Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2014

40. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. října. Nastává tedy období ideální viditelnosti útvarů na jeho povrchu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku ještě vidět, ale jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí večer je poblíž Marsu také dorůstající Měsíc.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již přes 30° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je opět vyšší díky aktivním oblastem, které se vyskytovaly na viditelné polovině slunečního disku po celý minulý týden. Víkend navíc zakončily dvě silnější erupce. Skvrny byly vidět přes filtr i neozbrojeným okem. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno je poslední možnost vidět za rozumných podmínek poměrně jasnou kometku (7 až 8 mag). C/2012 K1 (PanSTARRS) je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS již brzy na ranní obloze skončí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Navedení kosmických sond MAVEN i MOM bylo úspěšné. Více v našem článku.
     
  • ISS má opět šestičlennou posádku, když Sojuz TMA-14M minulý týden úspěšně doletěl ke svému cíli. Jelena Serovová bude teprve čtvrtou Ruskou, která se podívala do vesmíru a teprve první, která letěla na ISS. Před dlouhými sedmnácti lety to bylo naposledy, kdy se do vesmíru podívala nějaká Ruska, ale to bylo na palubě raketoplánu.
     
  • Pro zajímavost ještě uvádíme, že raketa Proton, se kterou bylo v poslední době spíše více starostí, než radostí, opět úspěšně odstartovala.
     

Výročí:

  • 4. října 2004 (10 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. V současnosti jsou ve fázi zkušebních letů pokusy turistického letounu SpaceShipTwo.
     
  • 4. října 1959 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Veřejnosti je nejspíš poměrně dobře známá, protože jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zem. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk, úplné zatmění na Zélandu
  • Uran v opozici
  • Výročí: Magellan konec

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 3, Spaceshipone, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »