Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 18. října 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Obloha

Lunar X & Lunar V Autor: Jakub Kuřák
Lunar X & Lunar V
Autor: Jakub Kuřák
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 22. října v 5:29 SELČ. Protože se nachází mírně pod ekliptikou, která sama o sobě v tomto období svírá jen malý úhel s obzorem, Měsíc bude vidět jen velmi nízko za soumraku a výše bude až koncem týdne.
Zajímavostí je, že 18. 10. odpoledne ještě na denní obloze přejde jeho kotouč přes hvězdu Antares ze souhvězdí Štíra. Hvězda nejprve zmizí za neosvětlenou stranou, takže by se mohlo jevit, že jakoby zhasne na modré obloze. Zákryt začne kolem 15:15 SELČ v závislosti na poloze pozorovatele. Zpoza osvětleného srpku se hvězda vynoří kolem 16:25.
21. 10. kolem 17:40 SEČ bude optimálně nasvícena oblast lunárního písmene X (popřípadě i výše ležícího písmene V. Jde jen o hru měsíčních stínů, která je však oblíbeným úkazem k pozorování a rok 2023 je výjimečný tím, že jich můžeme vidět několik během roku, zatímco jiné roky třeba stěží jednou.

Planety
Saturn (0,7 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem a nad jihem vrcholí po 21. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a před druhou ráno vrcholí vysoko nad jihem. Venuše (−4,7 mag) vychází ještě za hluboké noci po třetí hodině a je nepřehlédnutelně jasnou „hvězdou“ na východě. Dalekohledem můžeme pozorovat také Neptun (7,8 mag), který je pod hlavou jedné z ryb a Uran (5,7 mag), který je v souhvězdí Berana.

Jupiter s velkou skvrnou a konvektivními bouřemi Autor: David Rýva
Jupiter s velkou skvrnou a konvektivními bouřemi
Autor: David Rýva

Aktivita Slunce je střední a závisí na výskytu aktivních oblastí s komplikovanější magnetickou strukturou. A jedna taková zrovna zapadla, takže pokud se neobjeví nová, aktivita může dočasně klesnout. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionidy je tvořen proudem částic, které uvolnila Halleyova kometa a Země se s nimi střetává každoročně kolem 22. října. Protože meteory vyletují zdánlivě ze souhvězdí Oriona, které je nejvýše až ráno, je optimální doba k jejich pozorování až v druhé polovině noci. Pokud tedy spatříme lidově řečeno „padající hvězdu“ a její směr bude zdánlivě z Oriona, je velká šance, že šlo o částici nejznámější komety, která právě shořela v atmosféře. Za hodinu se dá v maximu vidět asi 20 Orionid. Se vstupní rychlostí 67 km/s patří k těm nejrychlejším, což je další dobrý poznávací znak těchto meteorů.

Kresba meteorů vyletujících z radiantu roje Orionid byla vytvořena ze skutečné fotografie souhvězdí Orionu a meteorů tohoto roje. Autor: Martin Gembec
Kresba meteorů vyletujících z radiantu roje Orionid byla vytvořena ze skutečné fotografie souhvězdí Orionu a meteorů tohoto roje.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu Autor: NASA
Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu
Autor: NASA
NASA ve středu 11. 10. oznámila, jak vypadají vzorky dovezené z planetky Bennu sondou OSIRIS-Rex. Jedná se o tmavé kamínky různých velikostí, z nichž největší mají kolem jednoho centimetru. Jde o velmi tmavé horniny a podle vzhledu možná o nejméně dva různé typy hornin. Prvotní analýza ukázala, že jsou bohaté na uhlík a vodu (hydratované minerály, jako jíly na zemi). Vědci se tedy mají na co těšit.

V pátek 13. října proběhl úspěšný start sondy Psyche.  K jejímu startu byla použita nejsilnější pravidelně používaná raketa současnosti, Falcon Heavy. Její boční stupně byly úspěšně použity již počtvrté a opět přistály na Floridě nedaleko místa startu. Až sonda dorazí k planetce (16) Psyche (v roce 2029), čeká nás možná průzkum světa připomínajícího jádro vznikající planety, protože je složena převážně z železa a niklu. Přečtěte si článek o sondě i její planetce u nás, nebo další na Kosmonautix.cz.

9. října proběhl úspěšný start evropské rakety Vega z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Byly vyneseny družice THEOS-2 (THailand Earth Observation System-2), FORMOSAT-7R/TRITON (experimentální družice Taiwanské vesmírné agentury) a 10 dalších cubesatů.

Pokračovaly starty se Starlinky. 9. 10. z Vandenbergu v Kalifornii 21 družic, 13. 10. z Floridy z SLC-40 dalších 22 kusů. Další start z SLC-40 je v plánu 17. 10. (22 družic) a 19. 10. z Vandenbergu dalších 21 družic. Viděli jste je brzy po vypuštění na obloze? Podařilo se vám vláček dokonce vyfotit? Pošlete snímek do čtenářské galerie. Děkujeme.

19. 10. by měl proběhnout výstup astronautů z paluby ISS. Výstup O’Harové (NASA) a Mogensena (ESA) byl odložen, protože se zkoumal stav kolem úniku chladiva z radiátoru na ruském modulu Nauka.

Výročí

18. října 1963 (60 let) letěla do vesmíru první kočka na francouzské raketě Véronique AG-1. Měl to být původně kocour Félix, ale ten prý utekl, a tak letěla Félicette. Šlo o balistický let z Alžírské Sahary. Kočka přežila a v roce 2013 byl na počest jejího letu vztyčen v Paříži památník.

19. října 2008 (15 let) odstartovala sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Jejím úkolem je vystopovat hranici heliosféry pomocí studia částic, které odtud přilétají.

22. října 2008 (15 let) odstartovala k Měsíci první indická sonda Chandrayaan 1. I přes některé problémy mise proběhla a sonda pracovala u Měsíce po dobu jednoho roku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Magion 1
  • výročí: Deep Space 1
  • výročí: Sojuz 2
  • výročí: STS-95, John Glenn druhý let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chandrayaan-1, Čandraján-1, IBEX, Félicette, Vesmírný týden


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »