Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2022

38. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 21. září 2022 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 9. do 25. 9. 2022. Měsíc bude v ubývat k novu a jeho srpek ozdobí ranní oblohu, kde Venuše mizí v záři Slunce. Večer můžeme obdivovat nad jihem Saturn a jihovýchodem Jupiter. Později krásně vysoko vystupuje Mars. Vidět jsou i slabší Uran a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Začíná astronomický podzim. New Shepard provedl úspěšně nouzový odlet kabiny za letu. Falcon 9 brzdí počasí. NASA se pokusí o test tankování vodíku rakety SLS za velmi nízkých teplot po opravě. Před 90 lety se narodil známý tvůrce map Měsíce Antonín Rükl.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 25. září ve 23:55 SELČ. Jeho stále se ztenčující srpek ozdobí ranní oblohu. Naposledy jej bez problémů spatříme v sobotu 24. 9. zhruba od pěti ráno. V neděli 25. 9. bude asi dva stupně od Venuše, ale samotný extrémně tenký srpek Měsíce zřejmě nepůjde spatřit, ale kdoví. Kdyby bylo výjimečně průzračno, podívejte se.

Planety
Saturn (0,4 mag) vrcholí nad jihem po 22. hodině letního času. V tu dobu je ještě výše nad jihovýchodem výrazně zářící Jupiter (−2,9 mag). Kousek od něj na pomezí Ryb a Vodnáře je pouze dalekohledem viditelná planeta Neptun (7,8 mag). Mars (−0,4 mag) je nepřehlédnutelným průvodcem o něco slabšího Aldebaranu v souhvězdí Býka. Oba objekty jsou nápadně načervenalé a při pohledu pouhým okem hvězda poblikává, zatímco kotouček Marsu nikoli. V souhvězdí Berana je také vidět planeta Uran (5,7 mag). V jeho okolí nejsou žádné jasnější hvězdy, takže na tmavé lokalitě zde uvidíte slabou hvězdičku, a tou je právě Uran. Venuše (−3,9 mag) je prakticky nepozorovatelná, i když triedrem bychom ji snad ještě měli najít, zvláště pokud se pokusíme v neděli o vyhledání extrémně slabého srpku Měsíce v její blízkosti.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
neděle 18. 9.: 22:44 konec přechodu stínu Io, 22:56 konec přechodu Io
středa 21. 9.: 2:10 zač. přechodu stínu Ganymedu, 2:58 zač. přechodu Ganymedu
sobota 24. 9.: 22:12 zač. přechodu stínu Europy, 22:20 zač. přechodu Europy
neděle 25. 9.: 0:50 konec přechodu stínu Europy, 0:54 konec přechodu Europy, 1:14 zač. zatmění Io
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
18. 9. ve 20:15, 20. 9. ve 2:00, 21. 9. ve 21:50 a 22. 9. ve 23:30 (vše v SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Poslední zajímavou erupci vyvolal nyní již zapadlý aktivní region a další se k tomu zatím nechystají. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slunce překročí 23. 9. ve 3:03 SELČ nebeský rovník. Nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Ačkoli je Slunce až do konce října v souhvězdí Panny, vstupuje prý do znamení Vah. Panna je velké souhvězdí, rozkládající se 44° podél ekliptiky, zatímco Váhy jen 23°, což se dost liší od astrologicky přesně stanovených 30°. Hlavní příčinou, proč se znamení rozešla se skutečností, je však precese zemské osy, která vše tak jako tak posouvá o jedno souhvězdí za každých 2150 roků.

Kosmonautika

V pondělí 12. září jsme v přímém přenosu Blue Origin mohli sledovat, jak perfektně zafungoval záchranný systém kabiny New Shepard, která se za letu oddělila od stejnojmenné nosné rakety, jejíž motor selhal a raketa byla ztracena (normálně by přistála v místě startu). Kabina – tentokrát výjimečně bez lidí na palubě – s experimenty a speciálními pohlednicemi normálně dosedla na padácích. Blue Origin dosud přišla o nosič jen v roce 2015 při prvním testovacím letu a poté v roce 2016 úspěšně předvedla záchranný systém, který byl použit při tomto selhání rakety. Během této mise NS-23 šlo o deváté použití stejného nosiče. SpaceX pro srovnání již dokázala odstartovat na orbitální misi a přistát s jedním stupněm 13krát a dalším dokonce čtrnáctkrát.

Sekvence snímků z videa startu mise NS-23 ukazuje selhání motoru rakety a nouzový odlet kabiny kosmické lodi New Shepard Autor: Blue Origin
Sekvence snímků z videa startu mise NS-23 ukazuje selhání motoru rakety a nouzový odlet kabiny kosmické lodi New Shepard
Autor: Blue Origin

Poměrně netradičně už čtyřikrát byl odložen start rakety Falcon 9 s další porcí 54 družic Starlink. Na vině bylo pokaždé nepříznivé počasí. Pátý pokus o start přišel na řadu v noci na neděli 18. 9. a počasí dávalo jen 20% šanci.

Společnost Rocket Lab si ve čtvrtek 15. 9. připsala 30. misi rakety Electron. Při startu japonské radarové družice StriX 1 (soukromé společnosti Synspective) šlo zároveň o vynesení již 150. družice pomocí této rakety. Synspective sdělila, že její radarové družice umožní téměř v reálném čase sledování míst přírodních katastrof, lidských aktivit nebo monitoring pohybu lodí. Další tři družice konstelace StriX mají startovat do konce roku 2023. Zbytek celkem 30 družic má být vynesen do roku 2026.

NASA plánuje na 21. září kryogenickou zkoušku tankování vodíku do centrálního stupně rakety SLS, která za superchladných podmínek (mínus 253 °C) ověří, jak se zdařila oprava úniku vodíku na přívodu do rakety. Vodík jako nejmenší molekula snadno uniká místy, kudy by větší molekuly neprošly. Doufejme, že se problém podařilo najít a opravit a vše bude směřovat k případnému pokusu o start 27. 9.

Výročí

19. září 1957 (65 let) se narodil japonský amatérský astronom Yoshio Kushida. Objevil mnoho planetek a také je objevitelem nebo spoluobjevitelem dvou komet – 144P/Kushida a 147P/Kushida-Muramatsu.

22. září 1932 (90 let) se narodil významný český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 2012, tvůrce známých map Měsíce a dalších populárních knížek, Antonín Rükl. Od roku 1960 pracoval v pražském planetáriu a do roku 1999 zde byl i ředitelem. Zemřel roku 2016 v Praze.

25. září 1992 (30 let) odstartovala sonda Mars Observer. Bohužel během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do 2006.

Výhled na příští týden 

  • DART zasáhne Didymos
  • výročí: Dawn
  • výročí: Alouette 1 (první kanadská družice)
  • výročí: Saljut 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Yoshio Kushida, Mars Observer, Antonín Rükl, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »