Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2016

41. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 12. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 16. října 2016 v 6:23 SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) zůstává ve Vahách a pomalu dohání Saturn (0,5 mag) v Hadonoši, který od ní bude koncem týdne už jen 15°. Obě planety jsou večer jen nízko na jihozápadě. Mars (0,2 mag) se pohybuje ve Střelci mezi kulovou hvězdokupou M 22 a tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Bude ale na ně docela zářit přibývající Měsíc
Týden začíná ranním setkáním planety Merkur (–1 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety se nejblíže míjí v pondělí, kdy je bude dělit necelý stupeň. V dalších dnech už bude Jupiter výše nad obzorem, než Merkur.

Aktivita Slunce není tak nízká. Na povrchu se o víkendu vyskytovaly hned tři skupiny skvrn. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Podzimní meteorické roje pomalu zvyšují svoji aktivitu. Z pomezí Velryby a Býka vyletují Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poěrně snadno odliší od jiných. Začínají létat Orionidy s rychlostí 67 km/s. Jejich radiant leží nad hlavou Oriona, zhruba 4° severovýchodně od lambdy Orionis. No a konečně tu máme epsilon Geminidy, které mají mít maximum 11. října. Pro běžného pozorovatele budou asi splývat s Orionidami, neboť radianty leží blízko sebe a rychlost epsilon Geminid bude 70 km/s. U všech rojů lze pozorovat kolem 4 meteorů za hodinu. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže nad ránem bude celkově vzato se na co dívat.

Kosmonautika

http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/

  • V neděli 16. října dojde k oddělení přistávacího pouzdra Schiaparelli od orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter). Obě sondy míří k Rudé planetě v rámci mise ExoMars 2016. Pokud vše půjde podle plánu, potom 19. října je v plánu samotné přistání na Marsu.
  • Soukromá firma Blue Origin provedla ve středu velmi zajímavý test záchrany kosmické lodi z rakety během letu krátce po startu. Podařilo se nejen demonstrovat, že tento systém je funkční, ale dokonce to raketa přežila a přistála popáté v řadě neporušená zpět na startovním místě. Nyní již půjde zaslouženě do muzea a zřemě se brzy dočkáme prvních turistů, kteří vyzkouší balistické skoky na hranici vesmíru.

Výročí

  • 10. října 1846 (170 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu – Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 (145 let) se narodil „otec kosmonautiky“ Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 12. října 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.
  • 14. října 1976 (40 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

  • ExoMars 2016 přistání
  • Výročí: MetOp-A
  • Výročí: Luna 12

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Triton, Sojuz 23, Vesmírný týden, Ciolkovskij, František Krejčí


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »