Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 16. října 2019 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc je v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ a poslední čtvrť nastává až v pondělí 21. října. Ve čtvrtek 17. října večer se bude nacházet v Hyádách a nedaleko Aldebaranu setrvá po celou noc. Hvězda 3. velikosti zeta Tauri se velmi přiblíží jižnímu okraji Měsíce v noci 18./19. října. Zákryt bude viditelný v severních partiích ČR, ale v části republiky proběhne i zajímavější tečný zákryt.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je pár stupňů nad východem u hvězdy Porrima v Panně.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Jednu aktivní protuberanci zachytil Pavel Prokop v sobotu 12. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 11. října zemřela legenda kosmonautiky, Alexej Leonov, který je znám především jako první člověk, který vystoupil do volného kosmu z Voschodu 2, ale také jako člen historického letu Sojuz-Apollo. Byl to ale především skvělý člověk a také výborný malíř.

Minulý týden vystoupili Drew Morgan a Christina Kochová z ISS, aby vyměnili baterie na nosníku solárních panelů. Další podobný výstup je čeká ve středu 16. října.

Družice ICON, která si na svůj start počkala vlivem odkladů kvůli raketě Pegasus-XL, se dočkala úspěšného vypuštění 11. října nad ránem našeho času. Start proběhl z podvěsu letadla L-1011 Stargazer u pobřeží Floridy. Družice určená ke studiu ionosféry měla původně startovat už v roce 2017.

9. října proběhl úspěšný start ruské rakety Proton-M, která i s pomocí urychlovacího stupně Briz-M vynesla telekomunikační družici Eutelsat 5 West B a také prototyp opraváře družic MEV-1.

14. října má startovat raketa Electron s technologickou demonstrační družicí PALISADE. 15. října je v plánu start rakety CZ-3B s telekomunikační družicí TJ-4.

Výročí

13. října 1959 (60 let) odstartovala s pomocí rakety Juno II americká družice Explorer 7. Studovala tepelnou bilanci Země a kosmické částice.

15. října 1829 (190 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877, když pozoroval Mars, objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.

15. října 1909 (110 let) se narodil americký astronom Jesse Greenstein. Ještě na studiích v Harvardu se dostal k Fredu Whippleovi, když se snažil najít zdroj rádiového záření pocházejícího z Mléčné dráhy. V roce 1949 prokázal, že polarizované světlo z Galaxie je způsobeno uspořádáním prachových částic magnetickým polem, které je v souhlasném směru se spirálními rameny. Společně s Maartenem Schmidtem přišel s tím, že kvasary jsou ve skutečnosti velmi vzdálené galaxie. Dozvěděli se to díky posunu spektrálních čar kvasarů k červenému konci spektra.¨

18. října 1989 (30 let) byla úspěšně vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis, mise STS-34, sonda Galileo. Sonda společně s urychlovacím stupněm IUS se vydala k planetě Jupiter, kam po gravitačních manévrech dorazila kolem planetek Gaspra a Ida 7. 12. 1995. Cestou snímala dopad komety Shoemaker-Levy 9 a uvolnila pouzdro, které zkoumalo atmosféru planety. Samotná mise Galilea u Jupiteru přinesla množství nových poznatků o atmosféře a měsících. Skončila po vyčerpání pohonných látek 21. 9. 2003 v atmosféře planety.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Jesličky
  • Výročí: Daqing Zhang
  • Výročí: Heinrich Schwabe

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Explorer 7, Asaph hall, Sonda Galileo, Jesse Greenstein, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »