Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2015

38. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. září 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 21. září. Dvojici Saturn – Měsíc budeme moci pozorovat v pátek 18. 9. večer kolem 20:30 SELČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag). Jupiter (–1,7 mag) je stále ještě blízko Slunci a vychází až po půl šesté.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem. Dobře jsou během noci vidět planety Uran a Neptun. Vyhledat je můžete například podle zadní strany mapky na srpen 2015. Dobře je vidět také planetka Vesta, jak je zmíněno pro změnu na zadní straně zářijové mapky.

Zvířetníkové světlo je v našich šířkách nejlépe pozorovatelné ráno v září nebo večer v únoru/březnu. Tehdy má ekliptika, podél níž Slunce nasvěcuje prach v meziplanetárním prostoru, největší sklon vůči obzoru. Na šikmý kužel se můžeme dívat nejlépe před svítáním, což vychází tento týden cca po páté hodině ranní. V noci na něj navazuje zvířetníkový most a protisvit, ten je však u nás kvůli světelnému znečištění většinou nepozorovatelný.

Aktivita Slunce byla opět velmi nízká, přesto se objevily velmi slabé polární záře v noci ze 7. na 8. září. Skvrny na Slunci byly v týdnu jen velmi malé a teprve víkend přinesl větší skupinu skvrn. Naději dává také větší skvrna, která v neděli teprve vychází zpoza levého okraje slunečního disku. Necháme se tedy překvapit, co přinese další týden. Jejich vývoj můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět standardní počet šesti obyvatel, protože Sojuz TMA-16M o víkendu přivezl dva členy návštěvnické posádky (Mogensen z Dánska a Ajmbetov z Kazachstánu) a také rekordmana v celkovém pobytu ve vesmíru Gennadije Padalku (879 dnů na oběžné dráze).
  • V přehledu událostí minulého týdne nemůže chybět ani odkaz na článek s novou várkou snímků Pluta a jeho měsíců.
  • Evropa postupně staví navigační systém Galileo. Ten má od minulého týdne na oběžné dráze už deset satelitů.
  • Trochu ve stínu Pluta zůstal parádní záběr kráteru Occator na trpasličí planetě Ceres, který přinesla nedávno sonda DAWN.

Výročí

  • 14. září 1915 (100 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.
  • 18. září 1965 (50 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.
  • 19. září 1965 (50 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekor v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc večer ve čtvrti
  • Výročí: John Young

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sunita Williams, John Dobson, Ikeya-Seki, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »