41. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10. 2018. Měsíc bude v novu. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět dvě periodické komety. Z objektů vzdáleného nebe si představíme planetární mlhovinu NGC 6905, přezdívanou Modrý záblesk. Očekáváme start Sojuzu MS-10, tentokrát pouze s dvojicí kosmonautů k ISS. Čeká nás také odložený start rakety Falcon 9. Japonci vysadili evropský modul MASCOT na povrch planetky Ryugu. Před 30 lety začal radarový průzkum Venuše sondami Veněra 15 a 16.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 9. října v 5:46 SELČ.
Planety:
Venuše (−4,7 mag) je velmi jasná a její srpek je patrný už triedrem. K pozorování je třeba se připravit už po poledni, protože večer je planeta už moc nízko nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem, uvádíme jej spíše pro zajímavost. Saturn (0,5 mag) a Mars (−1 mag) se od soumraku zdržují nízko nad jihem až jihozápadem a zvláště Mars je nyní večer stále velmi výrazným objektem oblohy. Neptun (7,8 mag) je nejvýše před 23. hodinou a najdeme jej ve Vodnáři necelé tři stupně východně od hvězdy lambda (3,7 mag). K jeho pozorování je třeba dalekohled. Uran (5,7 mag) vrcholí před 2. hodinou ranní a dokonce je na tmavé obloze viditelný i pouhým okem.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká. O tom, že jeho povrch je beze skvrn, se můžeme vždy přesvědčit i na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.
Komety na ranní obloze
Pokud jde o jasnost, stále vede kometa 21P/Giacobini-Zinner. Ta se nyní nachází ve Velkém psu, zhruba vlevo od Siria. O něco výše, mezi Orionem a Blíženci, nalezneme také slabší kometu 38P/Stephan-Oterma.
Planetární mlhovina NGC 6905
V dalším z dílů pořadu Noční obloha najdete poměrně malý a slabý objekt oblohy mezi souhvězdími Šípu a Delfína. Jde o planetární mlhovinu s anglickým názvem Blue Flash Nebula, tedy něco jako mlhovina Modrý záblesk. Ve větším dalekohledu se často setkáme s tím, že právě planetární mlhoviny se nám jeví trochu barevné. Často převažuje zelená barva. Pokud si tedy tuto nevelkou mlhovinu vyhledáte, můžete sami posoudit, zda není vidět náznak zelené, či modré barvy, jak název napovídá.
Kosmonautika
Také minulý týden jsme se mohli potěšit zajímavými snímky z asteroidu Ryugu. Japonci na jeho povrch vypustili další modul, tentokrát evropský MASCOT.
4. října se na palubě kosmické lodi Sojuz MS-08 vrátili Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold. 11. října je v plánu start kosmické lodi Sojuz MS-10. Nahoru tentokrát vyveze pouze dvojici Alexej Ovčinin – Nick Hague. Dolů pak sveze i prvního kosmonauta Spojených Arabských Emirátů.
Ke startu je připravena raketa Falcon 9 s družicí SAOCOM-1A argentinské vesmírné agentury, určený k průzkumu Země. První stupeň by měl přistát, jako obvykle. Start je v plánu po odkladu v pondělí 7. října nad ránem našeho času.
Výročí
8. října 1873 (145 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí Cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.
10. října 1988 (30 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Veněra 15. Jednalo se o misi s pokročilým radarem typu SAR, který umožnil první opravdu detailní mapování povrchu Venuše (nepočítáme-li samozřejmě první mapování misí Pioneer-Venus). Kromě radaru a výškoměru nesla sonda ještě spektrometr, který v mnoha vlnových délkách studoval teplotu v atmosféře od výšky 90 do 65 km, zastoupení aerosolů, vody a kyseliny sírové ve vrchních vrstvách oblačnosti a dynamiku oblak a atmosféry. Na sondě nechyběl detektor kosmického záření a slunečního větru, což prodloužilo dlouhou řadu dat ze stejných přístrojů již od mise Veněry 1.
11. října 1758 (260 let) se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers. Byl to klasický prototyp dnešního amatéra, avšak povahou spíše vědec. Ve dne ordinoval a v noci pozoroval na své domácí hvězdárně. Navrhl však také první uspokojivou metodu výpočtu drah komet a sám byl objevitelem několika z nich. Roku 1800 se stal členem „nebeské policie“, která si dala za cíl objevit neznámé těleso mezi planetami Marsem a Jupiterem, jak by odpovídalo Tititus-Bodeho řadě. To se poprvé podařilo Piazzimu na Sicílii 1. 1. 1801. Olbers byl ovšem u toho, když se Ceres podařilo znovuobjevit poté, co se vynořila dál od Slunce, a sám potom objevil další dvě planetky – (2) Pallas a (4) Vesta. V té době byla tato tělesa považována za planety a dokonce pro ně vznikly nové astrologické symboly, ale Olbers se spíše domníval, že jde o rozpadlou planetu a postupně převládl názor, že jde o planetky. Podobně se historie nyní opakuje u těles za drahou Neptunu, ačkoli kvůli těm největším vznikla nová kategorie trpasličích planet. Možná by bylo lepší, když by v budoucnu nebyla třeba, protože potom Ceres už není planetkou, ale trpasličí planetou, což je trochu matoucí.
11. října 1958 (60 let) startovala raketa Thor s první družici NASA k Měsíci. Známa je pod označením Pioneer 1, nebo také COSPAR 1958-007B. Sonda totiž zanikla o dva dny později nad Tichým oceánem. Nosná raketa jí totiž udělila menší rychlost a tak se vzdálila „jen“ 114 tisíc kilometrů od Země. Podařilo se jí alespoň proměřit vzdálené radiační pásy.
11. října 1968 (45 let) odstartovala kosmická loď Apollo 7. Po nehodě lodi Apollo 1 šlo vlastně teprve o první testovací let nové lodi. Ta měla především ověřit manévrovací schopnosti lodi a další věci nutné k letu na Měsíc. Ačkoli misi provázely jen drobné technické problémy, tak pohoda v lodi moc nepanovala a zhoršila se poté, co zamrzl jeden radiátor termoregulačního systému, čímž byla v lodi zima a astronauti dostali rýmu. Nicméně navenek se problémy moc neprojevily a například TV přenosy byly v té době velice úspěšné.
14. října 1988 (30 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Veněra 16. Jednalo se o sesterskou radarovou misi k Veněře 15, o níž jsme psali výše…
Výhled na příští týden
- Večerní Měsíc
- Výročí: Shenzhou 5 (první čínský kosmonaut)
- Výročí: kočka Félicette, balistický let
- Výročí: IBEX
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
