Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 24. ledna ve 22:42 SEČ. V pondělí a úterý 20. / 21. ledna najdeme zužující se srpek poblíž Marsu na ranní svítající obloze nízko nad jihovýchodem. Na večerní oblohu se mladý Měsíc vyhoupne zhruba v neděli večer.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde se každým dnem přibližuje k slabému Neptunu (7,9 mag). Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, minimum aktivity se stále připomíná a povrch je tedy beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme vyhlížet vysoko na obloze, nyní v souhvězdí Persea. Mine nejprve slabší otevřenou hvězdokupu NGC 957, ale zajímavé to bude hlavně směrem k víkendu a další týden, kdy se dostane do těsné blízkosti dvojité hvězdokupy „h a chí“, NGC 869 & 884.

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)

Kosmonautika

Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020) Autor: SpaceX
Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020)
Autor: SpaceX
Test úniku lodi Crew Dragon od letící rakety (InFlight Abort Test) proběhl nakonec až v neděli, protože sobotní plánovaný start byl odložen pro silný vítr a velké vlny v plánovaném místě přistání lodi. Test byl úspěšný a raketa po úniku kosmické lodi do bezpeční spektakulárně explodovala. Nejspíš díky samodestrukčnímu systému, ale ve hře mohl být i odpor prostředí. Crew Dragon po několika minutách úspěšně přistál na padácích do vln Atlantiku.

Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. V týdnu proběhly starty menších raket CZ-2D s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7/8 a Tianqi 5 a rakety KZ-1A s družicí Yinhe-1.

Na ISS probíhá výměna baterií. Během výstupů do volného kosmu je vyměňují dámy Jessica Meir a Christina Koch. Další výstup je čeká i v tomto týdnu v pondělí. Luca Parmitano a Andrew Morgan mají vystoupit v sobotu k Alfa-magnetickému spektrometru AMS-02. Tím zahájí pokračování jeho oprav.

Úspěšný start si připsala i raketa Ariane 5, když ve čtvrtek vynesla geostacionární družice Eutelsat Konnect a GSAT-30.

Kromě testu Crew Dragona (na rampě 39A) má SpaceX napilno i s vypouštěním družic Starlink. Další takový start je v plánu už 21. ledna z floridské rampy SLC-40.

24. ledna je připraven také start z Plesecku, kde má raketa Sojuz 2-1A vynést družici Meridian-9.

Výročí

Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy. Autor: NASA
Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy.
Autor: NASA
20. ledna 1930 (90 let) se narodil Edwin "Buzz" Aldrin, který mj. stanul s Armstrongem jako druhý na povrchu Měsíce v rámci mise Apolla 11. Aldrin dosud žije, je tak jedním z posledních žijících astronautů, kteří se procházeli po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda. Před Apollem letěl na poslední misi Gemini 12, kdy zkoušeli let a dokování se stupněm Agena.

21. ledna 1880 (140 let) se narodil belgický astronom George Van Biesbroeck. Objevil komety C/1925 W1 (Van Biesbroeck 1) a C/1935 Q1 (Van Biesbroeck 2) a také 16 planetek.

21. ledna 1960 (60 let) byl proveden test únikového systému lodi Mercury. Test Little Joe 1B zažila na palubě lodi i samice makaka Miss Sam.

23. ledna 1840 (180 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.

24. ledna 1990 (30 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.

Výhled na příští týden 

  • Zvířetníkové světlo,  Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte
  • Výročí: Luboš Kohoutek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: George Van Biesbroeck, Little Joe 1B, Ernst Abbe, Hiten, Edwin Aldrin, Buzz Aldrin, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »