Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 25. září 2024 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 24. 9. ve 20:50 SELČ. Převážnou část týdne bude tedy viditelný až v druhé polovině noci a také ráno a dopoledne.

Ubývající Měsíc 22. 9. 2024 v 10:57 SELČ Autor: Radek Kroupa
Ubývající Měsíc 22. 9. 2024 v 10:57 SELČ
Autor: Radek Kroupa

Planety
Merkur se blíží do horní konjunkce se Sluncem (bude tedy vidět na snímcích koronografu SOHO a je i poměrně hodně jasný). Venuše (–3,9 mag) by mohla být vidět za velmi dobrých podmínek večer, ale jen za soumraku při jihozápadním obzoru. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc (nedaleko něj v Rybách je i slabý Neptun). Jupiter (–2,4 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,6 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem. Uran je také v Býku poblíž Plejád.

Aktivita Slunce se dočasně snížila (by platilo ještě do neděle 23. 9.). V neděli večer jsme však zaznamenali další erupci M3,7 a hned doprovázenou pěkným vyvržením oblaku plazmatu (viz obrázek níže). Nová aktivní oblast AR3834 možná slibuje nějaké další překvapení, uvidíme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Erupce v AR3834 kategorie M3,4 vyvrhla 22. 9. 2024 oblak plazmatu do kosmického prostoru Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com
Erupce v AR3834 kategorie M3,4 vyvrhla 22. 9. 2024 oblak plazmatu do kosmického prostoru
Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zřejmě skutečně slibuje velkou podívanou, i když jak se říká, dokud to neuvidíme na vlastní oči, není nic jisté. Každopádně tedy začněme být v pozoru, protože zvýšený jas komety dopředným rozptylem by mohl umožnit pozorování i od nás koncem září na ranní obloze! Jakub Černý uveřejnil v anglicky psaných skupinách podrobné informace, z nichž vybíráme nejdůležitější informace:

Máme tu tři hlavní otázky:

Bude se kometa C/2023 A3 rozpadat? NE. Kometa je větší než jiné, které nedosáhly tzv. Bortleho limit. Je dokonce 2,5krát větší než C/1999 S4, u které k rozpadu došlo, přestože byla větší, než uvádí Bortleho limit.

Jak jasná bude tato kometa? Jakub podrobně vypisuje vzorce a efemeridu, nejzajímavější jsou údaje o jasnosti v magnitudách, kde vidíme následující řadu:

Datum

21.9.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

Magnituda

3,9

3,8

3,6

3,5

3,3

3,2

3,1

3,0

2,9

2,8

Datum

1.10.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

 

Magnituda

2,7

2,7

2,7

2,7

2,7

2,7

2,7

2,7

2,8

 

Datum

10.10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

Magnituda

2,9

3,0

3,2

3,3

3,5

3,7

3,9

4,1

4,3

4,5

Datum

20.10.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

 

 

 

Magnituda

4,7

5,0

5,2

5,4

5,6

5,8

6,0

 

 

 

Jak zvýší dopředný rozptyl jasnost komety?

Efekt dopředného rozptylu závisí především na tom, jak hodně prachu kometa uvolňuje, protože tento efekt ovlivňuje pouze prach. Například u velmi plynné komety C/2021 A1 (Leonard) nedošlo k výraznému zesílení dopředným rozptylem. Prašnost komety lze porovnat podle její R-V magnitudy. Existují rozsáhlé soubory dat komet naměřených ve filerech R i V z Malargue FRAM. Nejnovější měření pro kometu C/2023 A3 dávají hodnoty 0,5 mag. Například velmi prašná kometa C/2011 L4 měla v podobných heliocentrických vzdálenostech hodnoty 0,1 mag a 0,5 mag. Velmi plynná kometa C/2021 A1 měla při nepatrně větších heliocentrických vzdálenostech hodnoty -0,5 mag. Můžeme tedy usuzovat, že C/2023 A3 je velmi prašná kometa, a proto by J. N. Marcusem vypočtené zjasnění mohlo být velmi realistické.

Výsledek zní velmi optimisticky, ale je podložen dostatkem údajů.

Zde je světelná křivka se započtením dopředného rozptylu:

Možný vývoj jasu komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) Autor: Thierry Van Driessche dle úpravy jasu od J.N.Marcuse
Možný vývoj jasu komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS)
Autor: Thierry Van Driessche dle úpravy jasu od J.N.Marcuse

Pro zajímavost ještě doplňme, že dojde k zákrytu jasné hvězdy planetkou (88554) 2001 QW199. Hvězda v souhvězdí Vozky má jasnost 7,5 magnitudy, což znamená, že zákryt by byl pozorovatelný i obyčejným amatérským dalekohledem, což je ve světě zákrytů hvězd planetkami skutečně mimořádné. Podle propočtů potrvá zákryt jen 0,8 sekundy. Tuto nevýhodu ale vyvažuje hluboký pokles jasu 12,5 mag. Hvězda v malých dalekohledech doslova "zmizí". K zákrytu má dojít 25. 9. po půl šesté ráno. Pás prochází částí Čech od jihozápadu k severu.

Kosmonautika a sondy

Elon Musk naznačil jistý stupeň rozladění nad tím, jak pomalu pracuje americký úřad pro civilní letectví (FAA), který mu stále nepovolil pátý zkušební let sestavy Super Heavy Starship. Aby ukázal stav připravenosti k letu, nechal sestavit stupeň B12 a na něj Starship S30 a kromě toho nechal zapálit zkušebně ještě motory Starship určené pro následující šestý test. Jakmile prý dostane povolení, poletí se a pokud by vše šlo podle plánu, tak by mohlo dojít k pokusu o přistání do obřích kovových rukou „mechazilly“ na startovní věži. Starship by opět měla dosednout na hladinu oceánu.

Testovací zážeh motorů Starship chystané na 6. testovací let Autor: SpaceX
Testovací zážeh motorů Starship chystané na 6. testovací let
Autor: SpaceX

Na ISS, kde se chýlí konec pobytu Olegu Kononěnkovi, došlo ke slavnostnímu předání klíče od stanice Sunitě Williams, která se tak neplánovaně stala novou velitelkou stanice, ačkoli podle původního plánu měla přistát ve Starlineru už před více než dvěma měsíci. Kosmická loď Sojuz MS-25 se má oddělit od ISS v pondělí 23. 9. a přistát v kazašské stepi s tříčlennou posádkou, která absolvovala rekordně dlouhý pobyt na ISS v délce 373 dní.

Čínská společnost Deep Blue Aerospace vyvíjí znovupoužitelný nosič po vzoru SpaceX. O víkendu publikovala nezvykle otevřeně záběry z testu prototypu rakety, který startoval a před přistáním visel nad přistávací plochou. Pak se však tvrdě zřítil, když motor ztratil tah. Raketa se po vypnutí motoru převrátila, ale nezničila se úplně.

Výročí

24. září 2014 (10 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena indická sonda Mangalján (Mars Orbiter Mission), která se také zaměřuje na průzkum atmosféry Marsu.

25. září 1644 (380 let) se narodil dánský matematik a astronom Ole Christensen Rømer. Spolu s Jeanem Pickardem měřil na ostrově Hven zákryty měsíčku Io u Jupiteru, přičemž cílem bylo určit přesnou zeměpisnou polohu (v tomto případě zeměpisnou délku) bývalé observatoře Tycha Brahe. Oba astronomové si všimli, že se časy zákrytů měsíce zkracují, když se naše planeta Jupiteru smetla ze stolu pod argumenty René Descartesa. Teprve po Rømerově smrti, kdy byla Jamesem Bradleym zjištěna aberace hvězd a teprve 170 let poté, kdy Fizeau měřil rychlost světla, byla tato myšlenka potvrzena.

V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily jejich střechu. 28. září 1969 (55 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů. 26. září 1999 (25 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.

27. 9. 1814 (210 let) se narodil americký astronom Daniel Kirkwood. S přibývajícími počty nově objevených planetek mezi Marsem a Jupiterem si všiml, že jsou mezi jejich drahami mezery, které vznikají gravitačními rezonancemi s Jupiterem. Tyto dnes nazýváme na jeho počest Kirkwoodovy mezery. Podobně vysvětlil i mezery v Saturnově prstenci jako rezonanci s některým z měsíců planety.

28. září 1989 (35 let) byla vypuštěna druhá československá družice Magion 2. Po oddělení od hlavního nákladu (družice Interkosmos 24) se ukázalo, že se vyklopil jen jeden panel solárních článků. Komunikaci s družicí se proto povedlo ustálit až poté, co začala obíhat na Sluncem ozářené dráze (od 21. prosince téhož roku).

Výhled na příští týden 

  • „Mikronov“ a prstencové zatmění Slunce
  • Výročí: Hervé Faye
  • Výročí: Luna 3
  • Výročí: SpaceShipOne získal XPrize

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mangalján, Daniel Kirkwood, Magion 2, Ole Romer, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »