Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pluto detailně a ve zvýrazněných barvách

Pluto detailně a ve zvýrazněných barvách

Krátery a rýhy, červené tholiny a led
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Udivující geologie Pluta v jediném záběru. I to je aktuálně publikovaný snímek Pluta ve velmi vysokém rozlišení, který se objevil ve čtvrtek 24. 9. 2015 na webu NASA. Snímek pořízený barevnou kamerou je publikován ve zvýrazněných barvách, které dobře odlišují oblasti s různým složením povrchu. Podívejme se na vybrané části i celkový záběr.

Začněme celým snímkem, který je dostupný v úchvatném rozlišení 8000 × 8000 pixelů. Podle informací byl pořízen 14. července 2015 pomocí kamery Ralph/MVIC (Multispectral Visual Imaging Camera) přes modrý, červený a infračervený filtr. Rozlišení nejmenších detailů na snímku je 1,3 kilometru. Níže je pouze zmenšená verze originálu NASA.

Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Určitě si s chutí budete prohlížet snímek pěkně kousek po kousku v originálu. My se tedy jen můžeme zaměřit na pár zajímavých míst, která stálo za to vidět.

Na webu NASA byl uveden výřez vlnitého terénu poblíž terminátoru. Jde o jeden hřeben vedle druhého. V angličtině ho nazývají 'Snakeskin' terrain, což doslova znamená povrch jako hadí kůže. Nu, něco na tom bude.

Vlnitý terén. Jeden hřeben vedle druhého u terminátoru Pluta Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Vlnitý terén. Jeden hřeben vedle druhého u terminátoru Pluta
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Další obrázek ukazuje dva odlišné typy terénu. Jeden je pokrytý ledem a druhý červeným materiálem, pravděpodobně organického původu (vědecky se mu říká tholiny).

Dvě různé oblasti na rozhraní světla a temnoty na Plutu Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Dvě různé oblasti na rozhraní světla a temnoty na Plutu
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Fascinující jsou detaily rýh. Vypadá to, že se díváme na jejich více a méně nasvícené svahy, proto nám na snímku nabízí pohled na variety odstínů uvnitř těchto rýh. Když se k tomu místy přidává led, je to pastva pro oči.

Rýhy na povrchu Pluta ve zvýrazněných barvách Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Rýhy na povrchu Pluta ve zvýrazněných barvách
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Pokud se zaměříte na oblast severně od velkého světlého srdce (tzv. Tombaugh Regio), najdete zde zajímavě zabarvené krátery. Poprvé vidíme, že i tyto planiny nebudou zdaleka tak fádním místem, jak se mohlo zdát na méně detailních snímcích.

Zajímavé krátery severně od oblasti tvaru srdce na Plutu Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Zajímavé krátery severně od oblasti tvaru srdce na Plutu
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
 

Jeden snímek a přitom tolik nádherných pohledů. Tolik vědy v pozadí, pohled do historie utváření povrchu Pluta a jeho počasí... 

Je fascinující, když si uvědomíme, jak excelentní data jsou na palubě sondy a jaká zábava nás tedy ještě čeká v dalších týdnech a měsících.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecké snímky NASA / New Horizons
[2] Pluto nepřestává překvapovat
[3] Nové snímky Pluta jako předehra k tomu nejlepšímu
[4] Aktuálně: Sonda New Horizons uspěla u Pluta



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pluto, NASA, New horizons


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »