Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2018

40. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 3. října 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 2. října v 11:45 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) dosahuje maximálního jasu, ale je nejlépe viditelná už odpoledne na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Její srpeček je nyní nepřehlédnutelný už triedrem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem, bude už téměř nepozorovatelný. Saturn (0,5 mag) a Mars (−1,2 mag) se od soumraku zdržují nízko nad jihem až jihozápadem. Neptun (7,8 mag) je nejvýše kolem 23. hodiny a najdeme jej ve Vodnáři necelé tři stupně východně od hvězdy lambda (3,7 mag). Uran (5,7 mag) vrcholí kolem 2. hodiny ranní a je na tmavé obloze viditelný i pouhým okem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch beze skvrn. Server Spaceweather.com přinesl informace, že toto velmi nízké minimum už má vliv i na ochlazování horních vrstev atmosféry (100 – 300 km). To má pochopitelně vliv na zmenšení hustoty atmosféry v těchto výškách a tím i na tření družic o atmosféru. To je sice pozitivní, protože to případně šetří palivo na zvyšování jejich dráhy, včetně ISS, ale zase na druhé straně tak zůstává déle ve vesmíru třeba vesmírné smetí, které by jinak dříve vstoupilo do atmosféry a shořelo.

O tom, že Slunce je beze skvrn se můžeme vždy přesvědčit i na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Kometa 21P na ranní obloze
V současnosti zatím stále nejjasnější kometou oblohy zůstává 21P/Giacobini-Zinner. Ta se nyní dá pozorovat na ranní obloze v Jednorožci. Jasnost zůstává mezi 7 a 8 magnitudami. Zpočátku trochu ruší Měsíc, ale koncem týdne to bude velmi dobré a navíc se přiblíží k otevřené hvězdokupě M 50. Naprosto unikátně zaznamenal její setkání s mlhovinami mezi Orionem a Blíženci Michael Jäger.

V podobné oblasti oblohy, kde se nedávno nacházela kometa 21P, tedy v horní části Oriona, v jeho kyji, se nyní nachází také slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Kometa má už jen něco nad 10 mag a stojí tedy za shlédnutí.

V souhvězdí Pece, jen 10° nad jihem, lze kolem druhé hodiny ráno spatřit také kometu 46P/Wirtanen. S její současnou jasností kolem 12 mag je to obtížný objekt. Navíc kometa bude nyní pořád v této pro nás nevhodné části oblohy a změní se to rychle až na začátku prosince, kdy by mohla zjasnit natolik, že bude snad vidět i pouhým okem.

Blízká trpasličí „Barnardova“ galaxie, NGC 6822
V těchto dnech se po setmění dostává do nejvyšší polohy nad jihem souhvězdí Kozoroha. Nedaleko jeho hvězd alfa a beta se směrem k západu nachází zajímavá galaxie. Objevil ji v roce 1884 E. Barnard, a i když připomíná Malý Magellanův oblak, je přeci jen už o dost dál, takže není tak snadno viditelná. Na galaxii se můžete podívat i v jednom z dílů pořadu Noční obloha z 21. 9. 2018.

Kosmonautika

26. září přišla smutná zpráva o úmrtí spisovatele a nadšeného propagátora kosmonautiky Pavla Toufara.

Japonci nadále pokračují v úspěšných operacích u asteroidu Ryugu. Oba minirovery MINERVA II 1 se mají čile k světu a už jsme díky nim dostali i nové pohledy na povrch planetky.

4. října má dojít k přistání kosmické lodi Sojuz MS-08 s částí posádky ISS. [Omlouváme se za mylně uvedený údaj, že jde o ten poškozený Sojuz, ve skutečnosti je poškozený až ten další MS-09]. Na palubě přistávacího modulu budou Oleg Artemyev (Rusko), Andrew Feustel a Richard Arnold (oba USA). S nimi se má vrátit také malý Krteček.

V Číně už uskutečnili letos 26 startů raket. Aktuálně poslední proběhl v sobotu pomocí rakety Kuaizhou-1A [kuaičou 1A]. Bez dalších podrobností bylo oznámeno, že nákladem byla malá družice CentiSpace-1-S1, určená snad pro sledování Země. Další raketu plánuje Čína vypustit v pátek 5. října. Raketa CZ-3B by měla vynést dvě navigační družice sítě Beidou. Tempo vypouštění družic v Číně je obdivuhodné, i když některé náklady asi mohou budit až obavy, co jimi Čína sleduje.

Ke startu se chystá také raketa Falcon 9. Měla by vynést družici SAOCOM-1A argentinské vesmírné agentury, určený k průzkumu Země. První stupeň by měl přistát, jako obvykle. Start je v plánu v neděli 7. října nad ránem našeho času.

Zajímavý rozhovor o přípravách mise ExoMars 2020 s Michalem Václavíkem přinesl portál Kosmonautix.cz. Vyplývá z něj, že přípravy samotného vozítka pokračují dobře, ale jisté obtíže nastaly u přistávacího modulu na straně Ruska. Start v létě 2020 zatím ohrožen není, ale začíná to být napjaté.

NASA oznámila, že došlo k realizaci elektrického propojení mezi letovým exemplářem optické sestavy s přístroji a mezi letovým exemplářem servisního modulu chystaného dalekohledu Jamese Webba. V příštím roce má proběhnout plná zkouška včetně obsluhy příslušným softwarem. To by měl být další milník směřující k doufejme zdárnému vypuštění dalekohledu někdy po roce 2020.

Výročí

1. října 1958 (60 let) začala v USA fungovat agentura NASA. Agentura vznikla podpisem zákona 29. července 1958 a od října formálně začala organizovat americký vesmírný program. Ten nabral na obrátkách poté, co prezident Kennedy vyhlásil v roce 1961, že USA by se měly do konce desetiletí pokusit o dobytí Měsíce. Od té doby se NASA zařadila na špičku vesmírného výzkumu a na té se drží víceméně dodnes.

6. října 1893 (125 let) se narodil indický astrofyzik Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.

6. října 2008 (10 let) proletěla sonda MESSENGER podruhé kolem planety Merkur. Mimo jiné pořídila také snímky, na nichž byla konečně zachycena i část povrchu, dosud nesnímaná předchozí sondou Mariner 10. Od tohoto průletu již bylo známo 90 % povrchu planety. Kromě impaktních kráterů se na snímcích jevily i struktury typické pro eruptivní vulkanické jevy. Při průletu bylo poprvé studováno slabé magnetické pole a jeho interakce se slunečním větrem také ze západní strany planety. Doposud všechny průlety Marineru i MESSENGERu proběhly z východní strany. Ve slabé atmosféře planety se poprvé podařilo zároveň detekovat sodík i vápník. To se sice povedlo už předtím ze Země, ale oba prvky nikdy nebyly detekovány současně.

Výhled na příští týden 

  • kometa 21P na ranní obloze
  • planetární mlhovina NGC 6905
  • Start Sojuzu MS-10 s částí posádky ISS
  • Výročí: Ejnar Herzsprung
  • Výročí: Veněra 15 a 16 navedena na orbitu Venuše
  • Výročí: Wilhelm Olbers
  • Výročí: Pioneer 1
  • Výročí: Apollo 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda MESSENGER, NASA, Meghand Saha, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »