parádní záběr kráteru Occator na trpasličí planetě Ceres, který přinesla nedávno sonda DAWN.

Výročí

  • 14. září 1915 (100 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.
  • 18. září 1965 (50 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.
  • 19. září 1965 (50 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekor v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc večer ve čtvrti
  • Výročí: John Young

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sunita Williams, John Dobson, Ikeya-Seki, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »