Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Po silné erupci dorazila vlna částic, očekáváme jasné polární záře

Po silné erupci dorazila vlna částic, očekáváme jasné polární záře

Polární záře 10. 10. ve 20:32 SELČ, Velvary
Autor: David Černý

Na Slunci dochází k silným erupcím poměrně často, protože nastává maximum 25. cyklu jeho aktivity. Ve středu 9. 10. nad ránem však nastala v aktivní oblasti poblíž středu Slunce opravdu dlouho očekávaná velmi silná erupce kategorie X1,84. Doprovázel ji výrazný výron hmoty z koróny mířený přímo k Zemi. tato vlna převážně elektronů právě ve čtvrtek navečer zasáhla zemskou magnetosféru. Již dříve k Zemi dorazily vysokoenergetické protony a způsobily radiační bouři. V noci na pátek lze očekávat viditelnost jasné polární záře. 

10. 10. v 18:00 SELČ:

Aktuální data z družice zaznamenávající parametry slunečního větru jsou velmi nadějná a už reagují i magnetometry na Zemi. Další aktuality vám budeme přinášet v průběhu noci.

Aktuální data (10. 10. 2024 18:00 SELČ) slunečního větru. Vpravo vždy vidíme navýšení hodnot související s příchodem hustšího oblaku částic. Žlutý graf vlevo ukazuje zvýšení rychlosti slunečního větru až na 800 km/s, proto dorazila CME již za necelé dva dny. Uprostřed je výrazná výchylka magnetického pole v oblaku a vpravo je nejzajímavější Bz komponenta, která ukazuje možný vliv na magnetosféru a výskyt polární záře. Výchylka musí být velká (nejlépe alespoň -10 nT) a ideálně záporná. Při jasných polárních zářích bývá výchlyka -20 až -40 nT. Autor: NOAA/SWPC
Aktuální data (10. 10. 2024 18:00 SELČ) slunečního větru. Vpravo vždy vidíme navýšení hodnot související s příchodem hustšího oblaku částic. Žlutý graf vlevo ukazuje zvýšení rychlosti slunečního větru až na 800 km/s, proto dorazila CME již za necelé dva dny. Uprostřed je výrazná výchylka magnetického pole v oblaku a vpravo je nejzajímavější Bz komponenta, která ukazuje možný vliv na magnetosféru a výskyt polární záře. Výchylka musí být velká (nejlépe alespoň -10 nT) a ideálně záporná. Při jasných polárních zářích bývá výchlyka -20 až -40 nT.
Autor: NOAA/SWPC

Výron hmoty z koróny po silné erupci 9. 10. 2024 Autor: NASA/ESA/SOHO
Výron hmoty z koróny po silné erupci 9. 10. 2024
Autor: NASA/ESA/SOHO

Aktualizace 10. 10. v 19:10 SELČ:

Polární záře už začala být viditelná, jak ukazují webkamery z Maďarska. Zdroj idökép.hu.

Polární záře na kameře v Maďarsku (Borzont) 10. 10. 19:09 SELČ Autor: idökép.hu
Polární záře na kameře v Maďarsku (Borzont) 10. 10. 19:09 SELČ
Autor: idökép.hu

Aktualizace 10. 10. ve 21:30 SELČ:

Polární záře je dobře viditelá i okem z míst, kde je dostatečně jasná obloha. Krásné fotografie přicházejí především ze středních Čech a z jihozápadu. Jakmile se vyjasní, mohli bychom spatřit červenou záři a občas i pruhy světla. Aktivita by mohla vydržet celou noc.

Typickým záběrem z počátku noci je i fotografie Davida Černého. Nahoře u kraje snímku je Polárka, zatímco níže dole vlevo se v záři úplně topí Velký vůz. Všimněte si, že u obzoru je vidět i níže ležící zelená záře tvořená kyslíkem, k jehož excitaci, vybuzení ke svícení, je v nižší vrstvě atmosféry třeba méně energie, než k excitaci kyslíku ve vyšších a řidších vrstvách atmosféry. Výše však kyslík vyzařuje v červené oblasti spektra.

Polární záře 10. 10. 2024 ve 20:00 SELČ, Švihov, Canon EOS 1200D. Tamron adaptall 17 mm Autor: Antonín Hušek
Polární záře 10. 10. 2024 ve 20:00 SELČ, Švihov, Canon EOS 1200D. Tamron adaptall 17 mm
Autor: Antonín Hušek

Polární záře 10. 10. ve 20:32 SELČ, Velvary Autor: David Černý
Polární záře 10. 10. ve 20:32 SELČ, Velvary
Autor: David Černý

Polární záře 10. 10. z letadla nad Německem mezi 22:30 a 22:40 SELČ Autor: Robert Šramo
Polární záře 10. 10. z letadla nad Německem mezi 22:30 a 22:40 SELČ
Autor: Robert Šramo

Polární záře 10. 10. z letadla nad Německem mezi 22:30 a 22:40 SELČ Autor: Robert Šramo
Polární záře 10. 10. z letadla nad Německem mezi 22:30 a 22:40 SELČ
Autor: Robert Šramo

Aktualizace 10. 10. ve 23:10 SELČ:

Situace se zásadně nemění, stále je skoro polovina oblohy v červeném ohni, ale mnohde ji zakrývá oblačnost. Záře je tak jasná, že místy prosvítá skrz oblaky středních pater. Při pohledu z místa dál od města je patrná i očima temně červená barva oblak. Na fotografiích je ale vidět, že červená je celá severní část oblohy.

Polární záře vykukující skrz mraky…10. 10. 22:59 SELČ. Čečelice, Canon EOS RP, ohnisko 24 mm, f/4, expozice 10 sekund, ISO 1600 Autor: Jan Tichý
Polární záře vykukující skrz mraky…10. 10. 22:59 SELČ. Čečelice, Canon EOS RP, ohnisko 24 mm, f/4, expozice 10 sekund, ISO 1600
Autor: Jan Tichý

Polárna žiara 10. 10. 2024 ve 21:00 SELČ. Belá nad Cirochou, Canon 60D, Samyang 16mm F2, ISO 1600, 10 sekund Autor: Ján Gajdoš
Polárna žiara 10. 10. 2024 ve 21:00 SELČ. Belá nad Cirochou, Canon 60D, Samyang 16mm F2, ISO 1600, 10 sekund
Autor: Ján Gajdoš

Polární záře 10. 10. 2024, Rosovice Autor: Halka Bodnárová
Polární záře 10. 10. 2024, Rosovice
Autor: Halka Bodnárová

Polární záře nad Troskami 10. 10. 2024 ve 22:37 SELČ, telefon Samsung S22 Ultra Autor: David Rieger
Polární záře nad Troskami 10. 10. 2024 ve 22:37 SELČ, telefon Samsung S22 Ultra
Autor: David Rieger

Aktualizace 11. 10. ve 2:30 SELČ:

Už je zřejmé, že právě probíhá jedna z nejjasnějších polárních září aktuálního maxima sluneční aktivity. A ke vší smůle mnohým toto divadlo překryla oblačnost. Hodnoty Bz komponenty ve slunečním větru se dostaly pod -45 nT, což je velmi nízká hodnota a na pozemských magnetometrech vidíme největší výchylky od roku 2003, a tak se současné polární záři vyrovnává jen nečekaně jasná záře z letošního května. Pokud je zrovna jasno, pruhy polární záře sahají až do zenitu a i okem je patrné, jak se zde sbíhají (aktuálně např. v souhvězdí Kasiopeji).

Polární záře nad severozápadním obzorem vedle souhvězdí Lyry. Jivina, Canon R6MkII, Sigma 35 mm F2,8 ISO3200, 5 sekund. Autor: Martin Gembec
Polární záře nad severozápadním obzorem vedle souhvězdí Lyry. Jivina, Canon R6MkII, Sigma 35 mm F2,8 ISO3200, 5 sekund.
Autor: Martin Gembec

Aktualizace 11. 10. ve 4:00 SELČ:

Polární záře zeslábla. Hodnoty slunečního větru jsou sice i nadále příznivé, ale oproti situaci z poloviny noci viditelně slabší. Záře je nyní okem jen slabě viditelná, ale na fotografiích jsou stále vidět pěkné pruhy. Stále je nad severem patrná zelená záře a nad ní červená.

Pohled na polární záři v noci z 10. na 11. října často zakrývaly mraky nízkých i vyšších pater, ale sloupy světla a červená barva byly i puhým okem dobře viditelné projevy. Zde 11. 10. ve 4:13 SELČ, Canon R6MkII + Sigma 35 mm f2,8, ISO3200, expozice 5 sekund. Autor: Martin Gembec
Pohled na polární záři v noci z 10. na 11. října často zakrývaly mraky nízkých i vyšších pater, ale sloupy světla a červená barva byly i puhým okem dobře viditelné projevy. Zde 11. 10. ve 4:13 SELČ, Canon R6MkII + Sigma 35 mm f2,8, ISO3200, expozice 5 sekund.
Autor: Martin Gembec

Polárna žiara fotená ráno medzi 4:30 a 4:45. Fotoaparát Canon R6 MkII, objektív Canon RF 15-35 mm f 2,8. Expozície 6 a 8 sekúnd pri ISO 3200. Mierne upravené úrovne a kontrast. (Pozn. red. všimněte si změny barvy, jak do vrních partií vpravo svítí sluneční světlo). Autor: Zdenko Sádovský
Polárna žiara fotená ráno medzi 4:30 a 4:45. Fotoaparát Canon R6 MkII, objektív Canon RF 15-35 mm f 2,8. Expozície 6 a 8 sekúnd pri ISO 3200. Mierne upravené úrovne a kontrast. (Pozn. red. všimněte si změny barvy, jak do vrních partií vpravo svítí sluneční světlo).
Autor: Zdenko Sádovský

Aktualizace 11. 10. v 5:30 SELČ:

Noc pomalu končí a slábne i polární záře. N fotografiích bylo patrné, že jižní stranu oblohy okupuje obrovský červený oblouk typický pro větší geomagnetické bouře. Na severní straně oblohy byly až do páté hodiny dobře patrné pruhy světla a červená barva v jejich okolí. Později už zbyly jen náznaky a vše utichlo, ačkoli sluneční vítr ukazuje stále příznivé hodnoty.

Bolid na celooblohovce s polární září 11. 10. 2024 ve 4:49 SELČ. Canon 6Dmod + Sigma 8 mm, 5 sekund ISO 3200. Autor: Martin Gembec
Bolid na celooblohovce s polární září 11. 10. 2024 ve 4:49 SELČ. Canon 6Dmod + Sigma 8 mm, 5 sekund ISO 3200.
Autor: Martin Gembec

Aktualizace 11. 10. ve 14:20 SELČ:

Pokud přemýšlíte, zda by mohla být vidět polární záře i 11. 10. večer, odpověď je nejednoznačná. Magnetické pole Země je stále narušené a rychlost slunečního větru v okolí Země příliš neklesá. To samo o sobě vytváří podmínky pro tvorbu polárních září. Jakákoliv slabší hustotní vlna může rozkývat magnetometry a může se to projevit slabší polární září. Asi nemá cenu být v noci kvůli tomu úmyslně venku, spíše je třeba sledovat výchylky magnetometrů na Zemi a případně Bz polaritu zda nejde hodně do mínusu, což jsou základní ukazatele, které mohou něco napovědět. Více na spaceweatherlive.com.

Aktualizace 11. 10. ve 17:00 SELČ:

Na závěr ještě drobná korekce. Vypadá to, že je po všem. Hodnoty se uklidňují a asi už z toho nic nebude. Musíme si počkat na další sluneční erupce a těch bude jistě ještě mnoho.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Polární záře, Sluneční aktivita


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »