Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2014

43. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. října 2014 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 10. do 26. 10. 2014

Mars těsně minula kometa Siding Spring, očekáváme první výsledky z kosmických sond. Měsíc bude v novu, zakryje Saturn. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Venuše je poblíž Slunce. Ráno je pěkně vysoko Jupiter. Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s novou okem viditelnou skvrnou. Očekáváme maximum meteorického roje Orionid. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. října ve 19:00 SELČ.

Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Zákryt Saturnu Měsícem 25. 10. 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu v noci ze čtvrtka na pátek 23./24. října (částečné zatmění Slunce viditelné v severní Americe).
Zajímavá situace nastává ve čtvrtek 23. října ráno, kdy Měsíc vychází nad obzor těsně před východem Slunce, po sedmé hodině ráno. Jako velmi starý srpek jej můžeme zkusit vyhledat jen 17 hodin před novem. Umožnit by to mohl výhodný sklon ekliptiky vůči obzoru. Navíc o den či dva dříve půjde jistě o velmi pěkný pohled na srpek nad jihovýchodním obzorem.
Ačkoli Měsíc se na večerní oblohu dostává už v pátek večer, lépe bude vidět až o víkendu. V sobotu nás čeká výjimečný úkaz, bohužel jen velmi nízko nad obzorem. Měsíc totiž kolem 18:20 SELČ zakryje Saturn. Čas zákrytu závisí na naší poloze. Na západě nastane zákryt již kolem 18:19, zatímco na východě až kolem 18:24. Saturn se schová za Sluncem neosvětlenou částí, která se díky svitu Země dá vidět jako tzv. popelavý svit Měsíce.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. S Velkou červenou skvrnou (GRS) se poblíž středu kotoučku můžeme setkat např. 24. 10. v 6:00 SELČ nebo 26. 10. v 7:40. 24. října ve 4:00 končí přechod měsíce Europa a zároveň 5:39 končí zatmění Callistó. V 6:03 téhož dne začne přecházet stín Ió. O den později, 25. října, začíná ve 3:41 přecházet stín Ganyméda, v 6:42 se vynoří zpoza Jupiteru Ió a v 7:17 stín Ganyméda z kotoučku zmizí.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli korónografu LASCO C2 sondy SOHO.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce se rapidně zvýšila s tím, jak se k nám natočila velká a aktivní skvrna. Již o víkendu jsme mohli zaznamenat její viditelnost přes ochranný filtr pouhým okem a zároveň zde došlo k erupci X1, tedy té nejvyšší kategorie. Skvrna je pěkná také v detailu přes dalekohled. Sledujme, jak se bude skvrna nadále vyvíjet, a při zatažené obloze nám v tom může pomoci také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionid není v současné době jediný, jehož aktivita je zvýšená, ovšem právě tento roj je stabilním dodavatelem opravdu pěkných zážitků, pokud je jasno a vydáme se je nad ránem pozorovat dál od měst. Meteory patří mezi rychlejší (67 km/s) a radiant leží v levé horní části souhvězdí Oriona, asi 4° západně od hvězdy 2. velikosti Alhena (Gamma Geminorum). Roj má maximum v noci z 21. na 22. října a nad ránem bychom mohli spatřit až 15 meteorů za hodinu.
Kromě Orionid se v tomto období můžeme setkat s o něco pomalejšími Leo Minoridami (60 km/s, radiant v Malém lvu). Maximum připadá podobně jako u Orionid na 22. října a počet spatřených meteorů může kolísat kolem 4 za hodinu. Setkat se dá také s meteory jižních Taurid, které pomalu létají ze souhvězdí Býka (29 km/s).

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) minula v neděli večer našeho času Mars. Nyní nezbývá než vyčkat na výsledky zkoumání kosmickými sondami, které začnou na Zemi proudit postupně během týdne.
    Snímek komety a Marsu ze Země je extrémní disciplínou stejně jako její vizuální pozorování přes velký dalekohled. Odkaz v předchozí větě je ovšem povedeným výsledkem Rolanda Ligustriho o takový pokus oba objekty vyfotografovat. Vizuálně je kometa velmi slabá a s jasnsotí kolem 11 mag je vedle jasného Marsu velmi nízko nad obzorem v podstatě neviditelná. Trochu lepší to sice bude v následujících dnech, ale nestojí to za mnoho.
     
  • Tajný miniraketoplán X-37B, který létal téměř dva roky na oběžné dráze, se vrátil zpět na Zemi.
     
  • Rosetta pořídila další autoportrét, resp. selfie, jak je teď moderní říkat. Přesněji jde o snímek přistávacího pouzdra Philae a tentokrát bylo jádro jen 16 km daleko. Na snímku jsou navíc vidět výtrysky hmoty. Rosetta mezitím sestoupila na nejnižší dráhu 10 km od jádra komety.
     
  • Čína má letět kolem Měsíce. Sonda Chang'e-5 je připravena ke startu v tomto týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • První čtvrť Měsíce
  • Cygnus a Progress k ISS
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: Wind

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »