Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2024

38. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 18. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 18. 9. v 4:35 SELČ a je tedy pozorovatelný celou noc. Zdánlivě kolem Saturnu se pohybuje v pondělí a úterý večer. Pokud bude 20. 9. večer hezky, může vás zaujmout, že zpoza neosvětlené strany Měsíce vyleze hvězdička 19 Ari (5,7 mag). Hvězda ze souhvězdí Berana vystoupí krátce před 21:30 SELČ. V noci ze soboty na neděli 21./22. 9. už bude Měsíc poblíž Plejád. Ještě předtím zakryje zetu Arietis (4,7 mag), která vstupuje za Měsíc 21. 9. po 22:15 a vystupuje kolem 23:10.

Planety
Merkur (–1 mag) se vrací úhlově ke Slunci a jeho viditelnost nízko na ranní obloze končí. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, Jupiter (–2,4 mag) a Mars (0,6 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Aktivita Slunce je velmi vysoká. U středu kotouče je velmi aktivní oblast AR3825, kde jsme v uplynulém týdnu viděli už dvě erupce třídy X, ta druhá o intenzitě X4,5 byla doprovázena rychlým výronem hmoty z koróny, jehož část může zasáhnout i zemskou magnetosféru a způsobit i silnější polární záři. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slabšia polárna žiara 12. 9. 2024 ve 21:34 SELČ (Belá nad Cirochou, Slovensko) Autor: Ján Gajdoš
Slabšia polárna žiara 12. 9. 2024 ve 21:34 SELČ (Belá nad Cirochou, Slovensko)
Autor: Ján Gajdoš

Kometa 13P/Olbers je už slabší a nízko na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je úhlově blízko Slunci, ale daří se ji zachytit v soumraku na jižní obloze. Díky tomu víme, že už dosahuje 5 až 5,5 mag. Podle tohoto vývoje lze odhadovat, že se vynoří v polovině října na večerní obloze jako objekt 3. až 4. velikosti, ale třeba bude jasnější.

Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojány nacházející se v Jupiterově Lagrangeově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy. Z hlediska počasí a času události je zajímavější zákryt 20. 9. kolem 23:07 SELČ, kdy planetka zakryje hvězdu 13,3 mag na dobu 2,9 sekundy.

Kosmonautika a sondy

Mise Polaris Dawn proběhla úspěšně. Start proběhl ve středu 10. 9. pomocí rakety Falcon 9. Čistě soukromá posádka se vydala na zvláštní oběžnou dráhu kolem pólů a v nejvyšším bodě dráhy se nacházela až 1400,7 km nad povrchem Země. Tím byla překonána i dosud rekordní výška mise Gemini XI (1966, 1373 km) a lidé tak vysoko nebyli od příletu od Měsíce v případě Apolla 17. Došlo i na dehermetizaci kabiny a výstup do volného kosmu. Dva členové posádky se vytáhli zpoza průlezu a drželi se zábradlí v kosmickém prostoru. Cílem bylo testovat skafandry a jejich pohyblivost. Poprvé v historii byla vystavena vakuu čtyřčlenná posádka najednou a Sarah Gillis (trenérka astronautů ve SpaceX) byla ve věku 30 let nejen nejmaldší ženou tak daleko od Země a ve vakuu, ale i jednou ze dvou, kteří při tomto letu vystoupili do kosmického prostoru. Druhým byl vedoucí a mecenáš mise Jared Isaacman. Zbylé členy posádky tvořili Scott Poleet a Anna Menon. Přistání proběhlo do Mexického zálivu v neděli 15. 9. dopoledne našeho času.

Polaris Dawn: snímek z kamery a poklopu Crew Dragonu z výstupu Jareda Isaacmena do volného kosmu Autor: SpaceX
Polaris Dawn: snímek z kamery a poklopu Crew Dragonu z výstupu Jareda Isaacmena do volného kosmu
Autor: SpaceX

11. 9. odstartovala z Bajkonuru v Kazachstánu raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-26. Loď se po třech hodinách letu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku stanice na dalších půl roku tvoří Alexej Ovčinin (3. kosmický let) a Ivan Vagner (2. kosmický let, oba Roskosmos) a s nimi Donald Pettit (NASA), který je ve věku 69 let nejstarším astronautem ve stálé posádce ISS. Byl členem půlroční Expedice 6 (2002/2003) a dvoutýdenní STS-126 raketoplánu Endeavour v roce 2007. Potřetí byl na ISS v rámci půlroční mise v Sojuzu TMA-03M (2011/2012).

Výročí

16. září 1494 (530 let) se narodil italský matematik a astronom Francesco Maurolico. Jeho jméno, v latinské podobě Maurolycus, nese jeden významný kráter na Měsíci. Zastával geocentrickou představu uspořádání vesmíru a navrhl metodiku měření Země podle délky poledníku.

Saturnův měsíc Mimas s 130 km širokým kráterem Herschel Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
Saturnův měsíc Mimas s 130 km širokým kráterem Herschel
Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
17. září 1789 (235 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.

18. září 1959 (65 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.

19. září 1794 (230 let) se narodil rakouský optik Simon Plössl, jehož jméno je spojeno s konstrukcí oblíbených levných okulárů. Vylepšil také achromatický objektiv mikroskopu.

22. září 2014 (10 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda MAVEN. Ta nyní zkoumá vrchní vrstvy atmosféry Marsu.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC

Výhled na příští týden 

  • zákryt jasné hvězdy planetkou (88554) 2001 QW199
  • Výročí: Mangalján na oběžnou dráhu Marsu
  • Výročí: Ole Christensen Rømer
  • Výročí: zajímavé pády meteoritů do domů
  • Výročí: Daniel Kirkwood
  • Výročí: Magion 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Francesco Maurolico, Mimas, MAVEN, Vanguard 3, Simon Plössl, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »