Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2016

4. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci.

Obloha

Měsíc je těsně po úplňku. Poslední čtvrť nastane na konci týdne v noci na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. Měsíc se přiblíží jasnému Jupiteru v noci ze středy na čtvrtek 27. / 28. 1. Úhlová vzdálenost bude večer asi 1,5 stupně.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Jeho úhlový průměr je pouze 6,5" a nachází se u nás nízko nad obzorem, ale i tak se občas můžeme setkat s velmi kvalitní fotografií Rudé planety. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ráno se k ní postupně přidá i Merkur, ale bude velmi nízko a příliš slabý na nějaký extra zážitek. Přesto za výjimečných podmínek je tu ráno šance vidět všechny okem viditelné planety.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 1. 4:50   26. 1. Ganymed přechod konec 23:53
26. 1. 0:40   27. 1. Europa zatmění zač. 3:32
27. 1. 6:30   28. 1. Kallisto přechod 1:02 – 2:54
Europa přechod stínu 21:49 – (0:38)
Europa přechod měsíce 23:36 – (2:20)
28. 1. 2:20; 22:10   29. 1. Io přechod stínu 3:03 – 5:19
Io přechod měsíce 3:55 – 6:09
30. 1. 4:00; 23:50   30. 1. Io zatmění zač. 0:13
Io zákryt konec 3:19
Io přechod stínu 21:32 – 23:47
Io přechod měsíce 22:21 – (0:35)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nadále nízká. Nějaké skvrny můžeme sice pozorovat, ale po erupcích není téměř památky. Během týdne se možná objeví skvrny nové, jak naznačuje snímek sondy STEREO. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) začne být po úplňku viditelná už večer, kdy se nachází celkem vysoko nad severem a behem následujících dnů se její výška bude zlepšovat. Pohybuje se nedaleko severního nebeského pólu, takže podmínky viditelnosti jsou opravdu dobré.

Jak jsme se mohli v týdnu dočíst, američtí vědci přišli s potvrzující teorií předchozích úvah o planetě podobném tělese za dráhou Neptunu. Kdyby se její existence měla potvrdit, každopádně půjde o velmi vzdálený objekt, který se bude nejen obtížně hledat, ale případně dále zkoumat.

Kosmonautika

  • Družice Jason-3 byla minulou neděli úspěšně vynesena raketou Falcon 9. Navíc první stupeň rakety měkce dosedl na mořskou plošinu, ale kvůli závadě na jedné z přistávacích nohou se nakonec raketa převrátila. Přesto se dá hovořit o dalším relativně zajímavém úspěchu SpaceX. Záznam z přistání rakety. Kromě toho SpaceX uveřejnila video z pokusu o motorický manévr chystané lodi Dragon 2.
  • Blue Origin dokázala úspěšně podruhé vzlétnout a přistát s raketou New Shepard, která tentýž manévr zvládla i v prosinci. Znovupoužitelnost této rakety, i kosmické lodi, byla úspěšně vyzkoušena.

Výročí

  • 28. ledna 1986 (30 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (405 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
  • 31. ledna 1961 (55 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.
  • 31. ledna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.
  • 31. ledna 1971 (45 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Ernst Zinner
  • Výročí: Clyde Tombaugh
  • Výročí: Konstantin Feoktistov

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hevelius, Ham, Apollo 14, Challenger, Mercury-Redstone 2, Luna 9


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »