42. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 17. 10. ve 13:26 SELČ. Již v pondělí 14. října je večer v poměrně těsné konjunkci s planetou Saturn. 15. 10. nastává ještě těsnější setkání s Neptunem, ale to už je vedle jasného Měsíce o poznání těžší objekt k pozorování. Sobota přinese jeho návštěvu Plejád. Nejjasnější hvězdy mine, ale bude to již velmi těsné a v budoucnu nás ještě zákryty čekají.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–3,9 mag) na tom není o mnoho lépe, ale večer je vidět hned po západu Slunce už i pouhým okem jako hvězda na modré soumrakové obloze. Saturn (0,7 mag) je vidět téměř celou noc. Jupiter (–2,6 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,3 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem.

Aktivita Slunce je vysoká. Nyní se na jeho povrchu neustále střídají aktivní oblasti a velké skvrny. Vrcholem byla ne úplně nejsilnější erupce tohoto maxima aktivity, ale stále velice silná erupce X1,8. Výjimečná byla jednak tím, že nastala v době, kdy se skvrna nacházela prakticky u středu slunečního kotouče, ale hlavně došlo k výraznému výronu plazmatu z koróny směrem k Zemi. Navíc to bylo doprovázeno radiační bouří vysokoenergetických protonů, které k Zemi dorazily prakticky vzápětí po pozorování onoho vzplanutí. Co následovalo v noci z 10. na 11. 10. bylo již jen logickým vyústěním. Nastala jasná polární záře viditelná v podstatě od soumraku do rána, pokud ji nezakryla oblačnost. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je konečně na naší večerní obloze. Skutečnou krásu ještě nestihla ukázat. Za prvé jsme ji měli jen nízko nad obzorem za světla po západu Slunce, kdy stěží na fotkách ukázala jádro a kousek ohonu, ale hlavně její dlouhý ohon se netáhne pryč od Slunce, nýbrž směrem ke Slunci a na snímcích koronografu SOHO LASCO C3 je stále viditelný, jak zrovna přechází zdánlivě před zakrytým Sluncem. Takže až se v tomto týdnu začne překlápět a uvidíme jej i směrem od Slunce, může dosáhnout zajímavé délky a kometa by mohla být skutečnou ozdobou večerní oblohy. Jak snadno bude vidět okem je otázkou, ale bude to určitě hit týdne.

Kometa C/202 S1 (ATLAS), o níž jsme se minule zmínili, že nezjasňuje podle plánu, byla již prozkoumána i velkým dalekohledem z jihu Afriky a ukázalo se, že se opravdu rozpadla. Snad ne úplně a uvidíme koncem října v koronografu SOHO zajímavé divadlo spršky úlomků zanikajících v blízkosti Slunce.

Kosmonautika a sondy

SpaceX dostala konečně povolení k startům Falconů 9. Vzápětí přišla během soboty zpráva také o povolení 5. testovacího letu Super Heavy Starship, jejíž test měl přijít na řadu hned v neděli 13. 10. ve 14:00. Reálně došlo k posunu o 25 minut, ale co se dělo poté zcela přepsalo historii. Vše šlo podle plánu. Raketový stupeň Super Heavy B12 se 33 motory Raptor v2 se vznesl k obloze a vynesl Starship S30, která se oddělila se zažehnutými motory a poté se dostala do kosmického prostoru.

Mezitím stupeň Super Heavy provedl předpokládaný manévr a zážehem středových motorů se dostal na trajektorii směřující k startovní rampě. Krátce před přiblížením k Zemi zažehl opět středové motory a výrazně zpomalil na dohled od startovní věže a pak to přišlo – pracovaly už jen středové tři motory a stupeň s nimi krásně ladně domanévroval mezi kovové ruce „mechazilly“ na startovní věži. Poté doklouzal ladně na úchyty a posadil se, přičemž motory vypnul. Přestože to byl manévr plánovaný, bylo to magické vidět to poprvé v historii naživo.

Starship poté proletěla nad Afrikou a Madagaskarem a začala brzdit o atmosféru. Opět se kolem ní vytvořil oblak plazmatu, ale protože přenášený televizní signál šel přes družice Starlink na oběžné dráze, měli jsme nepřerušený čistý obraz na přistávající Starship. Viděli jsme, že v určitých místech ještě trochu prohořívaly úchyty aerodynamických klapek, ale tato část je u dalších verzí Starship vylepšena. Takže v zásadě by to neměl být problém.

Překvapení přišlo na konci přistávacího manévru. Starship dosedala na vodní hladinu, když přišel záběr z kamery na bójce. To znamená, že dosedla přesně tam, kde měla a kde na ni kamera čekala. Fenomenální testovací let máme za sebou a bude zajímavé sledovat další vývoj tohoto nosiče. Vždyť jednou bychom měli vidět několik letů této sestavy během jednoho měsíce, tankování na oběžné dráze a přistání Starship na povrchu Měsíce v rámci Artemis III.

Ve světle letu Super Heavy Starship úplně blednou ostatní události, přesto si je připomeňme.
Na cestu k planetce Didymos a jejímu měsíci Dimorphos se vydala sonda ESA Hera. 7. října ji vynesla raketa Falcon 9. Planetku předtím trefila americká sonda DART. Hera a její malé CubeSaty tedy podrobně prozkoumají systém planetek, jejichž dráhu jsme srážkou ovlivnili a můžeme tak lépe pochopit, jak takové manévry mohou pomoci odvrátit katastrofu někdy v budoucnu.

Hurikán Milton zasáhl na Floridě nejen do bezprostředního života obyvatel, ale také do kosmických misí. NASA odložila odlet posádky Crew-8 z ISS, protože kosmické lodi Crew Dragon přistávají právě při pobřeží Floridy. Půjde o nejdelší misi Crew Dragonu v kosmickém prostoru. Termín odletu a přistání nebyl ještě stanoven, ale stále by k němu mohlo dojít v tomto týdnu.

V pondělí 14. 10. je v plánu start rakety Falcon Heavy s kosmickou sondou NASA Europa Clipper. Cíl je tedy jasný, měsíc Jupiteru Europa. Mohlo by se stát, že zažijeme návrat tří stupňů rakety během dvou dní v řadě. U Falconu Heavy se totiž vrací oba boční stupně (klasické Falcony 9).

Výročí

15. října 1829 (195 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877, když pozoroval Mars, objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.

15. října 1909 (115 let) se narodil americký astronom Jesse Greenstein. Ještě na studiích v Harvardu se dostal k Fredu Whippleovi, když se snažil najít zdroj rádiového záření pocházejícího z Mléčné dráhy. V roce 1949 prokázal, že polarizované světlo z Galaxie je způsobeno uspořádáním prachových částic magnetickým polem, které je v souhlasném směru se spirálními rameny. Společně s Maartenem Schmidtem přišel s tím, že kvasary jsou ve skutečnosti velmi vzdálené galaxie. Dozvěděli se to díky posunu spektrálních čar kvasarů k červenému konci spektra.

18. října 1989 (35 let) byla úspěšně vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis, mise STS-34, sonda Galileo. Sonda společně s urychlovacím stupněm IUS se vydala k planetě Jupiter, kam po gravitačních manévrech dorazila kolem planetek Gaspra a Ida 7. 12. 1995. Cestou snímala dopad komety Shoemaker-Levy 9 a uvolnila pouzdro, které zkoumalo atmosféru planety. Samotná mise Galilea u Jupiteru přinesla množství nových poznatků o atmosféře a měsících. Skončila po vyčerpání pohonných látek 21. 9. 2003 v atmosféře planety.

Výhled na příští týden 

• Kometa C/2023 A3 na večerní obloze
• Výročí: Daqing Zhang
• Výročí: Heinrich Schwabe

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).