4. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 18. ledna ve 20:52 SEČ a první čtvrť nastane až v pondělí 26. ledna v 5:47. V úterý 20. ledna už bude jako tenký srpek nízko na večerní obloze. V pátek 23. ledna bude Měsíc nad Saturnem.

Planety
Merkur (−1,1 mag) je nepozorovatelný, ale protože se blíží do horní konjunkce se Sluncem, můžeme jej vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako jasný objekt s kratšími čárkami vpravo od zakrytého Slunce.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná, ale stejně jako Merkur je vidět v koronografu SOHO, protože 6. ledna byla v horní konjunkci se Sluncem. Její jas je největší, proto i vodorovné čárky jsou na snímku nejdelší (světlo přetéká do sousedních pixelů).
Mars (1,2 mag) také není pozorovatelný, protože i on byl 9. ledna v konjunkci se Sluncem.  
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc, protože v sobotu 10. ledna byl v opozici vůči Slunci.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jihozápadním obzorem. 17. ledna nastane zákryt Titanu, který vstupuje za planetu v 17:05 SEČ.
Uran (5,6 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem asi 5 stupňů pod Plejádami. Kromě něj je zde jen jedna stejně jasná hvězdička a je tedy k vidění slabě i pouhým okem (nejlépe z odlehlých horských oblastí. Polohu lze zkontrolovat na czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva. K vyhledání je potřeba mapka.

Aktivita Slunce je podle očekávání vyšší a jedna velmi aktivní oblast se pomalu natáčí středem slunečního kotouče. Erupce jsou však zatím jen slabší až střední úrovně. Edit: ale 18. 1. večer už to neplatí, protože zde došlo k velmi silné erupci X2, výronu plazmatu, které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 24P/Schaumasse je nyní s jasností mezi 9 a 10 mag jedinou dobře dostupnou kometou i pro menší dalekohledy. Ukazuje se, že je poměrně velká a difúzní, takže je třeba na ni jít s velkým zorným polem, hodně tmavou oblohou a vlastně je výhodou i větší dalekohled. Fotograficky je snadná a v poli plném galaxií to není taková nuda. Více v článku. Server pro pozorovatele CzSkY.cz nabízí přehledně aktuální pozici na obloze.  

Pozornost nyní vzbuzuje také kometa C/2025 R3 (PanSTARRS), která je příslibem jara, kdy by měla být nejjasnější a snad i viditelná dobře triedrem. Nejzajímavější kometární úlovek, sebevražedná kometa Kreutzovy rodiny, objev minulého týdne, zatím bez oficiálního označení, je ale zatím ještě velkou neznámou. Je pozorována příliš krátce a nejistá je i její dráha, byť máme zpětně i pozice z prosince 2025. Oběma jsme se tedy věnovali v samostatném článku už o víkendu.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II, jejímž cílem je otestovat loď Orion s lidskou posádkou při obletu Měsíce, se konečně blíží. Obří raketa SLS včetně mobilní startovní věže se ocitla na startovní rampě LC-39B kosmodromu na Mysu Canaveral na Floridě. Vývoz je součástí testů celé sestavy včetně kosmické lodi. Bude muset proběhnout test tankování paliva, tedy kapalného kyslíku a vodíku do rakety, což bude zřejmě klíčový prvek, který určí další směřování k případnému startu, jenž je zatím plánován na 6. února amerického času (noc na 7. 2.).

Mise Crew-11 úspěšně skončila návratem kabiny Crew Dragonu Endeavour zpět na Zemi do vln Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Ohnivý návrat kabiny chráněné tepelným štítem byl dobře viditelný ze všech částí pobřeží včetně velkých měst. Přestože důvodem předčasného ukončení mise byl zdravotní stav jednoho z členů posádky, po samotném přistání naštěstí nebylo patrné, že by některý z nich trpěl nějakými problémy. Dá se předpokládat, že jde o nějaký skrytý problém a spekulovalo se nejvíce o náhlém srdečním problému Michaela Finckeho.

Neobvyklou kanonádu předvedly čínské rakety. Zaznamenali jsme šest startů, ale také dva z toho neúspěšné a v jednom případě i u spolehlivého nosiče CZ-3B. Vše začalo dobře 13. ledna, když raketa CZ-6A vynesla družici Yaogan 50-01 a raketa CZ-8A úspěšně startovala s 9 družicemi Xingwang Digui 18. 15. ledna úspěšně odstartovala raketa CZ-2C s družicí AlSat 3A a raketa Ceres-1S se 4 družicemi Tianqi 37 až 40. Pak už přišly na řadu zmiňované neúspěchy. 16. ledna selhal třetí stupeň rakety CZ-3B a náklad, kterým byla velká tajná družice Shijian-32, se nedostal na oběžnou dráhu. Selhání rakety Ceres-2 17. ledna můžeme brát s rezervou, neboť šlo o první demonstrační let nové rakety.

Raketa Falcon-9 startovala v týdnu třikrát, a kromě dvou startů se Starlinky, proběhl 17. ledna i jeden s vojenskou družicí NROL-105. Nyní je zatím v plánu jen jeden start se Starlinky. Mise Starlink 6-100 se má uskutečnit v neděli 18. ledna večer našeho času.

Výročí

19. ledna 1851 (175 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý. Proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl určen tvar Galaxie na zploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků. Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.

19. ledna 2006 (20 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. V roce 2015 splnila základní cíl mise, když prozkoumala Pluto a jeho systém měsíců. 1. ledna 2019 navíc vyfotografovala malý objekt Kuiperova pásu Arrokoth. Toto zajímavé těleso se ukázalo být slepencem kulatého a ploššího tělesa. Jako bonus nyní snímá vybrané trpasličí planety a další tělesa Juiperova pásu a ze snímků bylo také zjištěno, že pozadí oblohy je zde tmavší, než jak jej vidí HST, kterému u Země brání v tmavším pohledu prach rozptýlený ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy.

20. ledna 1986 (40 let) byl Richem Terrilem oznámen objev tří nových měsíčků Uranu, dnes pojmenovaných Cordelia, Ophelia a Bianca. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.

24. ledna 1986 (40 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Uranu. Přinesla nám dosud jediné snímky zblízka a spoustu nových poznatků o planetě, jejích prstencích a měsících.

24. ledna 2021 (5 let) vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 143 družic najednou v rámci mise Transporter-1. Tehdy nového programu sdílených startů malých družic. K roku 2025 bylo v rámci tohoto programu vypuštěno již přes 1200 družic během 15 misí, ale rekordní počet 143 první mise nebyl zatím překonán. Od roku 2024 nabízí SpaceX rovněž sdílené mise Bandwagon na dráhu se sklonem 45° (Transporter míří na dráhy heliosynchronní, tedy se sklonem přibližně 90°).

Výhled na příští týden 

Měsíc poblíž Plejád, zakrývá slabší členy hvězdokupy

Výročí: Johannes Hevelius

Výročí: hávárie raketoplánu Challenger

Výročí: objev C/1996 B2 (Hyakutake)

Výročí: Mercury-Redstone 2

Výročí: Luna 9

Výročí: Apollo 14

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).