Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2015

39. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 23. září 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 9. do 27. 9. 2015. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem, blíží se jeho zatmění. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter a také zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. Úchvatné snímky Pluta dorazily i během druhého týdne stahování nových dat. Nastává podzimní rovnodennost.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 28. září. Čeká nás superúplněk a zatmění Měsíce zároveň.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag). Jupiter (–1,7 mag) už se dá najít za svítání nízko na východe. Všechny planety zdokumentoval Jiří Šíp, jak ukazuje jeho snímek vlevo. Další povedené záběry najdete v čtenářské fotogalerii.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Zvířetníkové světlo je v našich šířkách nejlépe pozorovatelné ráno v září nebo večer v únoru/březnu. Tehdy má ekliptika, podél níž Slunce nasvěcuje prach v meziplanetárním prostoru, největší sklon vůči obzoru. Na šikmý kužel se můžeme dívat nejlépe před svítáním, což vychází tento týden cca po páté hodině ranní. V noci na něj navazuje zvířetníkový most a protisvit, ten je však u nás kvůli světelnému znečištění většinou nepozorovatelný.

Aktivita Slunce se zvýšila. Na povrchu je několik skupin skvrn a došlo i k několika zajímavým erupcím. Jedna z těch slabších dokonce vyprodukovala 18. září oblak plasmy směřující k Zemi. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

23. 9. začíná astronomický podzim. Slunce v 10:21 SELČ překročí nebeský rovník.

Kosmonautika

  • Ohromující záběry Pluta dorazily s další várkou dat, která byla publikována minulý pátek. O nejkrásnější záběry se postaral přístroj RALPH, který pořizuje snímky s většími rozměry, což umocňuje dojem z pohledu na Pluto zešikma.
  • S tím jak kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko prolétla přísluním, dochází na jejím povrchu stále ke změnám. Vysoká aktivita jádra dočasně znemožnila komunikaci s Philae. Rosetta teď bude sledovat kometu z větší vzdálenosti (i z více jak tisíce kilometrů) a později se vrátí blíže a pokusí se opět navázat kontakt s Philae, který snad bude mít v pořádku komunikační systémy.

Výročí

  • 24. září 1930 (85 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

Výhled na příští týden

  • Zatmění Měsíce při superúplňku
  • Výročí: Karl Ludwig Harding
  • Výročí: Giuseppe Colombo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Young


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »