Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2021

38. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 22. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 21. září v 1:55 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−4,2 mag). Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe mezi 21 a 23. hodinou, kdy je najdeme nad jižním obzorem.

Aktivita Slunce je nízká. Naštěstí se zrovna koncem víkendu objevily nové skvrny. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 19. září 2021 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 19. září 2021
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Ve čtvrtek 16. září krátce po druhé hodině ranní našeho času odstartovala z Floridy raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Inspiration4. Píše se tak nová éra komerční kosmonautiky. Na palubě je totiž čtveřice neprofesionálních astronautů, kteří propagují myšlenku, že do vesmíru se může vydat téměř každý a mise je zároveň podporou sbírky pro nemocnici starající se o děti zasažené rakovinou. Proto je sponzorem mise Jared Isaacman, který jednak zaplatil let a přispěl 100 miliony dolarů nemocnici, a jednak letí sestřička Hayley Arcenaux, která se v mládí zotavila z rakoviny a dnes v nemocnici pracuje. Na misi je unikátní, že kosmická loď létala až 590 km nad Zemí, kam se doposud příliš mnoho lidí nedostalo a také tím, že kabina obsahuje průhlednou kopuli místo stykovacího uzlu s fantastickým výhledem na Zemi. Mise skončila v noci na neděli po jedné hodině letního času, když kabina dosedla do Atlantského oceánu nedaleko Floridy. Detaily k tomu v Kosmotýdeníku na kosmonautix.cz.

Čínská kosmická loď Šen-čou 12 v pátek úspěšně přistála s trojicí kosmonautů, kteří byli po dobu 90 dnů na palubě budované čínské stanice Tiangong. V sobotu proběhlo zkušební předokování nákladní lodi Tchien-čou 2 a vyzkouší se přečerpání pohonných látek. Pak nás čeká přílet další nákladní lodi Tchien-čou 3, která odstartuje pomocí rakety CZ-7. V říjnu je plánován start další tříčlenné posádky v kosmické lodi Šen-čou 13.

Z kosmodromu Vandenberg proběhl 14. září úspěšný start první várky 51 Starlinků určených na polární dráhu a z Bajkonuru bylo pomocí rakety Sojuz-2.1b vyneseno 36 družic OneWeb.

Česká astronomická společnost v souvislosti s tím, že nekontrolovaný nástup satelitních mega-konstelací omezuje práva ostatních uživatelů kosmického prostoru, navrhla na svém sjezdu v sobotu 18. září rezoluci, která ukládá Vládě ČR zabývat se novelizací kosmického práva. Pod omezením práv rozumíme například o omezení astronomických pozorování, finanční škody, poškozování kulturního dědictví nebo zvyšování rizika vzniku kosmického smetí.

Výročí

22. září 1711 (310 let) se narodil anglický astronom Thomas Wright. Byl první, kdo formuloval myšlenku, že z povahy vzhledu Mléčné dráhy vyplývá, že se nacházíme uvnitř plochého disku hvězd a také naznačil myšlenku, že vzdálené malé mlhoviny na obloze by mohly být jiné takové hvězdné oblaky. Tyto myšlenky podpořil později také Immanuel Kant, který bývá označován jako autor těchto myšlenek.

22. září 2001 (20 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.

22. září 2006 (15 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomáhá lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vyniká např. EUV spektrometr, desetkrát citlivější, než má SOHO, a dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA.

23. září 1791 (230 let) se narodil německý astronom Johann Franz Encke. Jeho jméno jistě netřeba připomínat, neboť jej nese známá krátkoperiodická kometa 2P/Encke, jejíž dráhu propočítal. Výpočty drah malých těles byla jeho hlavní doména. Zabýval se změnami jasu Saturnova prstence A, kde byla později objevena mezera v prstenci. Ta dnes nese jméno Enckeho dělení a nachází se nedaleko vnějšího okraje nejjasnější části prstenců.

23. září 1846 (175 let) byl objeven Neptun. Planeta obíhá kolem Slunce tak pomalu, že od objevu planety uplynul jeden neptunský rok teprve 12. července 2011. Při té příležitosti vyšel článek zabývající se objevem Neptunu podrobněji.

23. září 1966 (55 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ananke, objev měsíce Jupiteru
  • výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Encke, Neptun, Surveyor 2, Deep Space 1, Borelly, Thomas Wright, Inspiration4, Hinode, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »