42. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2020. Měsíc bude v novu. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars a nastává jeho opozice se Sluncem. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. SpaceX provedla úspěšný start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Před 105 lety oznámil astronom skotského původu Robert Innes objev nejbližší hvězdy, červeného trpaslíka Proxima Centauri.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 16. října ve 21:31 SELČ. Zajímavá konjunkce nás čeká ve středu 14. října ráno, kdy se blízko sobě ocitne srpek Měsíce a jasná Venuše.
Planety:
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. V úterý 13. 10. nastane jeho opozice se Sluncem. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,1 mag).
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 11. 10. v 18:15 SELČ, 13. 10. v 19:55, 15. 8. ve 21:35 a 18. 10. v 19:05. Z úkazů měsíčků vybíráme tentokrát jen dva úkazy spadající do doby před 21. hodinou SELČ: 11. 10. ve 20:56 končí zatmění Io, 18. 10. v 19:15 začíná zákryt Io.
Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se vyskytly malé skvrny. K jejich formování začalo docházet 8. října a nyní se nachází v jižní polovině slunečního disku poblíž středu. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Pozorování záblesků družic na geostacionární dráze zřejmě bránilo počasí, ale pokud se to v týdnu zlepší, nezapomeňte to ještě zkusit. Tyto družice visí zdánlivě téměř na jednom místě na obloze, a jak se k nim blíží zemský stín, krátce zjasní a pak pohasnou, jak vstoupí do stínu. Mají totiž velké solární panely, a to už stačí na to, aby zjasnily i více než stokrát. Družice se jeví jako šňůrka teček podél nebeského rovníku a někdy zjasní natolik, že to jde vidět i okem. Jinak na to bohatě stačí triedr. Více o tom píše Tomáš Tržický.
Kosmonautika
Autor: SpaceX
Dalekohled Jamese Webba v plně startovní konfiguraci prodělal testy vibrací a hluku. Mezitím probleskl sítí zajímavý snímek části mlhoviny kolem éty Carinae, pořízený dalekohledem Gemini South za využití adaptivní optiky. Tento dalekohled totiž pořídil snímek mlhoviny stejně detailní, jako to v budoucnu dokáže JWST. A tady by se nabízelo, proč tedy nestavět levnější dalekohledy na povrchu Země, které za určitých podmínek poskytují podobné záběry. Situace je samozřejmě složitější – na povchu Země překonáváme měnící se podmínky, samotné počasí, nemáme pořád tmu, dalekohled může mít v poli adaptivní optiky malé zorné pole a konec konců JWST uvidí mimo atmosféru i jiné vlnové délky, než pozemské přístroje. Přesto jde o zajímavý výsledek.
Čína opět předvedla něco netradičního. Od sondy Tianwen-1, která je na cestě k Marsu, se odpoutala kamera a nafotila sondu v prázdnotě vesmírného prostoru.
K ISS dorazila nákladní loď Cygnus NG-14 a byla zachycena staniční paží, která ji pak připojila k dokovacímu portu stanice.
12. října je v plánu start čínské rakety CZ-3B s družicí Gaofen-13 a 14. 10. má startovat raketa CZ-6 s 10 družicemi Satellogic 9 až 18.
14. října očekáváme start rakety Sojuz- 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17 s třemi kosmonauty. Dvojici Rusů Sergeje Ryžikova a Sergeje Kuď-Sverčkova doplňuje Američanka Kathleen Rubins(ová).
Odložený start rakety Delta IV Heavy s družicí NROL-44 je v plánu 16. října.
Výročí
12. října 1915 (105 let) oznámil astronom skotského původu Robert Innes, že objevil nejbližší hvězdu, Proximu Centauri. Jméno hvězdy znamená v překladu nejbližší z Kentaura, takže dobře vystihuje fakt, že je 4,22 světelného roku daleko, jen nepatrně blíže než mnohem jasnější alfa Kentaura. Proxima je slabá hvězda (11 mag) protože jde o červeného trpaslíka.
17. října 1820 (200 let) se narodil francouzský matematik a astronom Édouard Roche. Známá je Rocheho mez, kdy se pevné těleso vlivem gravitace planety začne drolit a může vytvořit i prstenec planety. Roche se domníval, že takto vznikl prstenec Saturnu, když se velký měsíc dostal pod tuto hranici.
Výhled na příští týden
- maximum meteorického roje Orionid
- konjunkce Měsíce s Jupiterem a Saturnem
- konec letního času
- výročí: Subrahmanyan Chandrasekhar
- výročí: Zond 8
- výročí: Karl Guthe Jansky
- výročí: Veněra 9, přistání
- výročí: Nedělinova katastrofa
- výročí: Veněra 10, přistání
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
