Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2019

41. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. října 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10. 2019. Měsíc bude v úplňku až v neděli. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na tmavé obloze nad ránem ještě Uran a zimní souhvězdí. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto lze vidět severské polární záře. ISS má plnou šestičlennou dlouhodobou posádku a probíhá další výstup z její paluby. Před 415 roky byla vidět supernova a před 55 lety letěla poprvé tříčlenná posádka do vesmíru v lodi Voschod-1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ. V týdnu nad ránem zůstává tedy ještě tmavá obloha a lze zahlédnout i Uran nad jihozápadem. Navíc už jsou vidět zimní souhvězdí.

Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019 Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019
Autor: Antonín Hušek
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou nad jižním obzorem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. I přesto, že na povrchu nejsou vidět skvrny, silnější poryvy slunečního větru přináší do severních šířek pěkné polární záře. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice už má zase pouze šestičlennou posádku. Po přistání Sojuzu MS-12 ve čtvrtek 3. 10. začala oficiálně Expedice 61 a velí jí Ital Luca Parmitano z Evropské vesmírné agentury. Už neděle 6. 10. patří výstupu dvojice astronautů Christině Kochové a Andrew Morganovi, kteří mění nikl-kadmiové baterie na nosníku solárních panelů za modernější lithium-iontové. Stejný úkol je navíc čeká už 11. října, kdy vystoupí podruhé.

Japonská vesmírná agentura potvrdila úspěšné uvolnění malého roveru MINERVA-II-2. Nyní je na cestě k povrchu, měla by dosednout 8. 10.

9. 10. má z Bajkonuru startovat Proton-M, přičemž její urychlovací stupeň Briz-M má vynést družice Eutelsat 5 West B a MEV-1 (Mission Extension Vehicle-1). 10. října je v plánu start rakety Pegasus-XL z podvěsu letounu a na palubě má být družice ICON.

V rámci příprav na montáž rakety SLS dorazil do obří haly VAB na Floridě tzv. Pathfinder prvního stupně. Více o přípravách mise Artemis 1 a 2 v článku na kosmonautix.cz.

Fanoušci SpaceX jistě neminuli tiskovou konferenci o přípravách rakety Superheavy a Starship. Je to ohromující stroj, i když zatím jen o něco těžší první prototyp. Snad brzy poletí.

Výročí

9. října 1604 (415 let) byla ve spodní části Hadonoše spatřena jasná nová hvězda, kterou podrobně popsal Johannes Kepler, proto se jí dnes říká Keplerova supernova. Supernovu poprvé spatřili Altobelli z Verony a Raffaello Gualterotti z Florencie. Kepler ji začal studovat od 17. října. Uvádí se, že hvězda byla vzdálena asi 10 až 20 000 světelných roků a jasnější než Antares byla ještě v lednu následujícího roku. Okem přestala být viditelná v říjnu 1605. Byla tedy viditelná jeden rok. Na místě výbuchu je dnes mlhovina zářící především v rentgenovém oboru.

12. října 1964 (55 let) byla vypuštěna sovětská vesmírná loď Voschod 1. Na palubě první lodi nového programu letů do kosmu byli poprvé v historii tři kosmonauti. Loď však nebyla vybavena záchranným systémem a let trvající 24 hodin byl proto velice riskantní. Samotné řízení lodi měla na starost automatika bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích. Posádka Komarov, Feoktistov, Jegorov i přes pocity nevolnosti plnila připravený program (fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou). Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území dnešního Kazachstánu.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u Aldebaranu
  • Výročí: Asaph Hall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voschod 1, Keplerova supernova, Supernova


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »