40. vesmírný týden 2025

Planety
Merkur (kolem –0,5 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nízko nad východním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt během svítání.
Mars (1,6 mag) je také už úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,1 mag) je ráno vysoko nad východem a je tedy nejvýraznějším objektem ranní oblohy.
Saturn (0,6 mag) je viditelný celou noc, opozice připadá na neděli 21. 9., kdy vrcholí v jednu ráno nad jihem.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami a nyní je ideální období se pokusit o jeho pozorování pouhým okem, protože na tmavé obloze jsou vidět hvězdy až 6 mag a v horách i slabší. K vyhledání použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, takže jeho opozice se Sluncem připadá na 23. září a v dalekohledu vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je nízká a skvrny jsou znovu spíše menší. Je překvapivé, že se vůbec v posledních dnech potkáváme alespoň se erupcemi středně silné kategorie M. Překvapila především erupce M6 v neděli po ránu. Vzhledem k tomu, že nastala ve východní části slunečního disku v aktivní oblasti AR4232 s jednou větší skvrnou, zůstaňme trochu v pozoru, co bude dál. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) má jasnost asi 7 mag a je tak pohodlně v dosahu malého triedru. Hlava komety je výrazná, ale slabší iontový ohon zatím vynikne až na fotografiích. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz. Kometa bude dále výrazně zjasňovat a v prvních říjnových dnech by mohla prolomit hranici viditelnosti pouhým okem. Pokud bude tento trend pokračovat, očekávejme v říjnu pěknou kometu viditelnou pod Velkým vozem a v Pastýři s jasností 2 až 3 magnitudy (jako jas hvězd Velkého vozu).
Na jižní obloze je nyní ještě jasnější kometa C/2025 R2 (SWAN). Její jasnost je kolem 6,5 mag a pohybuje se jižními souhvězdími, takže je zatím od nás neviditelná. Situace se zlepší především v druhé polovině října, kdy by mohla být pozorovatelná triedrem v Hadonoši a na pomezí Střelce a Orla.

Kosmonautika a sondy

Před nedávnem se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) připojila americká loď Cygnus, ale ještě předtím jsme měli možnost zaznamenat i spojení nákladního Dragonu. Ten nese testovací zařízení schopné dlouhých zážehů a například při posledním 15 minut trvajícím zážehu došlo ke zvýšení dráhy stanice o 3,5 km. Obvykle takto velké změny dráhy prováděly nákladní Progressy, takže tu máme jednak alternativu ruských lodí, ale i ukázku, jak by v budoucnu šlo zpomalit stanici před jejím řízeným zánikem v atmosféře.

V uplynulém týdnu jsme také mohli vidět výstup čínských kosmonautů mise lodi Šen-čou 20, kteří provedli svůj již čtvrtý výstup do volného kosmu v rámci jejich návštěvy stanice Tchien-kung.

Výročí

29. září 1765 (260 let) se narodil německý astronom Karl Ludwig Harding. V roce 1796 jej zaměstnal Johann Schröter na hvězdárně Lilienthal u Brém. 1. září 1804 odtud Harding objevil 3. planetku Juno. Později pracoval v Göttingenu s Carlem Friedrichem Gaussem. Prováděl přehlídku oblohy a poté publikoval katalog 120 000 hvězd (Atlas novus coelestis). Během přehlídek objevil také několik deep-sky objektů, které považoval za dosud nepozorované. Mezi nimi vyniká NGC 7293 Helix.

30. září 1550 (475 let) se narodil německý astronom Michael Mästlin. Je znám jako zastánce Koperníkovy heliocentrické teorie a učitel Johannese Keplera. Stejně jako Brahe a Hájek zastával teorii o mimozemském původu komet.

30. září 1925 (100 let) se narodil český astronom Chang'e 2. Sonda byla umístěna na oběžnou dráhu kolem Měsíce tři roky po Chang'e 1, v rámci čínského lunárního programu, který pak pokračoval úspěšným přistáním Chang'e 3 na přivrácené a Chang'e 4 na odvrácené polokouli. Nyní se chystá mise Chang'e 5, která má z Měsíce dopravit vzorky hornin zpět na Zemi. Chang'e 2 úspěšně vyzkoušela nové technologie, manévrování a vyfotografovala plánované místo přistání sondy Chang'e 3 v Sinus Iridum.

2. října 1920 (105 let) se narodil itlaský matematik a inženýr Giuseppe (Bepi) Colombo. V roce 1970 byl pozván do JPL v NASA, kde se podílel na misi Marineru 10 k Merkuru. Poukázal na to, že zvolením vhodného průletu kolem planety, lze sondu dostat na dráhu v rezonanci s oběžnou dobou Merkuru a díky tomu navštívit Merkur hned třikrát. To se potom v letech 1974-75 také úspěšně povedlo sondě Mariner 10. Před sondou MESSENGER (2008-2015) to byl jediný pořádný zdroj informací o Merkuru.

3. října 1985 (40 let) odstartoval poprvé raketoplán Atlantis. Ve své době šlo o čtvrtý vyrobený raketoplán a pyšní se také tím, že letěl jako první ke stanici Mir, nebo že letěl na poslední misi raketoplánů vůbec v červenci 2011. V současnosti je vystaven na Floridě v muzeu Kennedyho vesmírného střediska.

5. října 1925 (100 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Objevil 7 komet, čtyři desítky supernov a na stovku planetek. Mezi periodické komety patří 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Kometa 81P, známá také jako Wild 2, byla navštívena kosmickou sondou Stardust, která při průletu kolem ní sbírala její prachové částice.

Výhled na příští týden 

Dvě jasné komety se dostávají nízko na večerní oblohu

Výročí: Jesse Ramsden

Výročí: Miroslav Plavec

Výročí: Ulysses

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).