Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2014

43. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 10. do 26. 10. 2014

Mars těsně minula kometa Siding Spring, očekáváme první výsledky z kosmických sond. Měsíc bude v novu, zakryje Saturn. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Venuše je poblíž Slunce. Ráno je pěkně vysoko Jupiter. Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s novou okem viditelnou skvrnou. Očekáváme maximum meteorického roje Orionid. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. října ve 19:00 SELČ.

Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu v noci ze čtvrtka na pátek 23./24. října (částečné zatmění Slunce viditelné v severní Americe).
Zajímavá situace nastává ve čtvrtek 23. října ráno, kdy Měsíc vychází nad obzor těsně před východem Slunce, po sedmé hodině ráno. Jako velmi starý srpek jej můžeme zkusit vyhledat jen 17 hodin před novem. Umožnit by to mohl výhodný sklon ekliptiky vůči obzoru. Navíc o den či dva dříve půjde jistě o velmi pěkný pohled na srpek nad jihovýchodním obzorem.
Ačkoli Měsíc se na večerní oblohu dostává už v pátek večer, lépe bude vidět až o víkendu. V sobotu nás čeká výjimečný úkaz, bohužel jen velmi nízko nad obzorem. Měsíc totiž kolem 18:20 SELČ zakryje Saturn. Čas zákrytu závisí na naší poloze. Na západě nastane zákryt již kolem 18:19, zatímco na východě až kolem 18:24. Saturn se schová za Sluncem neosvětlenou částí, která se díky svitu Země dá vidět jako tzv. popelavý svit Měsíce.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. S Velkou červenou skvrnou (GRS) se poblíž středu kotoučku můžeme setkat např. 24. 10. v 6:00 SELČ nebo 26. 10. v 7:40. 24. října ve 4:00 končí přechod měsíce Europa a zároveň 5:39 končí zatmění Callistó. V 6:03 téhož dne začne přecházet stín Ió. O den později, 25. října, začíná ve 3:41 přecházet stín Ganyméda, v 6:42 se vynoří zpoza Jupiteru Ió a v 7:17 stín Ganyméda z kotoučku zmizí.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli korónografu LASCO C2 sondy SOHO.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s tím, jak se k nám natočila velká a aktivní skvrna. Již o víkendu jsme mohli zaznamenat její viditelnost přes ochranný filtr pouhým okem a zároveň zde došlo k erupci X1, tedy té nejvyšší kategorie. Skvrna je pěkná také v detailu přes dalekohled. Sledujme, jak se bude skvrna nadále vyvíjet, a při zatažené obloze nám v tom může pomoci také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionid není v současné době jediný, jehož aktivita je zvýšená, ovšem právě tento roj je stabilním dodavatelem opravdu pěkných zážitků, pokud je jasno a vydáme se je nad ránem pozorovat dál od měst. Meteory patří mezi rychlejší (67 km/s) a radiant leží v levé horní části souhvězdí Oriona, asi 4° západně od hvězdy 2. velikosti Alhena (Gamma Geminorum). Roj má maximum v noci z 21. na 22. října a nad ránem bychom mohli spatřit až 15 meteorů za hodinu.
Kromě Orionid se v tomto období můžeme setkat s o něco pomalejšími Leo Minoridami (60 km/s, radiant v Malém lvu). Maximum připadá podobně jako u Orionid na 22. října a počet spatřených meteorů může kolísat kolem 4 za hodinu. Setkat se dá také s meteory jižních Taurid, které pomalu létají ze souhvězdí Býka (29 km/s).

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) minula v neděli večer našeho času Mars. Nyní nezbývá než vyčkat na výsledky zkoumání kosmickými sondami, které začnou na Zemi proudit postupně během týdne.
    Snímek komety a Marsu ze Země je extrémní disciplínou stejně jako její vizuální pozorování přes velký dalekohled. Odkaz v předchozí větě je ovšem povedeným výsledkem Rolanda Ligustriho o takový pokus oba objekty vyfotografovat. Vizuálně je kometa velmi slabá a s jasnsotí kolem 11 mag je vedle jasného Marsu velmi nízko nad obzorem v podstatě neviditelná. Trochu lepší to sice bude v následujících dnech, ale nestojí to za mnoho.
     
  • Tajný miniraketoplán X-37B, který létal téměř dva roky na oběžné dráze, se vrátil zpět na Zemi.
     
  • Rosetta pořídila další autoportrét, resp. selfie, jak je teď moderní říkat. Přesněji jde o snímek přistávacího pouzdra Philae a tentokrát bylo jádro jen 16 km daleko. Na snímku jsou navíc vidět výtrysky hmoty. Rosetta mezitím sestoupila na nejnižší dráhu 10 km od jádra komety.
     
  • Čína má letět kolem Měsíce. Sonda Chang'e-5 je připravena ke startu v tomto týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • První čtvrť Měsíce
  • Cygnus a Progress k ISS
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: Wind

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »