Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2014

43. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 10. do 26. 10. 2014

Mars těsně minula kometa Siding Spring, očekáváme první výsledky z kosmických sond. Měsíc bude v novu, zakryje Saturn. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Venuše je poblíž Slunce. Ráno je pěkně vysoko Jupiter. Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s novou okem viditelnou skvrnou. Očekáváme maximum meteorického roje Orionid. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. října ve 19:00 SELČ.

Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu v noci ze čtvrtka na pátek 23./24. října (částečné zatmění Slunce viditelné v severní Americe).
Zajímavá situace nastává ve čtvrtek 23. října ráno, kdy Měsíc vychází nad obzor těsně před východem Slunce, po sedmé hodině ráno. Jako velmi starý srpek jej můžeme zkusit vyhledat jen 17 hodin před novem. Umožnit by to mohl výhodný sklon ekliptiky vůči obzoru. Navíc o den či dva dříve půjde jistě o velmi pěkný pohled na srpek nad jihovýchodním obzorem.
Ačkoli Měsíc se na večerní oblohu dostává už v pátek večer, lépe bude vidět až o víkendu. V sobotu nás čeká výjimečný úkaz, bohužel jen velmi nízko nad obzorem. Měsíc totiž kolem 18:20 SELČ zakryje Saturn. Čas zákrytu závisí na naší poloze. Na západě nastane zákryt již kolem 18:19, zatímco na východě až kolem 18:24. Saturn se schová za Sluncem neosvětlenou částí, která se díky svitu Země dá vidět jako tzv. popelavý svit Měsíce.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. S Velkou červenou skvrnou (GRS) se poblíž středu kotoučku můžeme setkat např. 24. 10. v 6:00 SELČ nebo 26. 10. v 7:40. 24. října ve 4:00 končí přechod měsíce Europa a zároveň 5:39 končí zatmění Callistó. V 6:03 téhož dne začne přecházet stín Ió. O den později, 25. října, začíná ve 3:41 přecházet stín Ganyméda, v 6:42 se vynoří zpoza Jupiteru Ió a v 7:17 stín Ganyméda z kotoučku zmizí.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli korónografu LASCO C2 sondy SOHO.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s tím, jak se k nám natočila velká a aktivní skvrna. Již o víkendu jsme mohli zaznamenat její viditelnost přes ochranný filtr pouhým okem a zároveň zde došlo k erupci X1, tedy té nejvyšší kategorie. Skvrna je pěkná také v detailu přes dalekohled. Sledujme, jak se bude skvrna nadále vyvíjet, a při zatažené obloze nám v tom může pomoci také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionid není v současné době jediný, jehož aktivita je zvýšená, ovšem právě tento roj je stabilním dodavatelem opravdu pěkných zážitků, pokud je jasno a vydáme se je nad ránem pozorovat dál od měst. Meteory patří mezi rychlejší (67 km/s) a radiant leží v levé horní části souhvězdí Oriona, asi 4° západně od hvězdy 2. velikosti Alhena (Gamma Geminorum). Roj má maximum v noci z 21. na 22. října a nad ránem bychom mohli spatřit až 15 meteorů za hodinu.
Kromě Orionid se v tomto období můžeme setkat s o něco pomalejšími Leo Minoridami (60 km/s, radiant v Malém lvu). Maximum připadá podobně jako u Orionid na 22. října a počet spatřených meteorů může kolísat kolem 4 za hodinu. Setkat se dá také s meteory jižních Taurid, které pomalu létají ze souhvězdí Býka (29 km/s).

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) minula v neděli večer našeho času Mars. Nyní nezbývá než vyčkat na výsledky zkoumání kosmickými sondami, které začnou na Zemi proudit postupně během týdne.
    Snímek komety a Marsu ze Země je extrémní disciplínou stejně jako její vizuální pozorování přes velký dalekohled. Odkaz v předchozí větě je ovšem povedeným výsledkem Rolanda Ligustriho o takový pokus oba objekty vyfotografovat. Vizuálně je kometa velmi slabá a s jasnsotí kolem 11 mag je vedle jasného Marsu velmi nízko nad obzorem v podstatě neviditelná. Trochu lepší to sice bude v následujících dnech, ale nestojí to za mnoho.
     
  • Tajný miniraketoplán X-37B, který létal téměř dva roky na oběžné dráze, se vrátil zpět na Zemi.
     
  • Rosetta pořídila další autoportrét, resp. selfie, jak je teď moderní říkat. Přesněji jde o snímek přistávacího pouzdra Philae a tentokrát bylo jádro jen 16 km daleko. Na snímku jsou navíc vidět výtrysky hmoty. Rosetta mezitím sestoupila na nejnižší dráhu 10 km od jádra komety.
     
  • Čína má letět kolem Měsíce. Sonda Chang'e-5 je připravena ke startu v tomto týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • První čtvrť Měsíce
  • Cygnus a Progress k ISS
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: Wind

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »