42. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 16. října ve 20:02 SELČ. V neděli večer je ještě kousek od Saturnu a ve čtvrtek 18. 10. se docela úhlově přiblíží k Marsu. Nyní budou dobře viditelné i krátery na jeho povrchu.
Planety:
Venuše (−4,3 mag) má stále výraznější fázi tenkého srpku. Její vyhledání na denní obloze triedrem je po poledni opravdu snadné. Zajímavostí je, že nad ní asi 6° daleko nyní prochází také Merkur o jasnosti kolem −0,3 mag. S dalekohledem na montáži s dělenými kruhy, nebo s počítačem ovládanou montáží je jeho vyhledání od Venuše hračka, ale zkusit se to dá i ručně s dávkou trpělivosti. Merkur má jen maličký kotouček fáze téměř úplňkové. Jupiter (−1,8 mag) se nyní pozoruje obtížně, protože oproti Venuši nemá tak velký plošný jas a na denní obloze není moc pěkný, i když vám pomůže celkem pěkně modrá obloha a počítačem naváděná montáž jej třeba i pomůže najít. Za soumraku je zase už jen pár stupňů nad jihozápadem, takže si jej sice všimneme triedrem, ale mnoho dalšího už není vidět. Saturn (0,5 mag) je sice už jen nízko nad jihozápadem, ale jeho pozorování je zatím snadné. Mars (−0,9 mag) se od soumraku zdržuje nízko nad jihem až jihozápadem. Neptun (7,8 mag) je nejvýše po 22. hodině a najdeme jej ve Vodnáři asi dva stupně východně od hvězdy lambda (3,7 mag). Nedaleko najdeme dvě hvězdy 6. velikosti 81 a 82 Aqr, které hledání výrazně usnadní. Uran (5,7 mag) se blíží do opozice (24. října), bude tedy vrcholit krátce po jedné ráno SELČ. Najdeme jej ve východní části souhvězdí Ryb. Vydat se k němu můžeme od hvězdy omikron asi tři stupně na východ. V jeho okolí je pouze jedna hvězda 6. velikosti blíže omikronu, takže se nemůžeme mýlit v určení jeho polohy.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.
Komety na ranní obloze
V tomto týdnu ještě neruší ranní pohled na komety Měsíc. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je ráno kolem tři čtvrtě na šest ještě asi 15° nad obzorem, takže máme už jen poslední týden se s ní rozloučit. Její jasnost je sice slušných 9 mag, ale výška nad obzorem může pozlobit.
Kometa 38P/Stephan-Oterma je nyní poblíž levé dolní nohy Blíženců, hvězdy gama Geminorum. Její jasnost je nyní kolem 10 mag. Kometě je věnován i poslední díl pořadu Noční obloha a polohy komety najdeme i na zadní části mapky oblohy na měsíc říjen. Kometa není zrovna snadno viditelná, ale s periodou 38 roků už moc šancí ji vidět mít nebudeme.
Jedinou kometou, která je také dobře viditelná a to i před půlnocí, kdy je nejvýše, je kometa 64P/Swift-Gehrels. Ze všech zmíněných komet je sice nejslabší, ale je velmi vysoko na obloze a pořád je dobře dostupná i středními dalekohledy (do 20 cm) nebo velkými binokuláry. Její jasnost je asi 11 mag. Kometa se pohybuje v Andromedě, uprostřed mezi hvězdou delta a galaxií M 31.
Kosmonautika
Způsob, jakým proběhl start rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10 ukázal, jak obtížná kosmonautika umí být. Raketa, která dosud odstartovala více než šedesátkrát bez chyby a v mnoha jiných verzích byla také slušně spolehlivá, tak selhala. Jeden z postranních motorů prvního stupně se správně neoddělil a zřejmě i poškodil stupeň druhý/centrální. Takže kosmická loď byla odnesena pryč od rakety a poté kabina s kosmonauty přistála ještě v Kazachstánu. Američan Hague a Rus Ovčinin vyvázli bez problémů, ale je otazníkem, jak to bude s obydleností ISS od ledna 2019. Záleží na rychlosti vyšetření nehody. Detailní popis nehody poskytl Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Vrcholí přípravy startu mise k Merkuru s názvem BepiColombo. Sonda tvořená třemi částmi už byla uzavřena do aerodynamického krytu rakety Ariane 5. ESA k této misi začala vydávat další povedený kreslený seriál. Start je v plánu 20. října z kosmodromu Kourou v Jižní Americe, bohužel ve 3:45 SELČ.
V pondělí má startovat další čínská raketa CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou. Ve středu 17. 10. v 6:15 SELČ má startovat raketa Atlas 5 s telekomunikační družicí AEHF-4. 19. 10. měl startovat Sojuz z Plesecka, ale pokud platí uzemnění raket i pro verzi 2-1A, potom asi nepoletí v termínu.
Nedávno jsme zažili také dva přechody do nouzového režimu u významných vesmírných dalekohledů. V případě HST to bylo kvůli gyroskopu a stalo se to také rentgenovému dalekohledu Chandra. Ten ale reaguje dle scénářů pro podobné situace a měla by být v pořádku. Ostatně přesluhuje základní misi už skoro čtyřikrát.
Jak víme, povrch planetky Ryugu je nečekaně dost kamenitý a hlavně zde nejsou nánosy prachu, které by se snadno odebíraly. To natolik zaskočilo vědce, že odběr vzorků je nyní přeplánován na nejdříve 13. ledna.
Zajímavostí je, že i letos se Země setkala s celkem hustým proudem částic meteorického roje Drakonid. Pozorovatelé spatřili asi stovku hlavně slabých meteorů, vyjádřeno jako ZHR. Ještě blíže jednomu z hlavních proudů však byla letos družice Gaia. Ta na chvíli přerušila pozorování a otočila se slunečním štítem proti proudu meteoroidů. Naštěstí se jí nic nestalo, pro měření poloh a pohybu hvězd je velmi cenná.
Výročí
15. října 2003 (15 let) odstartovala kosmická loď Shenzhou 5. Na palubě byl první čínský kosmonaut Yang Liwei.
18. října 1963 (55 let) letěla do vesmíru první kočka na francouzské raketě Véronique AG-1. Měl to být původně kocour Félix, ale nakonec utekl a tak letěla Félicette. Šlo o balistický let z Alžírské Sahary. Kočka přežila a v roce 2013 byl na počest jejího letu vztyčen v Paříži památník.
19. října 2008 (5 let) odstartovala sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Jejím úkolem je vystopovat hranici heliosféry pomocí studia částic, které odtud přilétají.
Výhled na příští týden
- Výročí: Čandraján-1
- Výročí: Magion 1
- Výročí: Deep Space 1
- Výročí: Sojuz 2
- Výročí: Apollo 7
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
