Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2011

43. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2011.

Měsíc je v novu. Jupiter v opozici je viditelný celou noc. Aktivita Slunce se zvýšila. Mars je viditelný ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc: nov nastává ve středu 26. října. Tmavé a dlouhé noci vybízí k pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Večer si můžeme prohlížet některé letní objekty, v průběhu noci se nám nabízí nejlépe podzimní obloha s mnoha galaxiemi a nad ránem si vychutnáme zimní a první jarní objekty.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem kolem jedné ranní ve výšce asi 52°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 10. 02:16   27. 10. Európa zatmění zač. 00:36, zákryt konec 03:08
25. 10. 22:07   28. 10. Európa přechod stín 19:44-22:11, měsíc 19:47-22:09
27. 10. 03:53   29. 10. Ió zatmění zač. 02:39, zákryt konec 04:49
27. 10. 23:45   29. 10. Ió přechod měsíc 23:47-01:55, stín 23:48-01:57
30. 10. 01:23   30. 10. Ió zatmění zač. 20:06, zákryt konec 22:17
30. 10. 20:14      
Časy jsou v SELČ, v neděli 30. 10. večer v SEČ.

Mars (1,2 mag) v souhvězdí Lva se kolem půl sedmé ráno nalézá 50° vysoko nad jihovýchodem. Na malinkatém kotoučku lze za dobrých podmínek vidět asi jen polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Aktivita Slunce je stále vysoká a mohla by se ještě zvýšit s tím, jak se na polokouli Slunce natočené k Zemi objevila nová velká skupina skvrn.
Sluneční skvrny si můžete aktuálně zkontrolovat na snímku z družice SDO.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je v souhvězdí Herkula. Její výška nad obzorem se snižuje, ale v době maxima jasu po novém roce bude opět vysoko. Podrobněji k vývoji této komety čtěte v článku Jakuba Černého.

Přelety ISS jsou nyní vidět večer. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Minulý pátek, 21. říjen 2011, je významným dnem v kosmonautice s ohledem na to, že poprvé odstartovala raketa Sojuz mimo území bývalého Sovětského svazu. Stalo se tak z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně. Ten se nachází výhodně nedaleko rovníku v Jižní Americe a umožňuje tak díky rotaci Země navýšit nosnost Sojuzu asi o jednu tunu na geosynchronní dráhu. Zároveň nabízí mezistupeň mezi slabší raketou Vega a silnou Ariane 5.
    Spekuluje se, že viditelnost nočních svítících oblak tentýž den večer, mohla souviset se startem této rakety.
  • V neděli 23. října nad ránem došlo k avizovanému zániku družice ROSAT. Přesné místo pádu není známo, pád zatím nikdo neohlásil, nejspíš tedy nastal nad neobydlenými oblastmi.
  • 28. října je v plánu vypuštění rakety Delta 2 z kosmodromu Vandenberg. Ponese velkou družici NPP (výzkum počasí a klimatu polárních oblastí) a šest malých "cubesatů".
  • 30. října by měla odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz-U s lodí Progress M-13M k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Výročí

  • 24. října 1601 (410 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.
  • 24. října 1851 (160 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.
  • 24. října 2006 (5 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru a nyní je na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přináší nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru.
    Na závěr ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.
  • 25. října 1671 (340 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
  • 25. října 2006 (5 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna družice byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začla za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země - Slunce. Díky tomu můžeme od letošního roku vždy sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Za dalších pět let se sondy dostanou za Slunce a začnou se vracet.
  • 27. října 1961 (50 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I - byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.
  • 30. října 1981 (30 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části a po 127 minutách se pro kruté podmínky na povrchu odmlčela.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Tycho Brahe, Japetus, Ariel, Umbriel, Stereo, Venera 13


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »