Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2015

40. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 30. září 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 9. do 4. 10. 2015. Nastává úplněk a s ním zatmění Měsíce. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se opět zvyšuje. New Horizons poslala barevné detailní snímky Pluta.

Obloha

Měsíc bude v úplňku už dnes v noci na pondělí 28. září. Čeká nás superúplněk a úplné zatmění Měsíce zároveň.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Lukáš Galus ji zachytil v jasném kuželi zvířetníkového světla. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,7 mag).
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce se zvýšila. Na povrchu je několik skupin skvrn a ta nejlepší zrovna prochází středem kotouče. Využijme tedy pěkné počasí babího léta a podívejme se (samozřejmě bezpečně přes filtr). Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Poslední čtvrtek a pátek patřil krásnému a velmi detailnímu záběru Pluta, po němž dorazily i detailní snímky Charona a nejlepší podrobnosti pak nabídly obarvené obrázky pořízené kamerou LORRI.
  • SpaceX pomalu připravuje vylepšený první stupeň své rakety Falcon 9. Minulý týden proběhl první statický zážeh motorů stupně verze 1.2.
  • Číňané také pokročili v přípravách nových raket. Minulý týden stihli otestovat hned dvě rakety. Nejprve to byl nástupce současných raket na kapalná paliva, který nebude pracovat s jedovatým hydrazinem. Jde o raketu Čchang-čeng-6. Po ní následoval i nosič na tuhá paliva, Čchang-čeng-11.

Výročí

  • 29. září 1765 (250 let) se narodil německý astronom Karl Ludwig Harding. V roce 1796 jej zaměstnal Johann Schröter na hvězdárně Lilienthal u Brém. 1. září 1804 odtud Harding objevil 3. planetku Juno. Později pracoval v Göttingenu s Carlem Friedrichem Gaussem. Prováděl přehlídku oblohy a poté publikoval katalog 120 000 hvězd (Atlas novus coelestis). Během přehlídek objevil také několik deep-sky objektů, které považoval za dosud nepozorované. Mezi nimi vyniká NGC 7293 Helix.
  • 2. října 1920 (95 let) se narodil itlaský matematik a inženýr Giuseppe (Bepi) Colombo. V roce 1970 byl pozván do JPL v NASA, kde se podílel na misi Marineru 10 k Merkuru. Poukázal na to, že zvolením vhodného průletu kolem planety, lze sondu dostat na dráhu v rezonanci s oběžnou dobou Merkuru a díky tomu navštívit Merkur hned třikrát. To se potom v letech 1974-75 také úspěšně uskutečnilo. Před sondou MESSENGER (2008-2015) to byl jediný pořádný zdroj informací o Merkuru.

Výhled na příští týden

  • Setkání ranních planet s Měsícem
  • Výročí: Paul Wild
  • Výročí: Jesse Ramsden

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »