Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2015

41. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 7. října 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 10. do 11. 10. 2015. Měsíc ubývá k novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem pouze Saturn, další jasné planety jsou vidět ráno. Aktivita Slunce je zvýšená. K ISS úspěšně dorazila zásobovací loď Progress.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na pondělí 5. října. Těšit se můžeme na zajímavá setkání srpku Měsíce s planetami na ranní obloze.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Během jasného dne s průzračně modrou oblohou si jí můžeme najít pomocí triedru i na denní obloze. Vidět je taky okem, jenom je potřeba přesně vědět, kam se podívat. V dalekohledu jeví fázi srpku před čtvrtí.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,7 mag).
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je zvýšená. To znamená výskyt větších skvrn i silnějších erupcí. Za několik dnů však může poslední větší skvrna zapadnout a aktivita pak výrazně klesne. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Bez povšimnutí médií proběhl přílet zásobovací lodě Progress M-29M. Důležité je, že zásobování stanice se vrací k normálu. Progress dovezl 2 tuny paliva pro modul Zvezda, tunu vody a kolem 120 kg kyslíku. Další náklad v hermetické části obsahuje přes 1,5 tuny různého nákladu (jako je jídlo, filtrační systém na vodu a materiál k různým experimentům). Progress M-29M bude pak naložen odpadky a od ISS se má odpojit 9. prosince a shořet v atmosféře. Tím by se uzavřel cyklus výprav nákladních lodí s označením M-xxM a po nich má nastoupit vylepšený Progress MS.
  • Díky systému, kdy každý čtvrtek večer máme k nahlédnutí nové snímky New Horizons, můžeme prohlížet a diskutovat zajímavé detaily Plutonova systému. Aktuální týden přinesl krásnou detailní mozaiku měsíce Charona.
  • Vědci pracující s daty sondy Rosetta oznámili, že jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je slepencem dvou komet. Své tvrzení opírají o data nasbíraná od počátku mise a to nejen snímky, ale i spektroskopická pozorování a počítačové modely.
  • Doporučit můžeme také zajímavé obrázky mise DAWN, která přináší novinky od Cerery. Aktuálně máme k dispozici výškovou mapu terénu. Na posledním vydaném snímku je vidět zajímavý čerstvý kráter.

Výročí

  • 5. října 1925 (90 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Byl to známý objevitel komet a planetek. Čtyři periodické komety nesou jeho jméno: 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Díky misi Stardust dokonce víme, jak vypadá jádro komety Wild 2, které na první pohled připomíná jakousi polovinu periodické komety 67P, kterou nyní snímá Rosetta.
  • 6. října 1735 (280 let) se narodil anglický matematik a konstruktér Jesse Ramsden. Pravděpodobně se vám vybaví jeden z typů okuláru, který navrhl a jmenuje se po něm. Jedná se o jednoduchou konstrukci ze dvou čoček vypouklými plochami proti sobě. Je však pouze trochu vylepšeným Huygensovým okulárem a jako takový by se už ve výbavě astroamatéra neměl vyskytovat. Kromě toho také stavěl dalekohledy.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn
  • Výročí: Édouard Roche

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »